Časopis Myslivost

Na brokový průzkum jsme obdrželi 378 vyplněných dotazníků. To je sice výrazně méně než počet dotazníků ke kulovnicím (těch bylo přes 800), přesto je to dostatečně velký vzorek, aby se dalo říci, že má seriózní vypovídací schopnost a potřebách českého myslivce.

Na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem jsme 25. 5. 2012 prezentovali první výsledky průzkumu. Dovolte mi nyní prezentovat výsledky v konečné podobě, po důkladnějším statistickém zpracování.

Než začnu s vyhodnocením průzkumu, chci k výsledkům opakovat, to co jsem řekl již vloni ke kulovnicím. Nevím, zda výsledky opravdu odrážejí názory „průměrného myslivce“. Na to bychom se museli ptát skutečně náhodného vzorku. Nám ale odpovídali čtenáři z vlastní vůle, výběr tedy není úplně náhodný. Na druhou stranu, již skutečnost, že nám svůj názor zaslali, vypovídá o tom, že o problému přemýšlí a že mají svůj názor ujasněný. Jsou to tedy s největší pravděpodobností ti lovci a střelci, kteří formují a výrazně ovlivňují mínění celé populace.

První část dotazníku byla zaměřená na popis populace odpovídajících. Na její výsledky jsem byl hodně zvědavý, protože měla poskytnout odpověď na otázku, zda jsou brokaři stejná nebo odlišná skupina lidí než ti, kteří nám odpovídali ke kulovnicím. Po fyziologické stránce ano, jsou, 99 % odpovídajících jsou muži, asi 89 % odpovídajících jsou praváci.

Zajímavější je rozčlenění podle věku, jak ho ukazuje graf 1. Z něj vyplývá zajímavý aspekt – ačkoliv hlavní podíl odpovědí v obou případech přišel od věkové skupiny 26 - 40 let, v případě brokovnic si můžeme všimnout statisticky významně vyššího podílů respondentů ve věkové skupině 55 - 70 let. O příčině se mohu jenom dohadovat, ale pokud mohu čerpat analogii s vlastní zkušeností – k brokovnici člověk prostě musí dozrát. Střelba z brokovnice je mnohem intuitivnější záležitost než střelba z kulovnice a její pochopení trvá. Brokovnice je zbraní na drobnou zvěř, a ta nám ubývá. Možná, že i tady je příčina posunu k vyššímu věku respondentů. Jsou to pamětníci, kteří mají relevantní zkušenost.

Z hlediska bydliště opět vycházejí obě skupiny nastejno. Asi 60 % žije na vesnici, asi 28 % žije na malém městě a zbývajících 12 % je z velkých měst.

 Lehký rozdíl je ve výsledku počtu honiteb, kde odpovídající vykonávají právo myslivosti. V případě brokovnic je vyšší podíl (70 %) lovců pouze v jedné honitbě (kulovnice měly 65 %) a menší podíl poplatkových lovců (2 % brokovnice, 6 % kulovnice). To je asi dáno dostupností honiteb a poplatkových lovů na drobnou. V první chvíli mě překvapil poměrně hodně malý podíl respondentů, kteří se přihlásili čistě ke sportovní střelbě z brokovnice. Bylo jich jen kolem 3 %. Ale pak jsem si uvědomil, že pokud je někdo primárně a skoro výhradně sportovní brokový střelec, tak asi nečte Myslivost. Proč by to také dělal? Pouhých 12 sportovních respondentů je na hranici vyhodnotitelnosti, na druhou stranu se tato skupina ukázala ve svých názorech jako natolik ostře vyhraněná, že výsledky jsou poměrně průkazné.

V poměru honiteb je mezi brokaři a kulovými střelci rozdíl (viz graf 2), ale ten byl vcelku očekávatelný. Prostě v horách a v lese je drobné méně než v polích.

