Po vzniku samostatné Československé republiky se oživily snahy o jednotnou mysliveckou organizaci, a to zvláště poté, když během první světové války zanikl Svaz českých lovců. Již v roce 1919 vznikl Čs. lovecký a kynologický říšský svaz, jehož tiskovým orgánem byl měsíčník Lov a kynologie. V průběhu krátké doby se ukázalo, že Svaz neplní dobře své poslání a myslivci opět hledali způsob, jak se celostátně organizovat. Tím spolkem se v roce 1923 stala Československá myslivecká jednota. A budiž zdůrazněno ke cti zakladatelů, že zároveň se vznikem jednotné organizace nezapomněli na důležitost vydávání vlastního mysliveckého periodika. A tak v červnu 1923, jen dva měsíce po založení organizace, vyšlo první číslo spolkového časopisu Stráž myslivosti.
Autorem názvu Československá myslivecká jednota i názvu Stráž myslivosti byl lesní ředitel Josef Žalman.Ten také zavedl název myslivec, do té doby používaný jen pro profesní myslivce, pro všechny, kdo měli lovecký lístek. Byl nejen zakladatelem, ale i budovatelem celostátní organizace myslivců, který se podstatnou měrou zasloužil o demokratizaci myslivosti po první světové válce, kdy přestávala být výsadní záležitostí určitých společenských skupin.
Druhý muž, na kterého nesmíme zapomenout, je prof. Jaroslav Svoboda, který Stráž myslivosti redigoval od jejího vzniku až do poloviny roku 1948. Prof. Svoboda měl jako graduovaný filolog náročné měřítko na jazykovou úroveň časopisu. Časopis první rok vycházel jako měsíčník, od druhého ročníku jako čtrnáctideník. A prof. Svoboda jej při své práci středoškolského pedagoga redigoval plných 25 let úplně sám. Přitom si samozřejmě ke spolupráci na časopise získal řadu odborníků.
Když se zmiňujeme o prof. Svobodovi, který dal Stráži myslivosti podobu a náplň, nesmíme zapomenout na jednu důležitou maličkost: v samých začátcích časopisu majitel tiskárny, který neměl jistotu, že bude časopis úspěšný, chtěl záruku, že mu budou náklady na tisk uhrazeny. A prof. Svoboda neváhal zaručit se za to vlastním nemovitým majetkem.
Pro rozvoj časopisu bylo významné rozhodnutí Československé myslivecké jednoty, jež uložila členským spolkům - zde je třeba připomenout, že do roku 1941 neexistovalo členství jednotlivých osob - povinný odběr. Samozřejmě i jednotlivé osoby měly možnost časopis odebírat. V roce 1938 dosáhl náklad časopisu asi 10 000 výtisků.
Od svého založení vycházela Stráž myslivosti jako myslivecký věstník spolků sdružených v Československé myslivecké jednotě, od roku 1945 také jako myslivecký věstník Jednotného svazu českých zemědělců. Redakce časopisu začala v roce 1925 vydávat z podnětu Františka Housky také odborné spisy a beletrii pod názvem Knihovna Stráže myslivosti. Tato knižnice se udržela až do druhé světové války.
Periodicita časopisu se v průběhu doby měnila: z měsíčníku se v letech 1924 až 1952 stal čtrnáctideník, v roce 1953 dvouměsíčník, v letech 1954 a 1955 už pod názvem Myslivost vycházel desetkrát za rok a od té doby jako měsíčník. Měnil se i jeho vydavatel: v roce 1952 to bylo nakladatelství Brázda, od roku 1953 do roku 1968 to bylo Ministerstvo zemědělství, od roku 1969 Čs. myslivecký svaz a nástupnické organizace. Měnili se i jeho redaktoři. Po prof. Svobodovi převzal v roce 1948 redakci Míla Paša, po něm časopis v letech 1951 až 1976 redigoval Josef Novotný, pak do konce roku 1989 Ladislav Janoštík a od roku 1990 Ing. Jiří Kasina.
Časopis začal vycházet v roce 1923 pod názvem Stráž myslivosti, v roce 1953 byl přejmenován na Myslivost a od roku 1993 se časopis svým podtitulem Stráž myslivosti opět hlásí ke svému původnímu názvu z roku 1923.
