Zřejmě mnozí čtenáři časopisu Myslivost zaregistrovali, že Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen KÚÚK) vydal návrh opatření obecné povahy týkající se výjimek ohledně vlka obecného, a to konkrétně v zájmu prevence závažných škod zejména na dobytku a ostatních typech majetku a v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti. Jak mi bylo sděleno, opatření bylo vydáno především na základě tlaku Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí a Ústecký kraj je jeden z posledních, kdo takové opatření vydává.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že se tímto opatřením začíná potvrzovat názor, který mělo mnoho z nás, a to ten, že vlk i přes nadšení různých ochranářů bude do budoucna problém. Což se stalo u kormorána velkého a v současné době začíná někde být problém i bobr evropský. Nicméně bych opatření k regulaci vlka přivítal, především s ohledem na naší kulturní, a hlavně fragmentovanou krajinu. Zde totiž nejsme v Národním parku Yellowstone, nebo nám například bližším Chorvatsku, kde, jak mnozí viděli, jsou úplně jiné přírodní podmínky, tedy podmínky vhodné pro vlka. To ale neznamená, že bych zastával názor, že vlk do naší přírody vůbec nepatří. Pokud by byly vytvořeny zóny například v Krkonoších, Beskydech, Jesenících nebo na Šumavě, kde jsou vhodné přírodní podmínky, jsme zastáncem názoru, že tam vlk patří, ale jinde by se vyskytovat neměl.
Otázkou však je, co je ještě vlk a co je kříženec. Již před více než patnácti lety byl na okresní myslivecký sněm v Děčíne pozván i předseda Saského mysliveckého spolku, který již tenkrát hovořil o problémech s vlky v Sasku, ale také hovořil o tom, že se jedná o křížence vlka se psy, kteří tam ve volné přírodě zůstali po odchodu sovětských vojsk.
Křížence řeší i shora uvedené opatření KÚÚK, které je ale ve své podstatě prakticky nevykonatelné a v neposlední řadě je pro člověka, který nesedí u internetu či není zvyklý na čtení dokumentů psaných úředním jazykem, jen těžko čitelné a pochopitelné. I kolega (také úředník) mi sdělil, že toto čtení vzdal a že až si jej přečtu, tak mu ho můžu přeložit do běžné češtiny.
Zde si tedy rozebereme toto, podle mého názoru jenom alibistické opatření. V opatření se povoluje výjimka ze základních podmínek ochrany v zájmu ochrany volně žijících živočichů v zájmu prevence závažných škod zejména na dobytku a ostatních typech majetku a v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, ze základních podmínek ochrany chráněného vlka obecného. A to konkrétně ze zákazu jej rušit, chytat anebo usmrcovat jedince vlka, kteří budou vyhodnoceni podle kritérií Pohotovostního plánu pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného a dále výjimku ze zákazů držet nebo dopravovat jedince odchycené nebo usmrcené na základě této výjimky.
Teď tedy k samotným bodům:
V článku I. se uvádí:. „
vyhodnocení příčin a okolností chování daného jedince či jedinců provedené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR“) prokáže, že se jedná o chování klasifikované v II. a III. stupni závažnosti situace podle Pohotovostního plánu a Pohotovostní štáb (dále jen „PŠ“)“
Pokud se nemýlím, tak vlk žije ve smečkách, tedy až na výjimky a nedokážu si představit, jak se bude určovat jedinec či jedinci, kteří například napadají opakovaně dobytek či jiná hospodářská či domácí zvířata. Budou tito vlci značkováni a natáčeni k hodnocení každého jedince? Nebo snad budou odebírány vzorky DNA u všech vlků, a následně u stržených hospodářských zvířat k posouzení DNA, aby bylo prokázáno, který vlk to udělal? Zde by ale zase každý vlk musel být označen, abychom věděli, které DNA patří k danému jedinci. Tedy toto vidím, jako reálně neproveditelné.
1. „
jsou uplatňována pouze opatření a postup stanovený PŠ (zápisem z jeho jednání), a to, s ohledem na podmínku neexistence jiného uspokojivého řešení, vždy od mírnějších až po případné odstranění jedince z populace“.