Na otázku jak se s brokovnicí střelecky a lovecky respondenti vyžívají, odpovídá koláčový graf 3. Výsledky jsou vcelku v souladu s očekáváním, jediné co mě překvapilo je pouhé jedno jediné procento respondentů, kteří loví a současně intenzivně sportují. Ale ono se to asi obojí stihnout opravdu nedá.

Další velká část dotazníku se věnovala zmapování stávajících zbraní. Výsledky potvrdily dominanci brokových kozlic, broková kozlice bez výměnných hlavní je nejčastější zbraní. Na druhém místě se umístila hamerleska dvojka, aby se na třetím místě opět umístila kozlice, tentokrát s výměnnými hlavněmi. Přehledně stav z hlediska typu brokovnice, ráže a zahrdlení ukazují připojené tabulky1 - 3.

V porovnání s průzkumem kulových zbraní velký rozdíl je v tom, jak často s brokovnicí chodíme na střelnici. Situaci popisuje tabulka 4.

S brokovnicí vůbec necvičí jenom 17 % respondentů, tedy výrazně méně než s kulovnicí. Opět si myslím, že příčina tkví v potřebě ovládnout zbraň instinktivně, intuitivně. Pokud chceme z brokovnice aspoň trošku slušně střílet, bez tréninku se neobejdeme. Tomu odpovídají i počty ran z brokovnice, jak ukazuje tabulka 5.

Počty udávaných vystřelených ran nemají normální rozdělení, lepší vypovídací hodnotu o nejběžnějším počtu ročně vystřelených ran tedy má medián. Je zcela nepochybné, že sportovci zde mají navrch, dokonce bych řekl hrubě navrch, ale uvědomme si, že zde opravdu porovnáváme hrušky s jablky.

Pojďme se nyní podívat, jak dopadlo vyhodnocení ideální brokovnice. V dotazníku byla možnost hlasovat ve třech kategoriích – lovecká brokovnice, sportovní brokovnice a univerzální brokovnice. Výsledky přináší tabulka 6. Tabulka vcelku přesvědčivě ukazuje, že obliba kozlic stále roste. V oblasti sportovních brokovnic je nadvláda kozlic absolutní, hodně silná (skoro až exkluzivní) je i v kategorii univerzálních brokovnic. Dvojky si udržují slušnou oblibu jen mezi lovci. Zajímavé je, že si statisticky významně vyšší oblibu drží dvojky mezi lovci z lesů. Automaty se umístily na třetím místě, významnější oblibu si drží hlavně u lovců lovících vodní pernatou. Na hranici statistické rozlišitelnosti je rozdíl mezi oblibou samonabíjecích brokovnic a „jiných konstrukcí“ – v našich podmínkách se jedná skoro výhradně o trojáky. Asi nepřekvapí, že trojáky mají v oblibě hlavně lovci z lesů. Je zde ještě malá skupina těch, komu by se líbila broková dvojka s výměnnými hlavněmi, ať už jako zbraň čistě lovecká nebo univerzální. Existence téhle skupiny si je asi vědoma například firma Sauer, která podobnou zbraň letos (v proklatě luxusním a tedy asi drahém) provedení nabídla na výstavě IWA v Norimberku. Všechny ostatní druhy brokovnic jsou čistě okrajovou záležitostí. Za zmínku snad stojí jenom to, že zatímco kulovou jednušku vloni označilo za ideální zbraň skoro 14 % odpovídajících, brokovou jednušku (ať hamerlesku nebo kohoutovou lankasterku) si přálo pouhé jedno procento.

