Časopis Myslivost

Lov těchto druhů zvěře se přesouvá z osamělých lovů čím dál víc i na lovy společné, na naháňky. Tam je výhodné, pokud má lovec zbraň, která mu umožní rychle opakovat výstřel. Rychleji, než jak to umožňuje manipulace s válcovým odsuvným závěrem klasické opakovací kulovnice.
Potřeba rychlého opakování výstřelu má po konstrukční stránce několik možných řešení. Buď můžeme zbraň doplnit o nějaký mechanismus zajišťující samočinné vyhození prázdné nábojnice a nabití nového náboje – tedy samonabíjecí kulovnicí, jakou je například Browning BAR, který se stal mezi samonabíjecími kulovnicemi jakýmsi etalonem, se kterým se porovnávají všechny ostatní zbraně této kategorie.
Nebo můžeme jít cestou zjednodušení manipulace se závěrem – namísto čtyř pohybů (zvednout, táhnout vzad, tlačit vpřed, tlačit dolů) lze manipulaci zredukovat na pohyby dva. Nic nového pod sluncem, přímoběžné záběry měly již rakousko-uherské armádní pušky – mannlicherovky model 84, 86 a 95, se kterými bojovali naši dědečkové ve Velké válce.
Pokud ale řeknete slova kulovnice s přímotažným závěrem dnešnímu myslivci, pak se mu s největší pravděpodobností vybaví kulovnice Blaser R93 nebo R8 s kleštinovým závěrem.
Nebo dalším řešením je spojit více hlavní dohromady. Tohle řešení je tradiční pro brokové zbraně, ať již pro dvojky a kozlice nebo pro trojáky. Z hlediska výroby tu ale jedna potíž vždycky byla – vzájemné sestavení hlavní tak, aby měly shodné nastřelení, tedy aby střední bod zásahu obou hlavní byl na požadované vzdálenosti shodný.
U brokovnice drobné nepřesnosti spolehlivě překryl rozptyl brokového shluku. U kulovnic jsou nároky na přesnost sestavení hlavní mnohem větší. Ale možnost okamžitého opakování výstřelu je svůdná.
Nejprve se prosadila u zbraní určených pro lov nebezpečné zvěře. Vznikly vícehlavňové kulovnice ve výkonných tropických rážích. Jejich největší sláva se datuje někam do přelomu 19. a 20. století, byly primárně určeny pro lovy v Africe a tradičně měly vodorovné uspořádání hlavní. To podle mnoha odborníků lépe vyhovuje střelbě na rychle se pohybující blízké cíle.
S nástupem kozlic ale evropští lovci objevili i kozlici kulovou – tzv. expresku – kde svislý hlavňový svazek méně zakrýval cíl. Také soustřel seřizovaný ve svislé rovině více vyhovoval i střelbě jednotlivými ranami na střední a velké vzdálenosti.
Jeden problém byla potřebná přesnost výroby. Navíc, pokud při střelbě docházelo k nerovnoměrnému ohřevu jednotlivých hlavní, začal se posouvat bod dopadu střely. Teplá hlaveň se rozpíná a ohýbá celý svazek.
V roce 2014 představila Zbrojovka Brno, dnes jedna ze součástí skupiny České zbrojovky Uherský Brod, a.s., novou kulobrokovou kozlici Brno Combo. Zbraň se přidržela klasické koncepce kozlic s kulovou hlavní dole a brokovou nahoře.
Brno Combo vychází opravdu hodně lehce, pravé potěšení pro lovce preferující aktivní lov šouláním. Má nízkou baskuli, což je příjemné ergonomicky, ale současně i důvodem, proč jsme se nedočkali a asi ani nedočkáme čistě brokové verze – spodní broková hlaveň se prostě do nízké baskule nevejde.
