Pro některé volně žijící živočichy, zejména zajíce polního (
Lepus europaeus), který žije v zemědělsky obhospodařovaných oblastech, jsou porosty, které rostou po sklizni nebo byliny a trávy rostoucí ve vinicích, důležitou součástí potravy v daném vegetačním období. Bohužel zaječí zvěř nerozlišuje mezi chemicky ošetřenými a neošetřenými rostlinami při výběru potravy, a tím si může způsobit vážné zdravotní potíže, včetně ovlivnění trávení a celkového zdraví, což může mít dlouhodobé důsledky pro její populaci.
Již dříve byl i v Myslivosti vliv pesticidů komentován, například profesorem Jakubem Hruškou, který přistupuje ke glyfosátu s obavami zejména kvůli jeho potenciálním dopadům na ekosystémy jako jsou půdní a vodní prostředí. Upozorňuje na nutnost pečlivého zvážení používání této látky vzhledem k možným dlouhodobým účinkům, které by mohly mít vážné důsledky pro životní prostředí.
Jeho práce inspirovala další vědce, kteří na jeho závěry navazují a snaží se rozšířit znalosti o vlivu pesticidů na přírodu, čímž podporují širší diskuzi o bezpečnosti a udržitelnosti jejich používání v zemědělství. Existují studie, které dokumentují přítomnost glyfosátu v tkáních a tělních tekutinách lidí a zvířat, což dokazuje příjem této chemické látky prostřednictvím ošetřené potravy a její přetrvávání v organismu. V závislosti na období, během něhož jsou živočichové vystaven této látce, může být kromě již popsaných účinků ovlivněn růst a vývoj kostní tkáně u mladých jedinců a přetváření (remodelace) u dospělých jedinců.
A právě články profesora Hrušky v časopise
Myslivost mě motivovaly k vlastnímu výzkumu. Vzhledem k tomu, že sám jsem aktivní myslivec, rozhodl jsem se alespoň částečně prozkoumat dopady glyfosátu na izolované kostní buňky zajíce. Mým cílem není kritizovat běžnou zemědělskou praxi využívající pesticidy, ale spíše přispět k lepšímu pochopení toho, jak mohou pesticidy ovlivnit zdraví volně žijící zvěře. Doufám, že tento výzkum pomůže rozšířit naše poznatky o možných rizicích, která by mohla být relevantní pro ochranu divoké fauny a udržení zdravého ekosystému.
V souladu s platnou legislativou České republiky a díky ochotě a součinnosti mysliveckého hospodáře MS Reistna Valtice a jednatele OMS Břeclav Luboše Grbavčice, byl jako zdroj buněk použit ulovený zajíc polní. Byla oddělen zadní běh, z něj odstraněna kůže a poté svalovina. Pro izolaci buněk byla použita kloubní hlavice stehenní kosti, která byla po dekontaminaci ethanolem ve sterilních podmínkách nařezána na malé kousky. Tyto kousky kostí byly poté ponechány v živném (kultivačním) roztoku do doby, než kmenové (mezenchymální) buňky, ze kterých vznikají kostní buňky (osteoblasty) „vycestovaly“ a usadily se na dně nádoby, ve které byly uchovány. Tyto buňky se za vhodných podmínek velice rychle dělí a zvyšují svůj počet.
Buňky byly vystaveny různým koncentracím glyfosátu a jeho účinek byl hodnocen mikroskopicky a také pomocí tzv. fluorescenční vizualizace (zobrazení), která umožňuje poukázat na rozdíly např. v přítomnosti konkrétních bílkovin, které jsou pro tvorbu kostní tkáně nepostradatelné.
Z výsledků je zřejmé, že glyfosát může mít zásadní negativní vliv na životaschopnost a funkčnost buněk kostní tkáně. Tento článek zdůrazňuje nutnost pečlivého zkoumání a monitorování používání pesticidů, zejména vzhledem k jejich potenciálnímu dopadu na volně žijící živočichy a možným dlouhodobým rizikům pro jejich zdraví. Bylo by vhodné věnovat tomuto tématu zvýšenou pozornost, pro lepší porozumění důsledkům používání pesticidů a realizaci opatření na ochranu ekosystémů a biodiverzity.
Aleš PAVLÍK
Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat
Agronomická fakulta Mendelova univerzita v Brně
Luboš GRBAVČIC,
myslivecký hospodář MS Reistna Valtice,
jednatel OMS Břeclav
Ing. Andrea ŠEBESTOVÁ,
předsedkyně MS Rovinky z.s
Jak je patrné z fotografií světelného mikroskopu, zvyšující se koncentrace glyfosátu snižuje počet životaschopných buněk a postupně způsobuje jejich rozpad, tedy smrt těchto buněk. Při koncentraci 50 µl.l1 tyto buňky v podstatě chybí.
Na fotografiích pořízených pomocí fluorescenční vizualizace je vidět, jak se množství bílkoviny (v tomto případě decorinu - bílkovina, která je tvořena právě v těchto buňkách a napomáhá formování kolagenu, který je běžnou součástí kostní tkáně) snižuje se zvyšující se koncentrací glyfosátu. Modře zbarvené okrouhlé útvary jsou jádra buněk, je tedy i zde možné pozorovat změnu počtu buněk. Zeleně zbarvené oblasti představují bílkovinu vytvářenou v těchto buňkách