Přesto, že časopis vycházel ve značném nákladu, zachovalo se jen málo úplných řad. Teprve při prohlížení všech ročníků časopisu si můžeme uvědomit, do jaké míry reflektuje vývoj společnosti, hospodářský, organizační a právní, a do jaké míry se rozšířilo myslivecké poznání. Ve starých ročnících je uloženo nepřeberné množství zkušeností, informací a poznatků, z nichž mohou čerpat nejen myslivci, ale z valné části i zoologové. Seznámíme se v něm s mnoha autory, kteří aktivně ovlivňovali vývoj naší myslivosti.
Od roku 1993 je časopis vydáván Českomoravskou mysliveckou jednotou prostřednictvím vlastní obchodní organizace Myslivost, s.r.o. Kromě rozšiřování počtu stran a zdokonalování technické a grafické úrovně se stává pravidelnou součástí časopisu literárně-historická příloha Myslivecké zábavy (od roku 1997, název je záměrnou analogií na Špatného Zábavy myslivecké z konce 19. století, resp. na Rozmarův čtvrtletní sborník Zábavy myslivecké z roku 1925). První sešit Mysliveckých zábav vyšel samostatně jako třinácté číslo časopisu v roce 1991. Druhou přílohou je od roku 2000 specializovaná kynologická příloha Lovecký pes.
I přes ekonomické tlaky a výrobní či finanční problémy si za posledních roky vycházení v s.r.o. Myslivost udržuje časopis náklad na hranici 30 000 výtisků a čtenost na úrovni asi 50 000 až 60 000 čtenářů měsíčně.. Důležitou součástí distribuce je od roku 1990 zavedené a fungující tzv. přímé předplatné, kdy je veškerá evidence spojená s předplatným vedena přímo v redakci a předplatitelům je časopis zasílán poštou domů přímo z tiskárny. V současné době je takto vedeno v redakci více než 21 000 předplatitelů.
Od roku 1994 je nedílnou součástí činnosti Myslivost, s.r.o. kromě vydávání časopisu též pravidelné vydávání mysliveckých kalendářů, společnost se též podílí na vydávání odborné literatury a beletrie. Odborné tituly jako je např. Myslivecká mluva, Tradice v myslivosti, Myslivecké předpisy, Komentář k zákonu o myslivosti, Myslivecký řád, Chov a lov zvěře, Slovník myslivecké mluvy, Biografický myslivecký slovník, Průběrný odstřel srnčí zvěře, Odhad věku živé a ulovené zvěře, Nejsilnější trofeje, Malá lovecká plemena, Ohaři, Atlas plemen loveckých psů a další přispěly ke zdokonalení znalostí myslivců i adeptů. Pro pobavení a literární zážitky pak snad přispěly tituly jako např. Lovy pod Buchlovem, Myslivecká vyznání, Hajný Vítězslav a fořt Bořivoj, Osudy lesníka Lamberta Keclíka, S puškou a udicí severní Amerikou, Příběhy krásných ohařů a ořů, Po stopách lesníka, myslivce a výtvarníka. Důležitou podmínkou pro rozšiřování a propagaci nejen těchto výše uvedených titulů je od podzimu roku 1993 provozování Knihkupectví Myslivost na pražském Žižkově a na něj navazující dobírková a zásilková služba.
Stálou součástí činnosti Myslivost, s.r.o. je účast na významnějších mysliveckých výstavách, spolupráce s Českomoravskou mysliveckou jednotou při pořádání odborných, společenských a propagačních akcích a zajištění výroby a vydávání propagačních předmětů, plakátů, letáků, účelových tiskovin a učebních pomůcek.
Přejme si, aby byl časopis Myslivost/Stráž myslivosti nadále nejen zdrojem inspirace a poučení našich myslivců, ale aby též přispíval k sjednocování a organizovanosti myslivců - členů Českomoravské myslivecké jednoty. Morální povinností každého člena by měl být pravidelný odběr a podpoření snah redakce tím, že si co největší procento našich členů zajistí odběr časopisu Myslivost na předplatné. Právě tím, že se časopis stane pravidelným společníkem co největšího počtu myslivců se asi nejlépe naplní odkaz našich předků, kteří v roce 1923 časopis zakládali.