2. „
v případě jedince, jehož chování bude klasifikované v II. a III. stupni závažnosti situace, resp. případů, kdy to je s ohledem na závažnost a naléhavost možné a potřebné, bude zajištěn intenzivní monitoring, resp. sledování a sběr informací za účelem stanovení příčin a způsobu řešení smělého, problematického či kritického chování jako součást monitoringu je možné provést odchyt jedinců a instalaci telemetrického sledovacího zařízení“
3. „
v případě jedince, jehož chování bude klasifikované v II. a III. stupni závažnosti situace, bude zajištěno averzivní podmiňování (systematické plašení), pokud to PŠ stanoví jako adekvátní opatření s ohledem na podmínku neexistence jiného uspokojivého řešení k odvrácení či omezení smělého, problematického či kritického chování konkrétního jedince/jedinců vlka obecného“
4. „
v případě jedince, jehož chování bude vyhodnoceno dle podmínky č. 1 v III. stupni závažnosti situace jako kritické nebo v případě, kdy je na základě vyhodnocení dle podmínky č. 1 zřejmé, že jedinec opakovaně překonává řádně provedená a funkční preventivní opatření k zabezpečení hospodářských zvířat doporučená Standardem na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, a je PŠ formou zápisu z jednání potvrzeno, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, bude v návaznosti na splnění podmínky č. 2 zajištěno odstranění jedince z populace; odstraněn z populace může být pouze jedinec či jedinci prokazatelně spojení s řešeným problematickým chováním - dle situace se může jednat o konkrétního jedince nebo více členů smečky, pokud problematické způsoby chování přejali a nebo takové chování přetrvává“
Perfektní byrokratický postup! Budeme se nejdříve snažit vlka vyplašit, na základě doporučení PŠ a následně na základě vyhodnocení PŠ bude učiněn zápis a poté bude rozhodnuto o odstranění jedince či jedinců z populace.
Upozorňuji, že toto rozhodnutí bude probíhat ve správním řízení, kde jsou lhůty stanovené Správním řádem, a to nemluvím o tom, jak pružný bude PŠ. Tedy pokud to bude jedinec, který se nezdržuje na stejném teritoriu, ale vrací se nepravidelně, bude asi tento postup nejenom nepraktický, ale v praxi nerealizovatelný. A to se zde bavím o napadání hospodářského zvířete. Jak by to bylo v případě napadení člověka, nedej bože dítěte? Opravdu bychom se nejdříve snažili takové jedince vyplašit a pak bychom čekali na doporučení a rozhodnutí? Já osobně nikoliv.
V případě, že bych byl přítomen útoku vlka na člověka a měl u sebe zbraň, a to ať dlouhou, či krátkou, okamžitě tuto zbraň použiji. Je zde totiž ještě ustanovení § 29 a § 28 trestního zákoníku, tedy Nutná obrana a Krajní nouze, která za splnění podmínek vylučuje trestnost jednání.
Tedy v případě, že by vlk napadnul například dítě, není čas čekat na rozhodnutí, ale musí se okamžitě jednat. Toto by měly orgány ochrany přírody také brát v potaz a hlavně respektovat.
Shora uvedené opatření KÚÚK má další body a nechci je zde všechny rozebírat, ale přece jenom se u některých zastavím.
V bodě 6 je uvedeno, že PŠ projedná způsob monitoringu ve spolupráci s dotčenými subjekty, které se na jejich provádění budou podílet (uživateli honiteb, příslušnými odborníky aj.). Opravdu uživatel honitby? Ten takovou povinnost nemá a svým způsobem by si řezal pod sebou větev. A pokud by mu někdo něco nařizoval, musí pak hradit veškeré náklady.
V bodě 8 se uvádí, že „
při použití odchytových zařízení bude technicky zajištěno sledování jejich aktivace a osoby pověřené PŠ k realizaci odchytu budou v pohotovosti tak, aby zajistili dojezd k odchycenému jedinci v co nejkratším termínu s ohledem na zajištění welfare odchycených jedinců“.
No ale co bude s těmi odchycenými jedinci? Pokud nedojde k jejich usmrcení podle bodu 9, tak bude zcela logicky docházet k porušení zákona o myslivosti. Totiž vlk není jenom ohroženým živočichem, ale podle ustanovení § 2 písm. c) zákona o myslivosti je zvěří, i když zvěří, kterou nelze ohospodařovat lovem. Nicméně chov zvěře v zajetí podle § 7 zákona o myslivosti (a není rozlišeno jaké zvěře) je možný jen na základě rozhodnutí orgánu statní správy myslivosti, a nikoliv orgánů ochrany přírody, který o tomto chovu nemůže rozhodovat. Zde se uplatní speciální právní úprava před obecnou. V tomto případě, tedy zákon o myslivosti před zákonem na ochranu přírody, jelikož ten chov zvěře neřeší, i když orgány ochrany přírody jsou většinou přesvědčeny o tom, že zákon o ochraně přírody a krajiny je nadřazen všem zákonům. To ale naštěstí není pravda.
