Časopis Myslivost

Z hlediska myslivosti jsou kosením v době senoseče ohrožena především čerstvě narozená srnčata. Na usmrcená srnčata nás bezprostředně po posekání porostu často upozorní kroužící krkavci nebo dravci, podobně jako kdysi hejna vran nebo racků při orbě, pátrajících po vyoraných hraboších.
Údaje o každoročním množství usmrcených srnčat při senoseči se různí. Jestliže například P. Salaba v Myslivosti 6/2017 uvádí, že v Německu odhadují, že ročně sekačkami zahyne kolem 100 000 srnčat, tak na přibližně čtvrtinové rozloze České republiky se často uvádí okolo 60 000 takových obětí. V přepočtu na jednotku plochy obou států je to u nás 3x více. S tímto alarmujícím číslem bychom se neměli smiřovat.
Proti usmrcení nebo jen poranění srnčat je třeba využít všech dostupných a účinných technických prostředků, stejně tak dodržovat všechna zákonná opatření. Důležitá je při tom vzájemná spolupráce vlastníků či nájemců sklízených pozemků s uživateli honiteb. Tu předpokládá zákon č. 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti a dokonce jí uvádí jako povinnost.
Základním ustanovením, které by mělo srnčata ochránit, je § 10 odstavec 2 zákona č. 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti. V něm se uvádí: „při obhospodařování pozemků... jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována“.
Z toho je patrné, že se to týká jak zemědělců, tak lesníků, ať jsou právnickými nebo fyzickými osobami podnikajícími i nepodnikajícími, které obhospodařují honební i nehonební pozemky. Slovo „dbát“ podle Internetové jazykové příručky znamená i „něco dodržovat“ nebo „dbát svých povinností“.
V tomto případě se to tedy dá vyložit tak, že při sklizni sena nebo senáže jsou vlastníci nebo nájemci sklízených pozemků povinni dodržovat všechna další zákonná opatření proti zraňování nebo usmrcování srnčat.


 
Jaké povinnosti mají vlastníci nebo nájemci honebních pozemků před nebo při sklizni pícnin?
 
Tyto povinnosti definuje odstavec 3 paragrafu 10, který stanoví, že „k zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni
a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo ...kosení pícnin“,
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji“.
Oznamovací povinnost (podle odstavce 3a) se vztahuje na všechny vlastníky honebních pozemků, tedy jak na právnické osoby, tak na fyzické osoby podnikající i nepodnikající. Údaj „s předstihem“ je ale značně nepřesný a čas mezi oznámením a zahájením kosení může být tak krátký, že v něm uživatel honitby nebude schopen nějaká účinná opatření vůbec uskutečnit. Kdo pak bude za způsobení škody odpovědný?
 
Jaký postih hrozí vlastníkům nebo nájemcům honebních pozemků za nesplnění uvedených povinností?
 
Je-li vlastníkem či nájemcem honebního pozemku, nebo provozovatelem mechanizačních prostředků na kosení pícnin právnická osoba, pak jí podle § 64, odst. 4b) hrozí pokuta až do výše 40 000 Kč.
Fyzické osobě podnikající jako vlastníkovi nebo nájemci honebních pozemků však žádná pokuta zřejmě nehrozí, protože není v § 64, odstavci 1 ani v odstavci 2 uvedena.
Je-li ovšem vlastníkem či nájemcem honebního pozemku, nebo provozovatelem mechanizačních prostředků na kosení pícnin fyzická osoba nepodnikající, pak jí oproti fyzické osobě podnikající hrozí podle § 63, odst. 3a) pokuta až 10 000 Kč.
 
Jaké povinnosti má uživatel honitby před sklizní pícnin?
 
Uživatel honitby má podle tohoto zákona pouze jednu povinnost. Podle § 11, odst. 2) „uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře“.
Toto ustanovení je rovněž tak obecné, že si pod slovem „potřebná“ lze představit cokoliv, třeba jakoukoliv i málo účinnou maličkost, protože nečinnost by znamenala přestupek.
 
Jaký postih hrozí uživateli honitby za nesplnění této povinnosti?
 
Za porušení povinnosti uvedené v § 11, odst. 2), čili že neprovede „potřebná opatření k záchraně zvěře“ se uživatel honitby podle § 64, odst. 3a) dopustí přestupku a hrozí mu podle § 64, odst. 4a) pokuta do výše 10 000 Kč.
 
