Finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti

Finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti
dle nařízení Vlády č. 30/2014 Sb. v roce 2026
 
Tento příspěvek si neklade za cíl podat úplný přehled všech dotačních nástrojů, které mohou přispívat ke zlepšování životního prostředí zvěře. Zaměřuje se především na dotační program, jehož prostřednictvím směřuje do oblasti myslivosti, sokolnictví, případně kynologie nejvýznamnější objem veřejných prostředků.
Nařízení Vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti (dále jen „nařízení Vlády“) obsahuje v části třetí dotační tituly určené na podporu mysliveckého hospodaření.
Je vhodné čtenáře upozornit, že pro žádosti podávané v tomto dotačním období, tedy do 31. 8. 2026, zůstávají zachovány stejné podmínky jako v roce předchozím podle nařízení Vlády č. 30/2014 Sb. Na požadavky realizované od 1. 9. 2026, tedy až v následujícím dotačním období, se již bude vztahovat nové nařízení Vlády č. 24/2026 Sb. Zásadních obav však není namístě, neboť základní struktura dotačních titulů bude i nadále zachována.
Hlavním smyslem článku je seznámit čtenáře a potenciální žadatele s možnostmi čerpání podpory a zároveň rozptýlit obavy, že se nutně jedná o složitý administrativní proces s nejistým výsledkem. Stejně jako u mnoha jiných činností bývá nejnáročnější zejména první rok podání žádosti, kdy se žadateli může zdát, že je zahlcen množstvím informací, formulářů, příloh a metodických pokynů. Pokud však má uživatel honitby skutečný zájem posunout péči o zvěř a její prostředí správným směrem a prvotní administrativní náročnost překoná, zpracování žádosti v dalších letech je již zpravidla výrazně jednodušší a časově méně náročné.
V porovnání s řadou jiných dotačních programů lze žádost podle nařízení Vlády, včetně požadovaných příloh, považovat za uživatelsky poměrně přístupnou. Při věnování potřebného času je většina žadatelů schopna podklady připravit samostatně, aniž by musela využívat služeb specializované firmy, jak tomu bývá u administrativně složitějších dotačních titulů.
Je však třeba dodat, že také tento dotační program v posledních letech ve větší míře zasáhla digitalizace podávání žádostí i jejich administrace. Potenciální žadatelé se jí přesto nemusí obávat; k úspěšnému podání žádosti zpravidla postačí základní uživatelská znalost práce s výpočetní technikou.
V následujícím textu jsou stručně představeny základní podmínky pro podávání žádostí a jednotlivé dotační tituly. Podrobné informace, zejména vlastní znění nařízení Vlády, metodická příručka, nezávazné vzory dalších povinných příloh a související podklady, jsou průběžně aktualizovány na stránkách Ministerstva zemědělství (eagri.cz/prispevky.myslivost), případně na stránkách Krajského úřadu Středočeského kraje – dále jen „KÚSK“ (https://stredoceskykraj.cz/web/dotace/prispevky-na-myslivecke-hospodareni-dle-narizeni-vlady). Žadatelé zde naleznou například nezávazné vzory vybraných povinných příloh:
-prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení
koncepce podpory zajíce polního, plán opatření a způsob vypouštění
agrotechnická dokumentace políček pro zvěř v honitbě
 
V praxi se poměrně často objevuje problém s mapovými přílohami, které nejsou předloženy v požadovaném měřítku 1:10 000 nebo 1:25 000. Mapu v odpovídajícím měřítku lze vytvořit například prostřednictvím odkazu: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/.
Využít je samozřejmě možné i jiné vhodné mapové portály. Pokud chce žadatel pro názornější zachycení konkrétní situace či detailu doložit mapu ve větším měřítku, nic tomu nebrání; zároveň však musí být k žádosti přiložena také mapa alespoň v jednom z výše uvedených požadovaných měřítek.
 
Obecné podmínky
 
Finanční příspěvky uživatelům honiteb, vlastníkům loveckých psů a dravců jsou zahrnuty v části třetí nařízení Vlády. Finanční prostředky jsou poskytovány z rozpočtu Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“), nicméně příjem a administraci žádostí zajišťuje místně příslušný krajský úřad (dále jen „KÚ“), s výjimkou pozemků určených pro obranu státu, resp. národních parků (podací místa: MZe, resp. Ministerstvo životního prostředí).
Tato informace je velmi důležitá, protože každý rok určité procento žadatelů podává žádost na MZe místo na KÚ, přičemž MZe nemusí stihnout žádost předat na příslušný KÚ v termínu stanoveném pro podání žádosti.
 