Kozlice jednoznačně uspěla, je přesná, spolehlivá, a přitom i poměrně cenově dostupná. Velkou výhodou Comba je tzv. termostabilní hlavňový svazek – svazek není spojen proletovanými krycími plechy napevno, kulová hlaveň je vetknutá do hlavňové objímky, pak prochází k nosníku předpažbí, ve kterém jsou šrouby mechanismu seřizování soustřelu hlavní, a potom pokračuje až k úsťové objímce. Boční plechy hlavňového svazku jsou nahrazeny střední lištou naletovanou pouze na horní hlaveň. Spodní, kulová hlaveň tak může v podstatě volně kmitat, ale především obě hlavně se mohou tepelně roztahovat každá zvlášť podle toho, jak rychle a kolik ran z ní bylo vystřeleno. Navzájem se prakticky neovlivňují.
Termostabilní hlavňový svazek se osvědčil, a tak se záhy zrodila myšlenka na ryze kulový hlavňový svazek. V roce 2017, tři roky od vzniku Comba, představila Zbrojovka Brno na veletrhu IWA kulovou kozlici Brno Express. Základ zbraně pochází z úspěšného Brno Comba, ale přesto jsou zde některé odlišnosti. Expreska je něco jiného než kulobrok.
Především se změnil spoušťový mechanismus – aby bylo možné naplno využít potenciál dvou okamžitě opakovaných výstřelů, dostala kozlice jednospoušť. Jako první střílí spodní hlaveň, druhá střílí horní. Jednospoušť je mechanická, druhou ránu tedy lze vystřelit okamžitě i v případě, kdy první rána z nějakého důvodu selhala.
Praktické zkoušky již dávno ukázaly, že v té rychlosti je ve spojení s výkonnými kulovými náboji skryté také jedno riziko. Střelci drobnějších postav a sil, například ženy, občas nechtěně odpálili i druhou ránu, když zbraň po výstřelu vlivem zpětnorázových sil zaklouzla vzad a pak ji stlačení tkáně ramene a pryž botky vracely zpět. Prst na spoušti prostě nesledoval úplně přesně pohyb zbraně a ta si naběhla na odpálení druhého výstřelu.
Aby se toto riziko omezilo, je součástí jednospouště i setrvačný zpomalovač, který během zpětnorázového pohybu zbraně na desetinku sekundy přeruší spojení mezi spouští a spoušťovými pákami a spojení obnoví až když se zbraň ustálí. Spoušťový mechanismus nemá napínáček.
Jinak zůstává konstrukce baskule Expressu prakticky hodná s baskulí Comba. Závěr je uzamčen jednoduchým klínem, hlavňový čep je dělený, uzavření je zesíleno dvojicí výstupků na vnitřní straně bočnic lůžka zbraně. Uzamykání je ovládáno Scottovou temenní kličkou.
Bicí mechanismus je kladívkový, kladívka jsou poháněna vinutými pružinami, spoušťové páky ve tvaru L se zachytávají za hlavy kladívek.
Manuální pojistka je umístěná na krku pažby a odjišťuje se směrem dopředu. Spoušť je jen jedna. Napínání bicího mechanismu je odvozené od sklopení hlavní.
Z důvodu spolehlivosti vytahování vystřelených nábojnic byly pro Brno Express zvoleny výhradně náboje s okrajem. Relativně nejslabší je 8x57 JRS, který se dnes vrací na výsluní jako jeden z nejuniverzálnějších evropských nábojů. Se svými asi 3400 J kombinuje dobrou ranivost a terminální účinnost na černou (a spárkatou vůbec) a přitom má ještě dobře zvladatelný zpětný ráz.
Náboj 9,3x74 R je také již prověřený časem, vznikl již někdy kolem roku 1900 a nabízí na ústí kolem 4700 J. Dlouhou dobu byl v oblastech bývalých afrických německých kolonií (např. v Namibii) považován za dobrou alternativu k náboji 375 Holland & Holland. Jeho výhodou je poměrně velký průřez střely a také její hmotnost, typicky 18,5 gramu, s čímž se pojí velký zastavovací účinek i na opravdu velké spárkaté zvěři.
