Časopis Myslivost

Ohlédnutí
Když jsem jako jedenadvacetiletý obdržel svůj první lovecký průkaz (čekatelé na vyšší lesnickou službu jej tehdy dostávali beze zkoušek!), koupil jsem si opakovačku typu 98 ráže 8×57 IS, která byla upravena z jedné staré vojenské pušky. O nějaký čas později, potom co jsem jen přes mušku a hledí ulovil své první divočáky a srnce, pořídil jsem si k této pušce ještě zaměřovací dalekohled 4×36 od firmy Bender. Tato zbraň střílela znamenitě a lovil jsem s ní srnčí i jelení zvěř a ve vysokých horách dokonce i jednoho kamzíka.Když jsem si pak jako svobodně pracující lesnický čekatel sám pronajal jelení honitbu a dostával jsem mnoho pozvánek k naháňkám na divočáky i na drobnou zvěř, získal jsem troják s kulovou ráží 7×65 R a s 11,5 g vážícími střelami TIG a kromě všech srnců jsem s ním střílel i silné jeleny a divočáky. Když jsem pak byl pravidelně zván do Rakouska na lov kamzíků, doplnil jsem svoji výzbroj ještě o kulovnici Mannlicher ráže 5,6×57, kterou jsem potom s sebou vozil, speciálně, když šlo o srnčí nebo kamzičí zvěř. Protože výkon malé, jen 4,8 g vážící kuželovité střely při střelbě na těžší kamzičí zvěř a na velkou vzdálenost nebyl přesvědčivý a při silném větru byly střely lehce zanášeny, znovu jsem se vrátil k osvědčené ráži 7×64, tentokrát ve formě kulovnice.S touto zbraní jsem zažil mnoho radosti, poněvadž ránou z ní padl nejeden srnec, ale sem tam i nějaký starý jelen. Když se dnes při určitých příležitostech v kruzích vůdců psů barvářů označuje 7×64 jako ráže, která je příčinou většiny dosledů, tak k tomu mohu dodat jen to, že 7×64 je pravděpodobně tím vůbec nejpoužívanějším nábojem, a proto také statisticky bude tato ráže vyvolávat většinu dosledů.
7×64 a 9,3×64
U ráže 7×64 je tomu jako u jiných nábojů: záleží na střelci a na umístění zásahu, méně již na typu a hmotnosti střely. A přesto se jednoho dne přesunula moje 7×64 do druhé kategorie v mých zbraních. Když se na trhu objevila kulová opakovací zbraň Bauer 90, byl jsem po několika zkušebních výstřelech ze zbraně o ráži 6,5×68 tak nadšen, že jsem se spontánně rozhodl obstarat si pušku s vyhlédnutým výkonem. Nyní jsem již nemusel riskovat daleké rány ani při lovu v horách - dopadová energie střely byla vždy vynikající i při ránách na velkou vzdálenost - ale i v domovské honitbě se tato zbraň osvědčila na všechny druhy spárkaté zvěře. Asi stejně jako každý myslivec, i já jsem snil o tom, ulovit jednou silného losa někde na Aljašce poté, co jsem již několik kusů losí zvěře ulovil v Norsku a ve Švédsku (se zbraní 8×57). Protože tehdy bylo uskutečnění tohoto snu příliš vzdálené, dal jsem si od jednoho puškaře v Hamburku zhotovit opakovací pušku s dlouhou hlavní a s ráží 9,3×64. V ledových mrazivých končinách jsem pak s 19 g těžkým TUG dosáhl vytouženého úspěchu i přesto, že lopatáč potřeboval tři náboje, než nakonec zhasl. Nyní, po uskutečněné aljašské výpravě, nestojí tato zbraň bez užitku ve skříni pro zbraně, ale vždy si ji beru s sebou, jsem-li pozván na nátlačku na černou nebo jelení zvěř v lesních honitbách, kde není potřeba střílet na příliš velkou vzdálenost a zásah musí být jistý, aby se postřelená zvěř nemusela dosledovávat. Když jsem nedávno při jedné takové příležitosti střelil starou nevodící srnu, byl jsem překvapen, že když těžká střela pronikla do těla těsně za lopatkou , nebyla zvěřina poškozena o nic víc, než jako při zásahu jinou ráží. Tím bych rád svůj krátký výlet do historie mých loveckých zbraní uzavřel. Je možno z toho poznat, že srnčí zvěř je možno lovit celou řadou typů zbraní i ráží.