Způsobilí žadatelé a místní příslušnost:
Uživatel honitby – podle indikace dotační titul G; § 36 až § 41d nařízení Vlády; podacím místem je KÚ, do jehož územní působnosti spadá největší část honitby; oprávněným žadatelem o finanční příspěvky poskytované uživatelům honiteb je osoba, která byla uživatelem honitby v době splnění předmětu příspěvku; žádost se za každou honitbu podává samostatně a pouze jednou za příspěvkové období
Vlastník loveckého psa – podle indikace dotační titul K; § 43 nařízení Vlády; podacím místem je KÚ, do jehož územní působnosti spadá bydliště žadatele
Vlastník loveckého dravce – dle indikace dotační titul K; § 44 nařízení Vlády; podacím místem je KÚ, do jehož územní působnosti spadá bydliště žadatele
Žádost je nutné zpracovat v Modulu pro žadatele (dále jen „MPŽ“) dostupném na adrese http://eagri.cz/public/app/MpZ/Gui.
Žádosti o poskytnutí finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti podá žadatel příslušnému KÚ po splnění předmětu finančního příspěvku do 31. srpna za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu. Výjimkou je finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého, u kterého žádost doručí žadatel příslušnému KÚ do 31. srpna za bezprostředně předcházející myslivecký rok.
Výše finančních příspěvků se určí jako součet součinů sazeb a množství skutečně provedených technických jednotek, s výjimkou finančních příspěvků uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) a 41d nařízení Vlády, jejichž výše se stanoví procentuálně dle skutečně vynaložených přímých nákladů.
Povinné doložení úplného výpisu z Evidence skutečných majitelů bylo k 1. 3. 2026 ZRUŠENO
Finanční příspěvky jsou přiznány všem žadatelům, kteří splní podmínky nařízení Vlády. V závislosti na přiděleném objemu prostředků státního rozpočtu pro daný rok lze finanční příspěvek přiznat v poměrně nižší výši, než v jaké je požadován. Tato skutečnost znamená, že pokud by například bylo možné pokrýt požadavky pouze z 90 %, tak formálně správné žádosti budou plošně kráceny o 10 %. Nicméně je nutné konstatovat, že doposud k tomuto kroku nebylo přistoupeno.
 
Finanční příspěvky uživatelům honiteb
Pro lepší přehlednost jsou podporované dotační tituly včetně sazeb uvedeny v přiložené tabulce č. 1.
 
1. Zlepšování životního prostředí zvěře
 
 
1.1. Založení nebo údržba políček pro zvěř
 
Políčkem pro zvěř se rozumí pozemek zakládaný pro zvýšení úživnosti honitby osetý minimálně dvěma plodinami, které jsou potravní složkou zvěře a které se nenachází v bezprostředně navazujících zemědělských kulturách v honitbě, na němž se hospodaří tak, aby plodiny nebyly sklízeny a složení porostu poskytovalo zvěři pastevní, nebo krytové možnosti po většinu roku, především v zimním období, viz ilustrační obr. č. 1.
Podmínky a požadavky:
- maximálně 2,0 ha políček pro zvěř na 100 ha honitby
- minimální výměra políčka pro zvěř 0,05 ha a maximální výměra políčka pro zvěř 1 ha
- kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu
- pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne políčko pro zvěř sloužit svému účelu
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas se založením nebo údržbou políčka pro zvěř, na které je požadován příspěvek, na jeho honebním pozemku, spolu s parcelním číslem pozemku a názvem katastrálního území, v němž se pozemek nachází
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000
- agrotechnická dokumentace obsahující zejména parcelní číslo pozemku, název katastrálního území, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, kdy začne políčko pro zvěř sloužit svému účelu
 
 
1.2. Zřizování napajedel pro zvěř
 
Podmínky a požadavky:
- maximální počet 1 ks/100 ha honitby
- příspěvek lze poskytnout jednou za 10 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 10 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000, včetně zákresu napajedel instalovaných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
1.3. Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na lov lišek
 
Podmínky a požadavky:
- maximální počet 1 ks/250 ha honitby
- příspěvek lze poskytnout jednou za 10 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 10 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000, včetně zákresu betonových nor instalovaných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
1.4. Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení
 
Podmínky a požadavky:
- předmětem finančního příspěvku je pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky § 45 zákona č. 449/2001 Sb. a § 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, na zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí
- maximální počet 1 ks/100 ha honitby
- příspěvek lze poskytnout jednou za 10 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 10 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000, včetně zákresu lapacích zařízení instalovaných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
1.5. Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky
 
V honitbách, kde se vyskytuje např. norek americký, bych rozhodně doporučil hnízdní budky opatřit antipredačním zařízením, které eliminuje možnost vniknutí predátora do hnízdního prostoru. Postačí kůly, na kterých je budka připevněna, opatřit hladkými plastovými trubkami (cca 50 cm dlouhé), které zabrání vyšplhání predátora z vody, viz přiložený obr. č. 2, kde je současně vidět probíhající snůška.
Podmínky a požadavky:
- maximální počet 2 ks/ha vodních ploch v honitbě
- příspěvek lze poskytnout jednou za 10 let; počet dotovaných zařízení za sledovaných 10 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000, včetně zákresu hnízdních budek instalovaných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
1.6. Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových stacionárních nebo mobilních odchytových zařízení na spárkatou zvěř
 