Je-li některý z výše uvedených přestupků spáchán opakovaně, tedy do 12 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, dostane podle § 64a, odst.1) pokutu do výše dvojnásobku horní hranice uvedených sazeb.
 
Z předchozích citací je zřejmé, že všechna zmiňovaná opatření, přestupky i pokuty se paradoxně týkají jen vlastníků, případně nájemců honebních pozemků nebo uživatelů honiteb. Nevztahují se ale na vlastníky či nájemce nehonebních pozemků. Závažné je to zejména v případě, kdy mohou tyto pozemky být uvnitř honitby a jako nehonební logicky přitom nejsou její součástí, ovšem ochrana zvěře jako přírodního bohatství se týká i jich.
Vlastníci případně nájemci nehonebních pozemků proto například podle § 10, odst. 3a) nemusí „...oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo...kosení pícnin“, a co je důležitější, ani podle odst. 3b) téhož paragrafu nemusí jako „provozovatelé mechanizmů na kosení pícnin používat účinné plašiče zvěře, případně provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji“.
Oproti uživateli honitby ani nemusí podle § 11, odst. 2) činit „...potřebná opatření k záchraně zvěře“. Tato opatření na jejich nehonebních pozemcích nemůže bez jejich souhlasu dělat nikdo jiný, tedy ani uživatel honitby, v níž se tyto pozemky nalézají.
Na vlastníky či nájemce nehonebních pozemků, se ale vztahuje § 10, odst. 2), který nerozlišuje mezi pozemky honebními a nehonebními, protože se v něm píše, že „při obhospodařování pozemků... jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována“. Rozdíl je ale ve výši postihu za nesplnění této povinnosti podobně jako v předchozích případech, čili pokutována může být jen právnická osoba a fyzická osoba nepodnikající, kdežto podnikající fyzické osobě ani v tomto případě žádný postih nehrozí.


 
Kdo je oprávněn uvedené přestupky projednávat?
 
Podle § 14, odst. 1i) je myslivecká stráž oprávněna „Projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě“, a jinak podle § 64a, odst. 2) „přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivosti“.
 
Ochraně volně žijících živočichů, a tedy i srnčat se věnuje i zákon č. 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny.
 
Ten v odstavci 1) § 2 uvádí, že „ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy…“ a podle odstavce 2b) se ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona zajišťuje také „obecnou ochranou... volně žijících živočichů“.
Vezmeme-li v úvahu, že podle § 2, odst. b) Zákona o myslivosti se zvěří rozumí „...obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů…“, pak by to mělo znamenalo, že na ochranu srnčat při sklizni pícnin se kromě Zákona o myslivosti může vztahovat i Zákon o ochraně přírody a krajiny. A tady hrozí pachatelům za přestupky proti tomuto zákonu dokonce podstatně větší pokuty než stanoví Zákon o myslivosti, a to v řádu statisíců až milionů.
Základem je § 5, odst. 3) Zákona o ochraně přírody a krajiny, kde se píše, že „fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací... postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému...zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů…“.
Pro nás myslivce je pozoruhodné, že se zde nerozlišuje mezi honebním a nehonebním pozemkem a ani mezi fyzickou osobou podnikající a nepodnikající. Čili povinnosti, případně pokuty se týkají všech vlastníků nebo nájemců všech pozemků bez rozdílu.
Tím, že při provádění zemědělských prací, tedy i senoseče fyzická osoba nepostupuje tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zraňování nebo úhynu živočichů, se podle § 87, odst. 3g) dopustí přestupku, a za to jí lze podle § 87, odst. 4c) uložit pokutu až 100 000 Kč!
Dopustí-li se ovšem stejného přestupku právnická nebo podnikající fyzická osoba (viz § 88, odst. 2i), může být podle § 88, odst. 3b) pokutována dokonce až do výše 2 000 000 Kč (slovy dva milióny) Kč!!!
Kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny je podle § 81, odst. 1 pověřena stráž přírody a přestupky podle tohoto zákona projednává orgán ochrany přírody.
 