Vaši volbu ohledně ráže ideální brokovnice ukazuje tabulka 7 a graf, ukazující také posun vůči stávajícím zbraním. V grafu jsem pro názornost spojil ráže 16 x 70 a 16 x 65 do jedné kategorie. Z grafu je jasně vidět, že jednoznačně vede ráže 12 x 70. Příznivci ráže 16 x 70 ubývají, pokud někde jsou, pak jsou to lovci. Zdá se, že v roli lehčí brokové ráže „šestnáctku“ nahrazují „dvacítky“. To je trend, který v poslední době pozoruji i já na výstavách, veletrzích a mezi přáteli. Osobně mám ten dojem, že je to proto, že dnešní „dvacítky“ nabízí téměř stejné navážky broků jako 12 x 70 a přitom zbraně jsou výrazně lehčí. Přesto, 26 % hlasů pro 20 x 70 jako ideální ráži loveckou brokovnici mě poněkud zaskočilo. Vždyť v době, když jsem před více než 30 lety s myslivostí začínal, byly „dvacítky“ málem na vymření. A ejhle jak se jim dnes zase začíná dařit. Zatím sice nedosáhly někdejší popularity „šestnáctek“, ale kdo ví?

U brokovnice ještě více než u kulovnice platí heslo: Puška střílí, ale pažba strefuje. Výsledek hlasování o pažbě ukazuje tabulka 8 a graf. Zatímco u sportovců vede jednoznačně Monte Carlo, u univerzální i lovecké brokovnice vede bavorská pažba. Zajímavé je, že anglická pažba si udržuje nemalou popularitu u lovců, zejména u těch, kteří dnes mají dvojku, a nebo hlasovali pro dvojku. Americká pažba zjevně představuje dobrý kompromis, umístila se stabilně (s výjimkou sportovních brokovnic) na druhém místě, ale vždy se zřetelným odstupem. Ohledně předpažbí, je zde sice lehká preference tvaru se středovým žebrem, ale nejvíce z vás (34 %) odpovědělo, že tvar předpažbí je mu jedno. Jsme konzervativní Evropané, takže pažba by měla být skoro jednoznačně dřevěná. Výjimky z tohoto přání spočtu na prstech u rukou, plast zcela propadl a těch pár příznivců laminovaného dřeva prochází rovnoměrně všemi třemi druhy brokovnic.

Délka hlavní je popsána tabulkou 9. Zde lze konstatovat jedině, že sportovci dávají přednost delším hlavním. Očekával jsem, že lovci z lesa budou výrazněji preferovat kratší hlavně. Ano, lehounká preference v odpovědích je, ale je ale statisticky neprůkazná. Podobně lehounký je náznak preference delších hlavní u lovců na vodních plochách. Upřímně, tyto minimální rozdíly v preferencích délky hlavní byly pro mě jedním z největších překvapení tohoto průzkumu.

K délce hlavní se těsně váže i zahrdlení, výsledky jsou v tabulce 10. Největší oblibě se asi těší tříčtvrtinové a poloviční zahrdlení, ale skutečné rozhodnutí průzkum nedal. Plným 20 % odpovídajících je totiž zahrdlení jedno. Tohle je pro mě tak trochu záhada. Když přes 70 % respondentů zkoumalo někdy rozptyl své brokovnice, pak procento těch, komu je zahrdlení jedno, mi připadá nesmyslně vysoké. Ale možná že v tom nějaká logika je, jenom jsem ji nedokázal odhalit. Kupodivu také není rozdíl v preferencích zahrdlení podle honitby nebo lovené zvěře. Výrazně jste dávali přednost výměnným zahrdlením, zajímavé je, že nejsilněji tato preference zazněla u univerzálních brokovnic (88 % hlasovalo pro), nejslaběji u loveckých („pouhých“ 51 % hlasů pro).

Pojďme se nyní podívat na uspořádání spouští. Poměrně vyhraněné byly reakce na počet spouští. Zvítězila jednospoušť, u sportovců prakticky totálně, ale i u lovců pro ni hlasovalo 54 %, u univerzální brokovnice 67 %. Jen necelým 10 % odpovídajících bylo uspořádání spouští jedno.

Okolo 80 % odpovídajících chce mít možnost měnit pořadí odpalování hlavní.

Celkem 60 % z vás chce mít možnost nastavit si odpor spouště, kupodivu nejméně je tento požadavek silný u sportovních střelců. Jako vcelku nevýrazný také vyšel požadavek na nastavení délky chodu spouště -  43 % je pro, 36 % je proti a 21 % je to jedno.