Podmínky a požadavky:
- maximální počet 1 ks/150 ha honitby
- pokud je zařízení konstruováno jako bedna nebo klec, musí být vybaveno samospouštěcím zařízením a zařízením pro přenos signálu o uzavření klece
- příspěvek lze poskytnout jednou za 10 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 10 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
- z technické dokumentace musí být patrné, že odchytové zařízení splňuje svou primární funkci, tj. odchyt spárkaté zvěře
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000, včetně zákresu odchytových zařízení instalovaných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
1.7. Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových krmelců pro drobnou zvěř
 
Podmínky a požadavky:
- maximální počet 1 ks/100 ha honitby
-  příspěvek lze poskytnout jednou za 10 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 10 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
1.8. Pořízení akusticko-světelných plašičů zvěře pro její ochranu při zemědělských činnostech
 
Podmínky a požadavky:
- maximální počet 1 ks/150 ha zemědělské půdy v honitbě
- plašič musí umožňovat nastavení doby provozu a vytvářet alespoň 2 kombinace akusticko-světelných efektů
- příspěvek lze poskytnout jednou za 5 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 5 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- technická dokumentace – nejlépe kopie návodu k použití zařízení
 
 
1.9. Zajištění vhodného krmiva pro jelena evropského, daňka skvrnitého, siku japonského nebo muflona na dobu nedostatku potravy
 
Podmínky a požadavky:
- sčítání uvedených druhů spárkaté zvěře po jejím uzavření v přezimovací obůrce bylo provedeno za účasti zástupce KÚ a o sčítání byl proveden zápis
Přílohy k žádosti:
- sčítaný počet kusů vybraných druhů spárkaté zvěře po jejím uzavření v přezimovací obůrce
 
2. Podpora ohrožených druhů zvěře a zajíce polního
 
2.1. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců tetřeva hlušce
 
Podmínky a požadavky:
- při vypouštění tetřeva hlušce je nutné dodržet poměr pohlaví 1:1 až 3:5
- jedinci jsou vypuštěni v lokalitách odpovídajících jejich přirozenému prostředí v rámci honitby
- zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být v dané honitbě předmětem podnikatelské činnosti ani lovu po dobu 5 let ode dne jejich vypuštění
- chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky uvedené v § 54 a § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny a v § 4 a § 5 zákona o myslivosti
- všichni jedinci jsou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu 5 let
- vypuštění jedinců do honitby bylo provedeno za účasti zástupce KÚ a o provedeném vypuštění byl vypracován zápis
Přílohy k žádosti:
- koncepce podpory ohroženého druhu zvěře, zpracovaný plán péče a způsob vypouštění ohroženého druhu zvěře v průběhu dotačního období
- pravomocný souhlas s dovozem živé zvěře nebo jejích vývojových stádií podle § 4 zákona o myslivosti – pouze v případě dovozu
- pravomocný souhlas nebo pravomocná výjimka podle § 54 odst. 3 nebo § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny
- zápis o vypouštění potvrzený zástupcem příslušného podacího místa
 
2.2. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců tetřívka obecného
 
Podmínky a požadavky:
- při vypouštění tetřívka obecného je nutné dodržet poměr pohlaví 1:1 až 3:5
- jedinci jsou vypuštěni v lokalitách odpovídajících jejich přirozenému prostředí v rámci honitby
- zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být v dané honitbě předmětem podnikatelské činnosti ani lovu po dobu 5 let ode dne jejich vypuštění
- chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky uvedené v § 54 a § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny a v § 4 a § 5 zákona o myslivosti
- všichni jedinci jsou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu 5 let
- vypuštění jedinců do honitby bylo provedeno za účasti zástupce KÚ a o provedeném vypuštění byl vypracován zápis
Přílohy k žádosti:
- koncepce podpory ohroženého druhu zvěře, zpracovaný plán péče a způsob vypouštění ohroženého druhu zvěře v průběhu dotačního období
- pravomocný souhlas s dovozem živé zvěře nebo jejích vývojových stádií podle § 4 zákona o myslivosti – pouze v případě dovozu
- pravomocný souhlas nebo pravomocná výjimka podle § 54 odst. 3 nebo § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny
- zápis o vypouštění potvrzený zástupcem příslušného podacího místa
 
2.3. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců koroptve polní
 
Podmínky a požadavky:
- minimální počet vypouštěných jedinců do honitby je 30 kusů koroptve polní
- jedinci jsou vypuštěni v lokalitách odpovídajících jejich přirozenému prostředí v rámci honitby
- zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být v dané honitbě předmětem podnikatelské činnosti ani lovu po dobu 5 let ode dne jejich vypuštění
- chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky uvedené v § 54 a § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny a v § 4 a § 5 zákona o myslivosti
- všichni jedinci jsou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu 5 let
- vypuštění jedinců do honitby bylo provedeno za účasti zástupce KÚ a o provedeném vypuštění byl vypracován zápis
- příspěvek se nevztahuje na vypouštění po zakomorování
Přílohy k žádosti:
- koncepce podpory ohroženého druhu zvěře, zpracovaný plán péče a způsob vypouštění ohroženého druhu zvěře v průběhu dotačního období
- pravomocný souhlas s dovozem živé zvěře nebo jejích vývojových stádií podle § 4 zákona o myslivosti – pouze v případě dovozu
- pravomocný souhlas nebo pravomocná výjimka podle § 54 odst. 3 nebo § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny
- zápis o vypouštění potvrzený zástupcem příslušného podacího místa
 
2.4. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců zajíce polního
 
Všechny potenciální žadatele o tento dotační titul bych rád upozornil, že Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. vydal metodickou příručku Možnosti podpory populací zajíce polního pomocí managementu zemědělské krajiny (https://www.vulhm.cz/lesnicky_pruvodce_detail/moznosti-podpory-populaci-zajice-polniho-pomoci-managementu-zemedelske-krajiny/), ve které naleznete spoustu aktuálních a užitečných informací, jak zlepšit životní podmínky pro zajíce a následně zlepšit efektivitu vypouštění zvěře.
Podmínky a požadavky:
- minimální počet vypouštěných jedinců do honitby je 10 kusů zajíce polního
- jedinci jsou vypuštěni v lokalitách odpovídajících jejich přirozenému prostředí v rámci honitby
- zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být v dané honitbě předmětem podnikatelské činnosti ani lovu po dobu 5 let ode dne jejich vypuštění
- chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky uvedené v § 4 a § 5 zákona o myslivosti
- všichni jedinci jsou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu 5 let
- vypuštění jedinců do honitby bylo provedeno za účasti zástupce KÚ a o provedeném vypuštění byl vypracován zápis
Přílohy k žádosti:
- koncepce podpory zajíce polního, zpracovaný plán péče a způsob vypouštění zajíce polního v průběhu dotačního období
- pravomocný souhlas s dovozem živé zvěře nebo jejích vývojových stádií podle § 4 zákona o myslivosti – pouze v případě dovozu
- zápis o vypouštění potvrzený zástupcem příslušného podacího místa
 
2.5. Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve
 
Podmínky a požadavky:
- četnost přenosných přístřešků nepřevyšuje 5 ks/100 ha zemědělské a ostatní půdy
- finanční příspěvek lze poskytnout jedenkrát za 5 let (počet dotovaných zařízení za sledovaných 5 let nesmí překročit maximální počet stanovený podle výměry honitby)
Přílohy k žádosti:
- technická dokumentace – postačí jednoduchý nákres, ze kterého budou patrné základní parametry zařízení (rozměry, tvar apod.); nákres lze nahradit i fotodokumentací s doplněním rozměrů
 
Vysvětlivky k použitým právním předpisům:
§ 54 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.“ Orgán ochrany přírody podle § 54 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny udělí souhlas v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypuštění v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících.
Z hlediska správní praxe jsou minimálně v rámci Středočeského kraje výše uvedené žádosti vyřizovány kladně a na několik let. Žadatelé se nemusí obávat ani komplikovanosti podávané žádosti. V případě zájmu kontaktujte pracovníky krajských úřadů o sdělení bližších informací.
 
3. Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy – bílý jelen, koza bezoárová
 
Podmínky a požadavky:
- žadatel vede evidenci chovaných jedinců
- žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření
- pro určování výše příspěvku je rozhodující počet kusů k 31. březnu kalendářního roku, ve kterém byla žádost podána, maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti (§ 3 odst. 2 zákona o myslivosti)
Přílohy k žádosti:
- koncepce podpory oborního chovu vzácného poddruhu zvěře
- platný plán mysliveckého hospodaření podle § 36 zákona o myslivosti – Mysl/1 (plán mysliveckého hospodaření v honitbě – část plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou)
 
4. Použití dravců v ochraně rostlin
 
4.1. Instalace hnízdních podložek a budek pro dravce
 
Podmínky a požadavky:
- četnost hnízdních podložek nebo budek pro dravce maximálně 1 ks/100 ha honitby
- o instalaci byl žadatelem vypracován zápis, který je součástí žádosti a byl předložen podacímu místu
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístění budek do mapy 1:25 000 nebo 1:10 000 se zřetelným označením budek rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek, a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek
 
