Časopis Myslivost

Za tímto účelem jsme se nejdříve seznámili s celkovým způsobem zemědělského hospodaření v dané lokalitě, se změnami životních podmínek zvěře, které jsou často hlavní příčinou její koncentrace, ale také s opatřeními proti vzniklým škodám. V současné zemědělské krajině je druhové zastoupení na značných rozlohách založeno převážně na zrninách a technických plodinách. Tento velkoplošný způsob hospodaření vytváří zvěři výhodné klidové a krytové podmínky, včetně časového dostatku monodietní potravy. Jakmile vyroste zemědělská plodina do určité výšky, která zajistí zvěři dobrý kryt, přichází do těchto míst i zvěř z lesních a přilehlých částí honiteb. Zvěř často nemá důvod se vracet zpět z klidného prostředí lánů, neboť v lesích, remízech a loukách je trvale rušena a přeháněna návštěvníky krajiny (sběrači lesních plodin, turisté, motoristé apod.). Z těchto důvodů se raději přizpůsobuje monodietní potravě v rozlehlých lánech. Dlouhotrvajícím pobytem zvěře v polích se značně zvyšují i škody, a to nejen konzumací potravy, ale i škody rozdupáním a rozválením porostu. Toto velmi příznivé prostředí zvěř většinou opouští až při sklizni plodin. Následně na to je nucena vyhledávat nová teritoria, např. v porostech kukuřice, které jsou často sklízeny až v druhé polovině prosince.
Opatření k omezení škod způsobených zvěří, případně náhrady za způsobené škody, včetně škod provozem výkonu práva myslivosti se řídí zákonem o myslivosti 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Této problematiky se týkají následující paragrafy:
§ 52 Odpovědnost uživatele honitby (kde je povinnost uživatele honitby uhradit škodu)
§ 53 Opatření k zábraně škod působených zvěří (vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit, se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby).
§ 55 Uplatnění nároků (nárok na náhradu škody způsobenou zvěří na zemědělských pozemcích a plodinách musí být uplatněn do 20 dnů od vzniku škody. Vyčíslení škody poškozeným by mělo proběhnou co nejdříve od vzniku škody (do 20 dnů) nebo v době do 15 dnů od provedené sklizně, tedy po důkladném a objektivním zjištění její výše (kontrolní sklizeň). Naproti tomu škody na lesních pozemcích a porostech za období 1.7. předcházejícího roku do 30.6. běžného roku se uplatňují do 20 dnů tj. do 20.7.).
V obou případech se nejdříve mají poškozený i uživatel honitby dohodnout. Pokud uživatel honitby do 60 dnů po uplatnění nároku nenahradí škodu, poškozený do jednoho měsíce svůj nárok uplatní u soudu. Nárok náhrady za škodu zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn v uvedených lhůtách. Snížit škody na zemědělských i lesních porostech je při současném ekonomickém tlaku a také přetechnizovaném způsobu hospodaření velmi problematické. Pro odhad škod na zemědělských i lesních porostech jsou vydávány různé směrnice, podle kterých se má dospět k nejpřesnější výši poškození.
Již v minulosti byly škody zvěří řešeny a vydávány právní opatření, např. Patentem Marie Terezie (1766 s 1770) a Josefem II. (1786), což vedlo na našem území k postupnému snížení až likvidaci početních stavů černé zvěře, větší část jelení zvěře byla uzavřena v důsledku značných škod do obor. V současné době se škody na zemědělských pozemcích připisují nejen černé, ale také jelení, daňčí, mufloní a méně srnčí zvěři. V posledních letech se na poškození plodin podílejí zajíci, z malé části i bažanti.
Pokud se na dnešní krajinu díváme jako na společenství rostlin a živočichů, je nutné se smířit s určitým podílem škod na porostech, jinak bychom museli vyhubit všechny býložravé druhy nejen zvěře (Hromas, 2001). Obecně se jedná o určitou toleranci k úměrným stavům zvěře, k vytváření vhodného životního prostředí se zajištěním dostatku atraktivní potravy v čase a druzích. Díky jednostranným zásahům do krajiny v posledních desetiletích, důsledkem ekonomického tlaku a antropogenním využíváním krajiny nejsou podmínky pro rozvoj zvěře zvláště příznivé.

Učinit přiměřená opatření k zabránění škod zvěří nejen uživatelem pozemku, ale také uživatelem honitby, by mělo spočívat již v prevenci, kterou lze shrnout do několika bodů:
hospodařit na zemědělských pozemcích tak, aby i zvěř měla dostatek vhodné potravy tím, že se zvýší celkové zastoupení rostlinných druhů v krajinných oblastech,
snížit výměry jednotlivých plodin (monokultur) a provádět jejich každoroční střídání,
omezit celoplošné využívání krajiny lidmi (turistika všech způsobů aj.),
vyznačit určité plochy k zamezení vstupu lidí, alespoň v době reprodukce zvěře,
značně zvýšit ekologickou osvětu na školách i mezi občany, k pomoci na přežití současné populace zvěře a volně žijících živočichů,
upravit stavy zvěře v krajinných oblastech s ohledem na vhodnost přírodních zdrojů.