Poslední nabízená ráže 30 R Blaser je poměrně mladá. Vznikla až v roce 1991 jako náboj pro lůžkové zbraně, který by nabízel dobrou, plochou balistickou křivku a svým výkonem ležel někde mezi 30-06 Springfield a 300 Winchester Magnum. Tento záměr se povedl, náboj je typicky laborován střelami o hmotnosti 11,7 gramu na rychlosti kolem 900 m.s^-1, takže nabízí kolem 4500 J a plochou dráhu letu. Je to dobrá volba na prakticky libovolnou evropskou střední a těžkou spárkatou zvěř, počínaje černou a losy a medvědy konče.
Hlavňový svazek vychází koncepcí z Comba, ale i on doznal změny. Matečná hlaveň zůstala nahoře a nese na sobě i střední lištu. Jen nevelký kus před komorami je nosič předpažbí. U Comba v něm byl umístěn regulační mechanismus soustřelu hlavní. Express má šroubky regulačního mechanismu až před základnou hledí, skrytý v zadní části střední lišty.
Spodní hlaveň je vetknutá do hlavňové objímky a s výjimkou kontaktu s regulačními šrouby je až k přední objímce na ústí hlavně volná.
Express nese přibližně v polovině délky hlavňového svazku prořezávané hledí a na ústí hlavňového svazku mušku ze světlovodného vlákna. K instalaci optických zaměřovačů je určena rybinová lišta s vybráním pro příčné pero záchytu osových sil, není to stará „brněnská rybina“ jakou známe ze ZH a dalších brněnských zbraní, výrobce se již u Comba přiklonil k „euro-rozměrům“.
Pokud se vám tahle rybina nelíbí, výrobce nabízí i mezikus, s jehož pomocí na zbrani vytvoříte lištu podle Mil-Std 1913 (tzv. picatinny nebo weaver). Tím si zjednodušíte instalaci některých zaměřovačů, hodně kolimátorů má upínání na „pikašínu“ již v základu jako součást svého těla.
Hlavňový svazek je termostabilní, tedy dochází u něj jen k minimálním změnám soustřelu i při nerovnoměrném ohřevu obou hlavní. Hlavně jsou osazeny vytahovačem.
Brno Express má francouzskou pažbu z kvalitního ořechového dřeva, lícnice má ovšem trochu německý tvar (tedy se svislou zadní částí) a nese botku ze středně tvrdé pryže. Na úchopových plochách nese nepříliš hluboký košíkový vzor. Stejný vzor se opakuje na úchopových plochách předpažbí, ukončeném elegantním tulipánem.
Předpažbí má podélně skoro přímý profil, v příčném řezu je profil vpředu mírně zaoblený, vzadu nabízí rovnou plochu umožňující stabilní opření zbraně při přesné mířené střelbě.
Na čelní ploše předpažbí a na spodku pažby jsou poutka na nosný řemen.
Povrch pažby je olejový, sametově matný.
Baskule je černěná a na rozdíl od Comba je skoro nezdobená. Pouze v místech hlavňových čepů je Z ve vývrtu, tradiční logo brněnských zbraní, které doplňují tři linky „expresní vlny“.
 
Střelbu z nové kulové kozlice jsem prvně okusil na závodě ve CZUB Tour ve Světnově, při střelbě na terč běžícího kňoura. Na seznámení se zbraní bylo málo času, navíc jsem tuhle disciplínu nikdy předtím nestřílel, takže výsledky nebyly valné. Ale nemyslím, že by to byla vina zbraně.
Expreska byla velmi příjemně vyvážená a šla rychle do ramene, měl jsem ji osazenou naháňkovým zaměřovacím dalekohledem Meopta Meostar R2 1-6x24 RD.
Chod závěru byl tuhý, zbraň byla zcela nová. Se spouští jsem se sžil během tří nebo čtyř suchých stisků spouště. Kontrola nad zbraní byla vynikající, jak při tažení s cílem, tak při výstřelu samém. Tady se možná příznivě projevila i trochu vyšší hmotnost, než jakou má Combo (3,3 kg Express vůči 2,95 kg Combo).
Obratnost zbraně je podpořená kratší délkou – celková délka zbraně je jen 980 mm při délce hlavní 550 mm. O co bylo světnovské seznámení kratší, o to bylo intenzivnější. A zůstal mi z něj v oku i rameni velmi dobrý první dojem.
 
Teprve několik dní po tomhle seznámení se mi podařilo vypravit se do Brna a podrobit novou Expressku dalšímu podrobnějšímu zkoumání. Prohlídka zbraně nenašla nic, co bych mohl výrobě vytknout. To se týká jak pohledových povrchů, tak i povrchů a dílů, které jsou normálně skryté. Orientační proměření spoušťového mechanismu ukázalo odpor spouště při odpálení první hlavně kolem 10 N (asi 1000 g) a při odpálení druhé hlavně přibližně 15 N (asi 1500 g). Přiznám se, že tohle změření mě trochu zaskočilo. Subjektivně jsem se domníval, že mezi odpalováním obou hlavní není rozdíl a že odpor je menší, než jak jsem ho naměřil. Krátký krok spouště ve spojení s čistým, hladkým chodem rozdíl pocitově smazal a odlehčil.
Na druhou stranu dlužno podotknout, že hodně dvouhlavňových zbraní s jednospouští má odpor druhé hlavně trochu vyšší jako pojistku proti nechtěnému odpálení druhé hlavně.
Podstatně zvědavější jsem byl na možnost seřízení soustřelu. Vzali jsme tedy jednu novou zbraň z výroby a odešli s ní na střelnici. Výchozí hrubé seřízení nechávalo střely z dolní a horní hlavně dopadat tak asi 8 cm od sebe ve svislé ose, stranová odchylka byla zanedbatelná. Během pár minut a s pomocí 10 výstřelů dokázal technik upravit body dopadu na prakticky bodový soustřel obou hlavní na 50 metrech. To bylo skvělé.
Podle výrobce je rozsah korekce na 50 metrech skoro 50 cm, takže seřízení soustřelu by mělo být možné s libovolným střelivem (my jsme použili vlašimský 8x57 JRS s poloplášťovou střelou se střižnou hranou o hmotnosti 12, 7 gramu).
Pak jsem zkusil trochu složitější hrátky, opět na 50 metrů. Napřed jsem vystřelil jednu ránu z horní hlavně, následované okamžitě 4 výstřely z dolní hlavně. Nakonec dvě rány z horní hlavně. Výsledkem byla nástřelka rozdělená lehce do dvou skupin.
První zásah z horní hlavně byl přesně na záměrném bodu. Čtyři zásahy z dolní hlavně tvořily skoro jednu díru, opět v těsném dotyku. Na střelbou rozehřátě spodní hlavni nebylo možné udržet před předpažbím ruku. Následné dva zásahy z horní hlavně se navzájem dotýkaly, ale byly asi o 2 cm nad skupinou zásahů z dolní hlavně. Ve vodorovném směru měřila nástřelka necelé 3 cm. Z hlediska loveckého používání zbraně je to bezvýznamný rozdíl.
Nakonec jsme vyzkoušeli celkem 8 ran přes otevřená mířidla na 50 metrů. Stříleli jsme ráz na ráz, výsledkem byla nástřelka vysoká necelých 6 cm a široká asi 3 cm. Šest ran bylo shluknutých nepatrně pod záměrný bod, dva zásahy byly asi 2 cm nad hlavní skupinou. Přiznám se, že mě nenapadá, co víc bych měl od expresky čekat.
Přesnost je taková, že umožňuje nejenom účinnou střelbu na naháňkách, na krátké a střední vzdálenosti, ale i mířené rány až ke 300 metrů, pokud se budete držet jedné hlavně, tak možná ještě dál.
Brno Express je tedy plnohodnotnou loveckou kulovnicí. Délka hlavní 55 cm je dnes zcela běžná, najdete ji i u opakovacích kulovnic a na základě výsledků svých testů a měření z posledních let jsem přesvědčen, že i výrobci již dnes optimalizují střelivo na tyto délky hlavní. Ztráta na úsťové rychlosti nebývá nijak výrazná a naopak, kratší a tužší hlaveň se většinou příznivě projeví na přesnosti zbraně.