4.2. Rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky)
 
Podmínky a požadavky:
- četnost loveckých stanovišť pro dravce maximálně 5 ks/ha zemědělské půdy v honitbě
- o instalaci byl žadatelem vypracován zápis, který je součástí žádosti a byl předložen podacímu místu
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s umístěním zařízení na jeho honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního území, v němž se pozemek nachází)
- projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístění berliček do mapy 1:25 000 nebo 1:10 000 se zřetelným označením berliček rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek, a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek
 
5. Finanční příspěvek na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře
 
5.1. Nákup a aplikace veterinárního antiparazitického přípravku pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře
Podmínky a požadavky:
- příspěvek se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratorním vyšetřením
- žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření a v souladu s ustanoveními § 36 zákona o myslivosti
- u příspěvku je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku; tento počet může být maximálně do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti (§ 3 odst. 2 zákona o myslivosti)
- výše příspěvku se stanoví pomocí příslušné tabulky v MPŽ
Přílohy k žádosti:
- protokol o laboratorním vyšetření s pozitivním nálezem
- platný plán mysliveckého hospodaření podle § 36 zákona o myslivosti – Mysl/1 (plán mysliveckého hospodaření v honitbě – část plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou)
- kopie dokladu o zakoupení veterinárního antiparazitického přípravku
 
5.2. Laboratorně provedené veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře s výjimkou sérologických, virologických a parazitologických vyšetření nákaz hrazených Státní veterinární správou
Podmínky a požadavky:
výše příspěvku se stanoví ve výši 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů na laboratorní vyšetření
Přílohy k žádosti:
- platný plán mysliveckého hospodaření podle § 36 zákona o myslivosti – u spárkaté zvěře Mysl/1; v případě drobné zvěře Mysl/2, eventuálně Mysl/3
- protokol o laboratorním vyšetření zvěře
- kopie daňového dokladu za provedené laboratorní vyšetření
 
6. Finanční příspěvek na snižování početních stavů kormorána velkého
 
Podmínky a požadavky:
- Příspěvek se poskytuje za každý markant (horní část zobáku kormorána velkého oddělenou na úrovni ozobí), jehož předání ke zničení je potvrzeno v příloze č. 2 žádosti pracovištěm Státní veterinární správy (dále jen „SVS“); přehled pracovišť je součástí metodiky poskytování finančních příspěvků dostupné na výše uvedených internetových odkazech.
- SVS důrazně upozorňuje, že markanty bude od žadatele přebírat každoročně v druhé polovině srpna, zásadně najednou a pouze tehdy, jestliže markanty budou řádně vysušeny a budou nejvýše po 5 kusech zabaleny v rychlouzavíracích plastových sáčcích (se zipem) nebo zataveny v plastových sáčcích.
Přílohy k žádosti:
- potvrzení pracoviště SVS místně příslušného k honitbě o předání markantů ke zničení (příloha č. 2 žádosti) - vyhotovuje se mimo MPŽ, formulář je ke stažení, viz odkazy výše
- kopie rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení nebo uložení snížení početních stavů zvěře podle § 39 zákona o myslivosti
Upozornění:
Finanční příspěvek na snižování početních stavů kormorána velkého se poskytuje nejvýše na počet odlovených kormoránů velkých uvedený v příslušném ročním statistickém výkazu o stavu honitby – účinnost od 1. 9. 2026 (další dotační období).
 
7. Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého
 
Podmínky a požadavky:
- příspěvek se poskytuje na každý kus, kterým byl v příslušné honitbě v posledním uzavřeném mysliveckém roce překročen roční průměr odlovu za pět předchozích hospodářských roků
Příklad: při podávání žádosti v roce 2026 se odlov (bez úhynu!) za hospodářský rok 1. 4. 2025 – 31. 3. 2026 porovnává s ročním průměrem odlovu za hospodářské roky 1. 4. 2020 – 31. 3. 2021 až 1. 4. 2024 – 31. 3. 2025.
- Pokud u nově uznaných honiteb chybí údaj o odlovu za některý z pěti předchozích mysliveckých roků, roční průměr odlovu se neurčuje výše uvedeným způsobem, ale rovnou se jako roční průměr odlovu použije hodnota 3 ks na každý 100 ha honitby zaokrouhlená po výpočtu na celé číslo dolů.
- pro výpočet se za poslední uzavřený hospodářský rok uvádějí pouze kusy:
- vyšetřené na přítomnost svalovce v akreditované laboratoři, ve státním veterinárním ústavu nebo v laboratoři s příslušným povolením krajské veterinární správy: https://www.svscr.cz/seznam-laboratori-pro-vysetreni-na-pritomnost-svalovce-trichinel/
- uvedené v evidenci kusů vyšetřených na přítomnost svalovce, pokud zároveň byly k tomuto vyšetření předloženy v podobě vyšetřitelného vzorku a s ocasem (pírkem); do objednávky laboratorního vyšetření musí uživatel honitby uvést název honitby, evidenční číslo honitby a označení plomby
Nesprávný údaj v evidenci SVS lze nahradit dokladem o dodávce uloveného kusu jinému subjektu povinnému zajistit úřední veterinární prohlídku. V takovém dokladu o dodávce musí být uvedena plomba uloveného kusu a odběratelem musí být potvrzena dodávku kusu s ocasem.
Přílohy k žádosti:
- soupis prasat divokých ulovených v posledním uzavřeném hospodářském roce a výpočet ročního průměru odlovu za pět předchozích hospodářských roků (oboje v příloze č. 3 žádosti) – vyhotovuje se v MPŽ
Upozornění:
Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého se poskytuje nejvýše na počet odlovených prasat divokých uvedený v příslušném ročním statistickém výkazu o stavu honitby – účinnost od 1. 9. 2026 (další dotační období).
 