Tedy zajištění welfaru je sice logické, ale určitě je to jedna z podmínek, kterou bude posuzovat veterinární orgán ve vyjádření k povolení chovu zvěře v zajetí podle § 7 odst. 1 zákona o myslivosti.
V bodě 9 se uvádí „
usmrcení jedince (při odstranění jedince z populace podle podmínky č. 5) lze provést pouze střelnou zbraní a v souladu s dalšími podmínkami zákona o myslivosti. Pokud jde o podmínky a způsoby lovu, je s ohledem na okolnosti, pokud to následné rozhodnutí dle zákona o myslivosti umožní, možné provedení odlovu jedince také v noci, s pomocí noktovizoru i usmrcení v odchytových zařízeních. Usmrcení jedince je možné rovněž provést po odchytu injekčně za použití veterinárních preparátů“.
Usmrcení za použití veterinárních preparátů chápu. K těm se ale zase dostane veterinární lékař, případně jiná osoba splňující podmínky stanovené právními předpisy.
Ale usmrtit střelnou zbraní a v souladu s dalšími podmínkami zákona o myslivosti??? Jsem přesvědčen o tom, že autor či autorka této podmínky nikdy Zákon o myslivosti nečetl(a) a natož pak Zákon o zbraních a střelivu.
Podle zákona o zbraních je osoba nakládající se zbraní a střelivem oprávněna střílet na střelnici a jiném místě v souladu s jiným zákonem, tedy například Zákonem o myslivosti. U střelnic lze střílet v souladu s Provozním řádem střelnice a ve většině těchto řádů, pokud ne ve všech (mimo kryté střelnice) těchto provozních řádech je uvedeno, že se zakazuje střílet po zvěři a jiných živočiších.
A podle zákona o myslivosti můžete střílet na zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem na základě vydané povolenky. Tedy na vlka to není možné. Pokud by měl být někdo k této střelbě oprávněn, muselo by to být na základě pravomocného rozhodnutí, ale účastníkem v řízení před jeho vydáním by byl i uživatel honitby, ve které by se tento odstřel měl uskutečnit, případně vlastník nehonebního pozemku, na kterém by tento odstřel byl prováděn. Současně by musel být tento pozemek přesně specifikován v takovém rozhodnutí.
V článku II. se stanoví podle ustanovení § 5 odst. 6 ZOPK opatření k regulaci (odstranění) kříženců vlka obecného a psa. Zde jsou dosti podobné a některé věci totožné z čl. I.
Například v bodě 3 je uvedeno, že „
usmrcení jedince křížence vlka a psa identifikovaného v souladu s podmínkou č. 1 lze provést pouze střelnou zbraní a v souladu s dalšími podmínkami zákona o myslivosti. Usmrcení jedince je možné i po odchytu injekčně za použití veterinárních preparátů“.
Tedy zde naprosto totožně platí to, co je uvedeno výše. Nicméně bych zde připomenul, že do 31.12. 2021 byl myslivecký hospodář podle ustanovení § 36 odst. 4 písm. e) zákona o myslivosti oprávněn usmrcovat další zvířata škodlivá myslivosti. Tedy zde by se podle mého názoru dal za toto zvíře považovat i kříženec vlka se psem. Nicméně od 1.1.2022 je myslivecký hospodář stejně jako myslivecká stráž, oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci. Tedy toto oprávnění nelze v tomto případě použit.
Jedná se totiž o to, že pokud připustíme skutečnost, že kříženec je živočich vyžadující regulaci, dostáváme se k zpět k tomu, co již před léty tvrdil předseda Saského mysliveckého spolku. Pak si ale položme další otázku, co je vlastně kříženec, jak to prokazovat? Zda prostřednictvím DNA, pak tedy i tím, kolik procent DNA vlka by v takovém jedinci muselo být, aby byl považován za vlka, a nikoliv za křížence. A dále k tomu, kdo by takové testy a jak dělal. Zřejmě by se jednalo o testy DNA. Pak ale připomenu, že žijeme v reálném světě a bez ohledu na finanční náklady na rozdíl od seriálu Kriminálka Miami tyto testy DNA nikdo neudělá během pár hodin.
Závěrem tedy mohu jenom konstatovat, že takové vydané opatření je reálně neproveditelné a je jenom alibistickým řešením, kdy se koza nažere a náš milý vlk zůstane celý.
Bc. Jiří ŠÍR