Zajímavá je otázka možnosti nastavení dosahu na spoušť. Sportovci ji poměrně jasně vyžadují (88 % pro), lovci i univerzální brokovnice nemají jasnou preferenci. V celkovém vyjádření jsme zase neurčití (44 % pro, 35 % proti a 21 % je to jedno). Paradoxní je, že loňský průzkum kulovnic tuto vlastnost požadoval mnohem silněji (68 % pro, 23 % proti a 8 % jedno), a to navzdory skutečnosti, že možnost seřízení dosah na spoušť je typicky záležitostí kvalitních sportovních brokovnic a u kulovnic se vůbec nevyskytuje.

Pojistka má být na krku pažby, na tom se shodlo téměř 90 % odpovídajících. V tom, zda se má zbraň při sklopení hlavní automaticky zajistit, se ale hrubě lišíme. Celkem 80 % sportovců je proti, lovci a univerzální brokovnice říkají z více než 80 % že ano. Shodně všichni (kolem 60 % respondentů) chcete mít možnost bezpečného uvolnění bicího mechanismu (tzv. decocking) nejsilněji tento požadavek zazněl u univerzální brokovnice, kde pro bylo skoro 70 % dotazníků. Tahle možnost je poměrně nová, za zmínku stojí si připomenout, že vloni chtělo tuto možnost na své kulovnici asi 40 % odpovídajících. Pokud víme, že populace je shodná, pak se dá vcelku solidně usuzovat, že vnímání významu decockingu v čase docela rychle roste. Obecně si myslím, že vnímání a důraz na pasivní bezpečnost zbraní mezi mysliveckou populací v posledních letech roste a jsem tomu upřímně rád.

Z hlediska mířidel – téměř polovina z odpovídajících by ráda měla výměnné mušky (u sportovců dokonce 66 %). Muška by na lovecké a univerzální brokovnici měla být jenom jedna, výsledek je ale poměrně těsný. A opět, 60 % sportovců by chtělo mít dvě mušky.

Zvýraznění mušky světlovodným vláknem chce zdrcující většina odpovídajících (70 %).

U loveckých a univerzálních brokovnic chce přes 60 % odpovídajících mít možnost instalovat nějaký optický zaměřovač, sportovci to ovšem rázně a skoro jednomyslně odmítají.

A abych nezapomněl, zbraň by měla být aspoň jednoduše zdobená. To si myslí i sportovní střelci, byť v trochu slabším zastoupení.

Pokud shrnu vše výše uvedené, pak podle hlasujících by měla ideální brokovnice vypadat následovně:

* Kozlice s výměnnými zahrdleními, ráže 12 x 70, délka hlavní 70 cm.

* Bavorská pažba, předpažbí nejspíš s podélným žebrem, ale preference není silná.

* Pažbení dřevěné.

* Jednospoušť, s možností přepínání pořadí odpalování hlavní. Spoušť se stavitelným odporem, možnost nastavení dosahu na spoušť by byla vítána, ale není silným požadavkem.

* Pojistka na krku pažby, s možností bezpečného uvolnění napnutého bicího mechanismu (decocking).

* Sportovní brokovnice se po sklopení hlavní automaticky nezajišťuje, lovecká naopak ano.

* Puška je osazena jednou výměnnou muškou zvýrazněnou světlovodným vláknem.  

* Lovecká brokovnice umožňuje snadnou montáž nějakého optického zaměřovače.

Na rozdíl od ideální kulovnice jak ji definoval loňský průzkum, výše popsanou ideální brokovnici dnes již sehnat lze, a to dokonce i včetně decockingu. Pokud si odpustím decocking, pak mám již poměrně široký výběr jak z hlediska kvality, tak z hlediska ceny. A to je jistě příjemné zjištění.

Poslední slovo na závěr: Ačkoliv většina hlasujících se vloni přikláněla k tomu, že by rádi měli více kulovnic, v případě brokovnic je názor zcela jednomyslný: brokovnice má být jen jedna.

Ing. Martin HELEBRANT