8. Finanční příspěvek na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin
 
U tohoto nového dotačního titulu bych rád poznamenal, že se jedná o další šanci (kromě využití jiných dotačních programů) pro mnohé uživatele honiteb, jak postupně zlepšovat životní prostředí zvěře. Kromě skutečnosti, že velká část myslivců disponuje alespoň nějakými pozemky, tak lze určitě oslovit i zástupce obcí, kteří jistě budou podporovat aktivity podobného typu. Věřím, že tyto snahy najdou pochopení i u „nemysliveckých“ zástupců vlastníků, které by měli zástupci uživatelů honiteb oslovit. Činnosti, jejichž výsledkem je opětovný návrat rozptýlené zeleně do krajiny (v minulosti významně likvidované), budou stoprocentně pozitivně hodnoceny i ze strany laické veřejnosti, která tímto způsobem může začít měnit pohled na myslivost jako takovou.
 
Upozornění:
Pro zalesňování pozemků nad 0,5 ha je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. Geograficky nepůvodním druhem je druh, který není součástí přirozených společenstev příslušného regionu (§ 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny). Obecně je zakázáno na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací.
Pokud je předmět finančního příspěvku na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin umisťován do významného krajinného prvku [lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a další útvary podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny], nemá dojít k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k ohrožení nebo oslabení ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku, si musí ten, kdo takový zásah zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Pokud je předmět finančního příspěvku na ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin umisťován na zemědělskou půdu (§ 1 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů), nesmí dojít bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k porušení zásad ochrany zemědělské půdy [zejm. § 3 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu].
 
8.1. Založení nových remízků mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa
 
Remízkem se rozumí dřevinný porost vzniklý výsadbou vhodných druhů keřů a stromů a zajišťující drobné zvěři přirozený úkryt ve volné krajině.
Podmínky a požadavky:
- umístění zakládaného remízku mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa
- maximálně 2 ha remízků na 100 ha honitby
- minimální výměra zakládaného remízku pro zvěř 0,05 ha a maximální výměra 1 ha
- pro výsadbu stromů byly použity poloodrostky (dřeviny s nadzemní částí o výšce 51-120 cm) nebo odrostky (dřeviny s nadzemní částí o výšce 121-250 cm)
- vysazené stromy (poloodrostky i odrostky) byly opatřeny mechanickou zábranou kontaktu se zvěří o minimální výšce 1 m (netýká se vysazených keřů)
- výškové parametry keřů nejsou specifikovány – nicméně mělo by se jednat o výsadby schopných keřů běžné tržní jakosti
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s výsadbou dřevin na jeho pozemku, spolu s parcelním číslem pozemku a názvem katastrálního území, v němž se pozemek nachází
- zákres remízku do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000
- kopie dokladu o nákupu sadebního materiálu (musí obsahovat druh dřeviny, výšku nadzemní části a počet jedinců)
- fotografická dokumentace předmětu příspěvku
- projekt obsahující výčet pozemků, na němž byl remízek založen, dřevinnou skladbu výsadby a plochu remízku – je nutné žadatele upozornit, že nebude nutné doložit žádné rozsáhlé a mnoha stránkové projektové dokumentace
 