Rozhodující je způsob využití
Při volbě nejvhodnějšího typu zbraně narazí myslivec na problém, zda ve své domovské honitbě loví pouze srnčí zvěř a zda by k jejímu lovu chtěl stále používat nějakou speciální zbraň. Je-li ale nutné lovit v honitbě více druhů spárkaté zvěře anebo je-li myslivcův akční rádius velký, bude asi chtít univerzální zbraň a méně se přitom zaměřovat na srnčí zvěř, ale spíše na silnější druhy zvěře. Protože se dnes ve většině honiteb vyskytuje kromě srnčí zvěře i zvěř černá, je určitě rozumné pořídit si takovou zbraň, která bude vyhovovat lovu obou druhů zvěře.

Speciální náboje pro lov srnčí zvěře
K lovu srnčí zvěře nařizuje zákon o myslivosti používat náboje s minimální dopadovou energií 1000 joulů na 100 metrů (E100). Jako náboje vhodné k lovu srnčí zvěře se doporučují ráže: .222 Remington, .223 Rem., 5,6×52 R, 5,6×57, 5,6×57 R a .243 Winchester. Já osobně bych dnes jako speciální zbraň pro lov srnčí zvěře uvedl kulovnici se sklopnými hlavněmi ráže 5,6×50 R Magnum, popřípadě 5,6×52 Savage nebo opakovačku v ráži 5,6×57. Z těchto zbraní může být vystřelena razantní střela při relativně malém poškození zvěřiny, a to i na větší vzdálenosti, příležitostně i na 200 metrů.

Optika
Protože vzhledem k nutnosti posouzení se srnčí zvěř loví v zásadě jen za dostatečného osvětlení, postačuje lehký nepředimenzovaný zaměřovací dalekohled. U zaměřovacího dalekohledu, ale ani u loveckého dalekohledu, používaných při lovu srnčí zvěře nemusí být jejich výkonnost za šera tak vysoká, jaká je vyžadována třeba při lovu černé zvěře. S proměnlivým zvětšením od 2,5 až 9× a s účinným průměrem objektivu 40 - 42 mm získáme zaměřovací dalekohled lehce ovladatelný a pro lov srnčí zvěře plně dostačující. Na běžící a stejně tak i na jistící zvěř je dnes při nejrůznějších nátlačkách se slíděním na černou zvěř jako optická zaměřovací pomůcka na trhu k dispozici velký výběr zaměřovacích dalekohledů s osvětleným středem osnovy, tak zvaných "červených bodů" (též "Aimpoint"). U tohoto druhu zaměřovače vidí střelec červený, dobře viditelný bod, kterým musí překrýt cíl. Myslivec se pak strefí tam, kde se bod nachází. Je lhostejné, dívá-li se optikou šikmo anebo je-li červený bod na okraji optiky. Takový zaměřovač je možné použít i při individuálním lovu srnčí zvěře. Při vzdálenostech 80 až 120 metrů, které jsou při lovu srnčí zvěře obvyklé, nebývá svítícím bodem překryta větší část těla zvěře. Používání zaměřovacích dalekohledů se světelným bodem znamená odklon od obvyklého zvětšení zaměřovacích dalekohledů, protože tyto výrobky zpravidla nezvětšují. Také zorné pole je relativně velmi malé, takže při střelbě mohou zůstat obě oči otevřené. Existují však i typy zaměřovacích dalekohledů se světelným bodem, které po připevnění předsádky na objektiv mohou mít dvojnásobné zvětšení. Zaměřovače s osvětleným středem osnovy mohou být připevněny se všemi typy montáží, jako jsou třeba stojánková, otočná nebo násuvná.

Dalekohled
Ke správnému výkonu myslivosti patří bezpochyby i výkonný dalekohled. Při lovu srnčí zvěře nezáleží ani tak na vysoké viditelnosti za soumraku, jako spíše na dostačujícím zvětšení. Dalekohled vhodný pro lov srnčí zvěře může tedy být relativně malý a lehký. Speciálně na lov srnčí zvěř, ale i na lov zvěře kamzičí, který se rovněž jak známo koná za denního světla, bych volil vždy osminásobné až desetinásobné zvětšení s průměrem objektivu 32 až 42 milimetrů. Sám při čekané za dne používám dalekohled 10×42, neobyčejně snadno ovladatelný kompaktní dalekohled s velkým zorným polem, který svým výkonem za soumraku s hodnotou 21 zůstává jen nepatrně za klasickými dalekohledy 8×56 s hodnotou výkonu za soumraku 21,2.