Záchrana srnčat s pomocí veřejnosti
 
Jedno z opatření směřujících k záchraně srnčat při kosení pícnin je i vyhledávání čerstvě narozených srnčat dřív než sekačky do porostu vjedou. Věnují se tomu nejenom uživatelé honiteb sami, ale nápomocni jsou jim čím dál častěji i dobrovolníci z řad nemyslivecké veřejnosti. Ti pracují samostatně nebo se mnohde sdružují do tzv. „zapsaných spolků“ se zkratkou z.s. jako např. Bezpečné louky Chebska z.s., Stop sečení srnčat z.s. nebo Zachraň srnče před sekačkou z.s. nebo se sdružují jinak, např. do skupin na platformě Facebooku.
Vše vlastně rozeběhla už červnu 2017 v časopise Myslivost prezentovaná skupina Zachraň zvíře před sekačkou, jejíž činnost, zaměřenou na problematiku senoseče tehdy podpořil společný projekt České zemědělské univerzity Praha, Ministerstva životního prostředí, Českomoravské myslivecké jednoty, časopisu Myslivost, aktivních myslivců z honitby Beškov - Blatce a dalších s názvem Senosec.czu.cz. Byl to v podstatě první webový portál, který měl za úkol usnadnit vzájemnou komunikaci mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky při senosečích. Tento portál se stal v podstatě jakýmsi vzorem pro další aktivisty a dnes již funguje několik podobných a na stejném základu fungujících portálů.
 
Zákonné předpoklady pro vyhledávání a záchranu srnčat nemysliveckou veřejností
 
Zapojení nemyslivecké veřejnosti do záchrany srnčat při senoseči jejich vyhledáváním a přemisťováním mimo nebezpečí je velice záslužná činnost, ale nemůže být svévolná a chaotická. Z hlediska Zákona o myslivosti se totiž vlastně jedná o lov odchytem. To lze odvodit i z Hlavy V, nazvané „Zakázané způsoby lovu“, kde se píše rovněž o chytání zvěře. Obecně vzato lovit, tedy i odchytem, je možné jen za podmínek, stanovených paragrafem 46, odst. 1. Ten uvádí, že „kdo loví zvěř...musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění“, čili stejně jako při lovu odstřelem. Nesplněním těchto podmínek dochází k tzv. „neoprávněnému lovu zvěře“ a jak se píše v § 48 „neoprávněný lov zvěře se zakazuje“. Fyzická osoba lovící neoprávněně se podle § 63, odst. 1b) dopouští přestupku a podle § 63, odst. 3b) může za to dostat pokutu až 3000 Kč.
Z toho lze usoudit, že dobrovolníci z řad nemyslivecké veřejnosti mohou při záchraně srnčat před kosením pícnin pracovat výhradně se souhlasem uživatele honitby, a především za přítomnosti osoby k lovu zvěře oprávněné podle výše uvedeného § 46, odst. 1. Protože se nejedná o společný lov odstřelem, resp. hon, ale činnost podobnou odchytu živé zvěře například za účelem zazvěřování, mohou se účastnit i osoby mladší 15 let a není třeba vystavovat společnou jednorázovou povolenku.
Neoprávněný lov by mohl být v extrémním případě kvalifikován dokonce jako pytláctví. O to by se jednalo až v případě, kdy by byl naplněn § 304 odstavci 1) zákona č. 49/2009 Sb. Trestní zákoník, který stanoví, že pytláctví se dopouští ten „kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné...bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ Podle § 138, odst. 1a) se „pro účely tohoto zákona rozumí škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč“. „Spáchá-li takový čin ... v době hájení“ může být takový pachatel, podle odstavce 2d) téhož paragrafu, potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let!
 
Nálezem usmrcených nebo fatálně poraněných srnčat a prokázáním, že příčinou bylo nedodržení právních předpisů o zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků, resp. při kosení pícnin, může být uživateli honitby způsobena škoda a ten pak má nárok na její náhradu. V paragrafu 56 Zákona o myslivosti se totiž uvádí, že „za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře.... Na náhradu škody má nárok uživatel honitby“.
 
Přes veškerou snahu všech zainteresovaných se však musíme smířit s tím, že se nikdy nepodaří zcela zabránit poranění nebo usmrcení srnčat při senoseči. To ale nemůže znamenat, že rezignujeme a nebudeme plnit zákonné povinnosti, které by měly srnčata co nejvíce ochránit a vystavovat se riziku postihu za spáchaný přestupek nebo dokonce trestný čin.
 
Ing. Alexandr VÍT