8.2. Výsadba plodonosných dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa
 
Plodonosnými dřevinami se pro potřeby tohoto finančního příspěvku rozumí výhradně druhy dřevin v rámci rodů: bez, brslen, dřín, dřišťál, hloh, hlohyně, hrušeň, jabloň, jeřáb, jírovec, kaštanovník, líska, morušovník, ořešák, pámelník, ptačí zob, rakytník, růže, slivoň a srstka. Ilustrační fotografie výsadby viz obr. č. 5.
Podmínky a požadavky:
- výsadba dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa
- pro výsadbu nebyly použity dřeviny ze seznamu invazních nepůvodních druhů (příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016); v současnosti uvedený seznam neobsahuje žádnou dřevinu uvedenou výše mezi podporovanými plodonosnými dřevinami
- pro výsadbu stromů byly použity poloodrostky (dřeviny s nadzemní částí o výšce 51-120 cm) nebo odrostky (dřeviny s nadzemní částí o výšce 121-250 cm)
- vysazené stromy (poloodrostky i odrostky) byly opatřeny mechanickou zábranou kontaktu se zvěří o minimální výšce 1 m (netýká se vysazených keřů)
- výškové parametry keřů nejsou specifikovány – nicméně mělo by se jednat o výsadby schopný keř běžné tržní jakosti
Přílohy k žádosti:
- prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s výsadbou dřevin na jeho pozemku, spolu s parcelním číslem pozemku a názvem katastrálního území, v němž se pozemek nachází
- zákres výsadby do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000
- kopie dokladu o nákupu sadebního materiálu (musí obsahovat druh dřeviny, výšku nadzemní části a počet jedinců)
- fotografická dokumentace předmětu příspěvku
- projekt obsahující výčet pozemků, na nichž byla výsadba plodonosných dřevin založena a dřevinnou skladbu výsadby – je nutné žadatele upozornit, že nebude nutné doložit žádné rozsáhlé a mnoha stránkové projektové dokumentace
 
9. Chladicí zařízení pro ulovenou zvěř
 
Sazba finančního příspěvku: 50 % skutečně vynaložených přímých nákladů na nákup a zprovoznění chladicího zařízení a jeho součástí (bez DPH, na jejíž odpočet žadatel – plátce DPH uplatnil nárok), nejvýše však může příspěvek činit 40 000 Kč.
Podmínky a požadavky:
- jedná se o chladicí zařízení pro uchování ulovené zvěře ve visu
- v rámci jedné honitby se příspěvek poskytuje jednou za 5 let
- celková výše podpory poskytnuté v tomto režimu jednomu subjektu nesmí za rozhodné období (= současné a dvě předcházející účetní období – kalendářní nebo hospodářský rok) přesáhnout korunový ekvivalent částky 300 000 EUR
Přílohy k žádosti:
- čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis – zpracovává se v MPŽ
- kopie dokladu o schválení nebo o registraci chladicího zařízení krajskou veterinární správou – na odkazu KÚSK byl umístěn vzor žádosti o registraci
- kopie účetních nebo daňových dokladů vztahujících se k nákupu a zprovoznění chladicího zařízení a jeho součástí
- fotodokumentace chladicího zařízení nebo stavby obsahující chladicí zařízení s jejich zobrazením ze tří stran a fotodokumentace výrobního štítku chladicího zařízení
 
III. Finanční příspěvky vlastníkům loveckých psů a dravců
Dotační tituly jsou přehledně uvedeny v tabulce č. 2.
 
1. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů
 
Oprávněný žadatel
- vlastník loveckého psa
Podmínky a požadavky:
- úspěšné vykonání zkoušky z výkonu
- příspěvek lze poskytnout za splnění každého výkonu jedenkrát za život psa
- žadatel je majitelem loveckého psa
Přílohy k žádosti:
- potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu (příloha č. 8 vyhlášky č. 244/2002 Sb.) s vyznačením úspěšně absolvovaných výkonů
 
2. Chov a výcvik loveckých dravců
 
Oprávněný žadatel
- vlastník chovu loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu
Podmínky a požadavky:
- lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni
- příspěvek se poskytuje na úspěšně odchovaného, plně opeřeného loveckého dravce, vyvedeného z umělého chovu v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici, přičemž tento stav lze fyzicky zkontrolovat po dobu dvou týdnů od data podání žádosti
- žadatel je majitelem uvedeného chovu loveckého dravce
Přílohy k žádosti:
- osvědčení nebo povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů podle § 54 odst. 3 nebo § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny nebo potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství
- potvrzení o složení sokolnické zkoušky
- potvrzení o členství v sokolnické organizaci
 