Učinit vhodná opatření k zabránění vstupu zvěři na zemědělské pozemky s atraktivními druhy plodin, kde vznikají největší škody na porostech:
vyháněním zvěře z porostů lidmi se nadělají další škody = odzkoušené a neúčinné,
oplocení porostů je účinné jen na malých rozlohách - opatření je však nákladné,
elektrické ohradníky jsou účinné, ale jejich údržba je nákladná - zcizení zařízení,
využívání zradidel, světelných efektů, zápachových látek - dlouhodobě neúčinné,
snížením počtu zvěře lovem v polních kulturách je nesnadné - pro značné rozlohy krytu,
využití biologických pásů v monokulturních lánech plodin osetými nízkými atraktivními plodinami - zvěř tyto porosty navštěvuje a je ji možné snadněji lovit,

Vzhledem k tomu, že se zvěř v monokulturních lánech plodin pohybuje, dochází tím ke značnému poškození porostů, u kterých se těžce zjišťuje jejich výměra a stupeň (procento) poškození, jako základ k výpočtu škod. Proto jsme se pokusili provést tzv. kontrolní sklizně a to dvěma způsoby.

A) kontrolní sklizeň I - výnos z celé výměry plodiny, včetně poškozených ploch se porovná s víceletými průměrnými výnosy v dané oblasti pro sledovanou plodinu. Následně se získá rozdíl výnosů (podle Metodické příručky autorů Charváta a Mikulky). Výpočet lze vyjádřit následujícím vzorcem: Σr = Σv - Σs, kde Σr = rozdíl mezi průměrným výnosem pro danou oblast a skutečným výnosem na pozemku, Σv =
průměrný výnos podle oblasti za víceleté období, Σs = skutečný výnos.
Pro porovnání je v tabulkách uvedeno stanovení výše škody na zemědělských plodinách ve třech různých oblastech, a to dostupnou metodou podle "Metodické příručky" autorů JUDr. A. Charváta a Ing. J. Mikulky (Tab. č. 1) a doplňkovou metodou /Zabloudil/ (Tab. č. 2).

B) kontrolní sklizeň II - doplňková metoda - nejprve se sklidí nepoškozená část porostu, tj. vzorek pro získání hektarového výnosu. Z tohoto základního údaje lze přepočtem získat předpokládaný dosažitelný výnos na celém pozemku. Po následné sklizni ostatní plochy se stanoví skutečný výnos. Rozdílem těchto hodnot se zjistí celková ztráta produkce na sledovaném pozemku, tedy podle vzorce: Σr = Σn - Σp, kde Σr = rozdíl výnosů při poškození a bez poškození porostu, Σn = vypočtený celkový výnos při nepoškození porostů, Σp = skutečný výnos při poškození porostů.

U obou kontrolních sklizní jsou množství uváděna v t/ha. Aktuální výkupní ceny použité v tabulkách byly získány z internetu (www.EurActiv.cz) v Kč/t. Druhý kontrolní způsob sklizně (B; Tab.č.2) ve své podstatě zohledňuje skutečnou úrodnost sledovaného roku (sucho, krátká vegetační doba, polehlé porosty, záplavy aj.) na konkrétní lokalitě.
Při porovnání výše vyčíslených škod dvěmi rozdílnými metodami na stejných lokalitách lze pozorovat značné finanční rozdíly. Ve všech případech nižší vyčíslení škod doplňkovou metodou je zřejmě zapříčiněno zohledněním i ostatních vlivů (klimatické podmínky, agrotechnické postupy apod.) na pěstované plodiny a to v průběhu od jejich zasetí až po sklizeň.
Problematika efektivnosti a praktického využití doplňkové metody byla posouzena autory "Metodické příručky" JUDr. Antonínem Charvátem a Ing. Janem Mikulkou, CSc., kteří se uplatňováním škod způsobených zvěří na zemědělských pozemcích, plodinách a porostech dlouhodobě zabývají. Autoři uvedli, že ve své podstatě je tato doplňková metoda jednou z dalších metod a forem, která vede k objektivnímu vyčíslení a stanovení finanční náhrady způsobené škody. Metoda je velmi přesná a dobře aplikovatelná hlavně v oblastech, kde zemědělská technika umožňuje oddělenou sklizeň poškozených a nepoškozených ploch polních kultur. Za její posouzení autorům děkujeme.

Kontaktní adresa :
Doc. Ing. František Zabloudil CSc., Ing. Petr Korhon
Institut ekologie zvěře, Palackého 1 - 3, CZ - 612 42 Brno

Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno