Na druhou listopadovou neděli loňského roku připravili ostravští pořadatelé na střelnici Corrado již šesté setkání nožířů. Přesunutím termínu ze soboty na neděli vyšli vstříc především myslivcům, kteří si dříve stěžovali, že nemohou přijít v sobotu, protože jdou na hon. Jak se ukázalo, nakonec ani v neděli moc myslivců nepřišlo a mnoho návštěvníků bylo nějak zamlklých až bázlivých. Nože si prohlíželi jako by se strachem a příliš s nožíři nehovořili, což přiznejme dosud nebylo zvykem.
Někteří vystavující nožíři si navíc posteskli, že vážili cestu zbytečně, protože neprodali žádný nůž a nevrátily se jim ani cestovní výlohy. Ostravsko není bohatý kraj a následky snad už doznívající krize nelze přehlédnout. Ovšem nekomunikativnost jinak hovorných a družných Ostravanů je přinejmenším zarážející a koresponduje s podobnou náladou lidí v jiných městech. Lidé jsou stažení do sebe a to není právě nejlepší. Tím hůře na mě zapůsobil zpráva mého kamaráda, který se mi svěřil, že hovořil se svým známým, jenž na výstavě byl a odešel rozhořčen, řka, že výstava byla strašná, protože všechny nože byly drahé. Nebyly! Mnozí vystavující nožíři a kováři prodávají nože pod cenou. Nejeden návštěvník a nejen v Ostravě, očekává cenu ručně vyráběných originálních nožů nižší než u nožů seriových, což je samozřejmě nesmysl. Ale když už něco neznáme, nebo si to nemůžeme či nechceme koupit, nepomlouvejme a nehažme špínu. Tři desítky nožířů, dva dovozci nožů ani brašnářka z Valašska a tým organizátorů střelnice Corrado si podobné útoky nezaslouží.
V listopadu ostravští poprvé uspořádali soutěž nůž sympatie, kdy návštěvníci mohli dát svůj hlas některému nožíři, jehož nože se jim líbily. Soutěž se setkala s kladným ohlasem jak ze strany návštěvníků tak i vystavovatelů, protože nože nehodnotila nějaká narychlo sestavená komise. Na závěr výstavy převzali čtyři spokojení nožíři diplom. První cenu si odvezl brněnský mistr Lubomír Maďarič, který se v poslední době věnuje především výrobě speciálních bojových nožů pro armádu a policii, ale nezapomíná ani na nože myslivecké. Hned za ním se umístil Roman Blak Švarc, který vyrábí nože pro různé činnosti, lov nevyjímaje. Třetí místo získal slovenský mistr Rudolf Matejka v jehož tvorbě mají myslivecké nože své nezastupitelné místo. Na čtvrtém místě skončil kovář a nožíř Jirka Čurda, jehož kované myslivecké nože s čepelí z damascénské oceli měly úspěch na taky výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem.
Text a snímky Pavel KLOZÍK