Shrnutí
 
Žádosti podané v probíhajícím dotačním období (1. 9. 2025 – 31. 8. 2026) budou s největší pravděpodobností propláceny v průběhu roku 2027. Nelze sice do budoucna předpovídat objem finančních prostředků MZe, ale doposud byly požadavky oprávněných žadatelů uspokojeny vždy ze 100 %. Objemy přiznaných prostředků v rámci ČR a Středočeského kraje za žádosti podané v příslušných dotačních obdobích jsou znázorněny na grafech č. 1 a 2. Graf č. 3 znázorňuje vývoj počtu žádostí administrovaných KÚSK. Jen pro doplnění, v rámci Středočeského kraje je uznáno cca 800 honiteb. Meziroční výkyvy v počtu žadatelů a v celkových finančních požadavcích jsou ovlivněny zejména počtem uživatelů honiteb, kteří splnili podmínky pro podání žádosti na dotační titul snižování početních stavů prasete divokého.
Doufám, že Vám výše uvedený přehled dodal potřebný impuls, zapojíte se do okruhu stabilních žadatelů a budete do budoucna rozšiřovat své myslivecké aktivity, a to především na úseku péče o zvěř a zlepšování jejího životního prostředí. V článku nemohly zaznít veškeré informace, proto doporučuji nastudovat výše zmíněné materiály (nařízení Vlády a metodiku), popř. kontaktovat místně příslušný KÚ, který má administraci na starosti.
Rád bych ještě poznamenal, aby žadatelé nepodcenili konečný termín pro podání žádosti (31.8.). Bohužel požadavky podané po termínu nelze kladně vyřídit.
Péče o zvěř a její životní prostředí nekončí u naplněných krmelců, naopak – tam by měla spíše začínat. Máme-li do budoucna udržet v našich honitbách zdravou a silnou populaci drobné i spárkaté zvěře, musíme se aktivně podílet na tvorbě pestré a odolné krajiny. Dotační podpora nám k tomu dnes nabízí silné nástroje, které by byla škoda nechat ležet ladem. Není to jen o administrativě, je to o konkrétních výsledcích: nových remízcích, biopásech, zvěřních políčkách či obnovených tůních. Začněme u sebe a zamysleme se, jak využíváme své vlastní pozemky. Právě my, myslivci, bychom měli jít v ohleduplném hospodaření příkladem. Náš vliv ale nesmí končit na hranici našeho vlastnictví. Je klíčové vést aktivní a racionální dialog s vlastníky půdy a hospodařícími subjekty a motivovat je k úpravě osevních postupů či k vyčlenění prvků ekologické stability. Obrovský a často zcela nevyužitý potenciál pak leží na úrovni místních samospráv. Mnoho obcí vlastní pozemky přímo v honitbách a zřízení krajinného prvku na obecní půdě je mnohdy snáze projednatelné než na půdě komerčního zemědělce. Převezměme iniciativu, nabídněme obcím partnerství a ruku k dílu. Společnými silami tak můžeme vybudovat prostředí, ze kterého nebude profitovat jen zvěř, ale celá místní komunita.
 
další dotační možnosti
 
Zatímco finanční příspěvky dle nařízení Vlády č. 30/2014 Sb. (na udržení a rozvoj hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti) jsou základním stavebním kamenem, existuje řada dalších zdrojů, které lze (často ve spolupráci s obcí či zemědělcem) využít k ozelenění honitby:
Program péče o krajinu (PPK) – Ministerstvo životního prostředí: Velmi flexibilní program vhodný pro menší opatření. Lze z něj financovat výsadbu a ošetřování mimolesní zeleně (remízky, aleje), budování drobných vodních prvků (tůně, mokřady) nebo obnovu přirozených biotopů. Je administrativně poměrně přístupný i pro spolky.
Agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO) v rámci Společné zemědělské politiky: Tyto dotace nečerpá přímo myslivecký spolek, ale zemědělec. Role myslivců zde spočívá v osvětě a tlaku na hospodáře. Zemědělec může získat značné finance za to, že na orné půdě založí biopásy (krmné či nektarodárné), ponechá strniště přes zimu, nebo omezí plošné sečení trvalých travních porostů (ochrana chřástala atd.).
Národní program Životní prostředí (NPŽP) / Státní fond životního prostředí: Podporuje širší škálu projektů, včetně výsadby listnatých stromů, zakládání větrolamů nebo komplexnějších projektů na zadržování vody v krajině. Výzvy se často obměňují, ale oblíbené jsou například výzvy typu "Sázíme budoucnost".
Krajské dotační fondy (např. Fondy životního prostředí a zemědělství): Krajské úřady pravidelně vypisují vlastní dotační tituly určené pro obce a neziskové organizace (tedy i myslivecké spolky). Tyto dotace bývají často cílené na drobná opatření pro zadržování vody v krajině, podporu biodiverzity, obnovu polních cest s doprovodnou zelení nebo přímo na enviromentální osvětu.
Operační program Životní prostředí (OPŽP): Určeno pro větší, investičně náročnější projekty (např. rozsáhlé revitalizace vodních toků, budování velkých mokřadů, komplexní obnova krajinných struktur). Zde je naprosto ideální právě spolupráce s obcí, která bude figurovat jako žadatel, zatímco myslivecký spolek může být odborným garantem a poskytnout zázemí či dobrovolnickou práci.
 
Důležité je si uvědomit, že pro řadu z těchto titulů nemusí být myslivecký spolek přímým žadatelem. Role myslivců jako iniciátorů, kteří propojí majitele pozemku (obec, církev, soukromníka) se zemědělcem a dotačním poradcem, je však pro reálnou změnu krajiny naprosto nezastupitelná.
 
Ing. Tomáš ZÍKA, Ph.D.
Krajský úřad Středočeského kraje