 
Pokusím se nyní shrnout vše, co jsem zde až doposud o kulové kozlici Brno Express napsal. Jak jsem řekl, je to univerzální lovecká kulovnice, ale její hlavní výhodou je možnost opakovat neprodleně druhou ránu a tu uplatní zejména na naháňkách a případně při průběrných odstřelech holé z větších tlup spárkaté zvěře. Dvě hlavně a dva bicí mechanismy jsou z hlediska rychlosti a spolehlivosti jen těžko překonatelné.
Zbraň je kvalitně a čistě vyrobená z kvalitního materiálu, slícování kovu a dřeva nebylo u zbraní, které jsem viděl možné nic vytknout. Zbraň je díky kratší celkové délce velice obratná a pohotová, hmotnost je soustředěná do středu zbraně a celkové vyvážení zbraně je neutrální, tj. leží přibližně na úrovni hlavňového čepu.
Ačkoliv primárním způsobem zaměřování kulovnic jsou již léta optické zaměřovače, na naháňkách jsou pořád ještě běžná otevřená mířidla. Světlovodná muška vede dobře oko a prolamované hledí zakrývá střelci jen minimum cíle. Přitom otevřená mířidla kozlice Brno Express jsou dostatečně přesná, aby umožnila účinnou střelbu na spárkatou zvěř až ke 100 metrům.
Nám, kterým už stárnou oči, spíše doporučím buď kolimátor nebo zaměřovací dalekohled, a to buď naháňkového typu, nebo nějaký šikovný univerzál.
Při volbě montáže zaměřovače doporučuji spíše středně vysokou montáž, při použití nízké montáže se komplikuje dosah a ovládání temenní kličky, zejména pokud máte mohutnější ruku.
Zdrsnění úchopových ploch zbraně košíkovým vzorem je sice netradiční, ale je plně funkční a esteticky uspokojivé. Možná po letech užívání, až se košíkový vzor ohmatá a ohladí, bude třeba jej prohloubit a osvěžit, ale u nové zbraně to problém není.
Snad jedinou výtku, podobně jako u Comba, mám ke tvaru manuální pojistky. Její chod je jistý a spolehlivý, ale má na můj vkus poněkud příliš plochý tvar. Dal bych přednost více „hrbatému“ hmatníku, takhle se mi dvakrát stalo, že jsem po pojistce jen přejel palcem, ale neodjistil.
 
Vícehlavňové kulovnice byly vždycky považovány za speciální zbraň. Jejich rozšíření nebývalo velké, protože výroba klasického, letovaného hlavňového svazku byla náročná a drahá. Majitelé dvojáků či kulových kozlic byli tak trochu bratrstvo, kde zbraň tvořila jakousi vstupenku.
Jenže jak se mění tvář krajiny a zvěř v ní, vícehlavňová kulovnice se stávala čím dál víc i zajímavým praktickým nástrojem, nejenom kultovně statutovou zbraní. Jejich obliba roste.
Brno Express je kvalitní zbraň, a pokud lovíte v honitbě s hojným výskytem spárkaté zvěře, zejména černé, je to námět na zamyšlení. Termostabilní hlavňový svazek, který garantuje dříve nebývalou úroveň udržení soustřelu obou hlavní i při změnách střeliva či při nerovnoměrném ohřevu jednotlivých hlavní je nepochybným plusem. Ale tou hlavní výhodou je mohutný palebný výkon směstnaný do nečekané kompaktního a perfektně ovladatelného balení. To vše za cenu, kterou považuji za lepší než dobrou. Pokud máte tu vůli a potřebu, vstupní brána do bratrstva expreskářů se může otevřít i vám.
Pokud vám výše popsané tak trochu dělá těžkou hlavu, protože jste si nedávno koupili nové Brno Combo a nejste si jisti, jak se teď porovnat s Brno Expressem, mám pro vás ještě jednu dobrou zprávu. Je možné ke Combu dokoupit i výměnné kulové hlavně, je ale třeba nechat je u výrobce dolícovat na vaši baskuli.
Ing. Martin HELEBRANT
 
Takticko-technická data
ráže … 8x57 JRS, 9,3x74 R, .30 R Blaser
celková délka … 980 mm
délka hlavní … 550 mm
výška zbraně … 130 mm
šířka zbraně … 45 mm
hmotnost … asi 3,3 kg