Teleskopický dalekohled
Tomu, kdo by navzdory tolik proklamovanému heslu "kvantita má přednost před kvalitou" i dnes hodlal před výstřelem svého srnce přesně posoudit, a to případně i na velkou vzdálenost, je možno vřele doporučit teleskopický dalekohled. Tyto vysunovací dalekohledy až s 80násobným zvětšením v prvé řadě využívají myslivci v horských oblastech, vynikající služby však poskytují i v nížinách. Zde plně postačuje 50násobné zvětšení. Co při lovu srnčí zvěře rozhodně není zapotřebí jsou dalekohledy pro noční vidění. Abychom však přece jen byli vyzbrojeni úplně, je možno v dnešní době doporučit zakoupení moderního laserového dálkoměru, který umožňuje mnohem přesnější odhad vzdáleností, než jakého je schopen i ten nejzkušenější lovec.

Výstroj
Oděv myslivců při lovu srnčí zvěře nevyžaduje žádných zvláštních úprav a z jejich strany ani žádné speciální požadavky nejsou vznášeny. Měl by být pevný, pokud možno odolný vůči vodě a nezpůsobující žádný hluk - všechny tyto vlastnosti, jakož i ochranu před chladem, větrem a vlhkostí dnes musí mít oděv pro jakýkoliv druh lovu. Plným právem se dnes říká: "Neexistuje špatné počasí, existuje jen nevhodný oděv". Posměváčci to občas formulují ještě tvrději: "Kdo při lovu mrzne, je buď hloupý, anebo chudý". K tomu bych chtěl podotknout, že ani jedno ani druhé není důvodem k veselí.
Myslivec nemusí být vždycky v zeleném V lidových písních a říkánkách všeobecně zdomácnělo mínění, že myslivci nosí jen zelené kamizolky. Ale i v tomto ohledu nastala podstatná změna - připomeňme si alespoň nošení červených pásek na kloboucích při společných lovech nebo křiklavě červené vesty honců a vůdců psů. S hrůzou si dodnes vzpomínám na jednu dávnou nátlačku na černou zvěř, když jeden lesní úředník, který tenkrát docela samozřejmě jako závodčí nosil zelený lodenový plášť a zelený klobouk se štětkou z osin divočáka, byl zastřelen jedním svým mysliveckým druhem, který jej považoval za kus černé zvěře.
Zcela určitě se zelené zbarvení myslivce hodí k ostatním součástem přírody a je proto rozumné při tom v zásadě zůstat. Nošení oranžového varovného oblečení se nesmí opomíjet z bezpečnostních důvodů a má svoje opodstatnění hlavně při společných loveckých akcích a nebo tam, kde se při individuálním lovu pohybuje naráz v honitbě více myslivců.
Materiály používané pro myslivecké ošacení jsou stále kvalitnější a při jejich nákupu způsobuje úplná muka bohatý výběr, jako jsou třeba aktivní vzduchové membrány, vodoodpudivé impregnace, nová umělá vlákna, teplé posunovací kapsy, příčně a svisle integrované kapsy se zipem. I přesto však zůstává na individuálních přáních a vkusu, zda se dotyčný rozhodne pro tradiční lodenový plášť či pláštěnku, anebo jestli se připojí k moderním trendům a dá přednost nejnovějším modelům vest z mikrovláken a se vzorem napodobujícím porost lesa či travin. Výrobci a dodavatelé myslivecké výstroje se vždycky postarají o to, aby neustále bylo možné koupit na sebe něco nového a aby tak myslivci měnili svoje ošacení častěji nežli svoje zbraně.

Malé odbočení: Dostřelná rána je lepší než záraz
Zůstane-li těžce postřelený srnec v pobarveném loži je možno jej usmrtit dostřelnou ránou na krk nebo - tak jak se dříve vždy doporučovalo - zárazem. Při něm se hlava srnce skloní dopředu na prsa a potom se špičatý úzký nůž zarazí mezi zadní lebeční kost a první krční obratel. Kdo ale hodlá záraz použít, musí si to nejdřív dostatečně procvičit na zhaslých kusech. Potom, co jsem v tomto směru zažil mnoho nevydařených pokusů s děsivě naříkajícími srnci a s bezradnými střelci, mám z hlediska ochrany zvířat vůči tomuto způsobu usmrcování vážné výhrady.

Spárkatá zvěř a barevné vidění
Názor, že barevně nápadným oblečením se zvěř vyplaší, rozhodně není opodstatněný. Po dlouhou byli savci, a tudíž i naše zvěř, považováni za barvoslepé. Se zdokonalením výzkumných metod jsou dnes naše znalosti větší. Dnes je nesporné, že naše spárkatá zvěř - i když jen v omezené míře - má schopnost vidět barevně. Pokusy s dobytkem a rozmanitými barevnými krmítky při vyřazení čichu prokázaly, že mladí býci dokáží relativně snadno rozlišovat žlutou a zelenou barvu. Již méně se to dařilo s barvou červenou a značné problémy byly s modrou barvou. Modř vyvolávala u býčků určitou nejistotu, protože takto zbarvené předměty nedokázali přesně identifikovat.