V minulém čísle jsme se dotkli tématu, které vzbudilo mezi čtenáři nečekaný ohlas – jednodenní kurz pilota bezpilotního prostředku, tedy dronu. Mnozí z vás nás kontaktovali s dotazy, podněty, ale i výhradami. To nás ujistilo v tom, že se nacházíme na prahu změny, kterou má smysl dál rozvíjet. Proto jsme se rozhodli věnovat se této tematice důkladněji, přístupně a srozumitelně i pro ty, kteří se s drony setkávají poprvé – nebo je dosud považovali jen za drahou hračku.
Osobně se dronům věnuji zhruba dva roky. Začalo to jako zábava, vedlejší koníček spojený s videem a fotografováním. Fascinovalo mě, že se najednou mohu podívat na okolí z ptačí perspektivy, že vidím svět, který dobře znám, ale v úplně jiném úhlu.
První lety byly čistě o radosti z ovládání, o objevování techniky a snímání krajiny z výšky. Dron pro mě znamenal zdroj kreativity, ale rozhodně jsem ho nespojoval s praktickým využitím v myslivosti. Teprve nedávné zkušenosti, možnost zápůjčky dronu s termovizí a rozhovory s kolegy mě utvrdily, že se jedná o přístroj či nástroj, který dokáže výrazně posunout každodenní mysliveckou praxi – a to nejen v honitbě, ale i ve spolupráci s okolními subjekty, honebním společenstvem, zemědělci či obcí.
Od zvědavosti k užitečnosti
Je přirozené, že se novým technologiím v myslivosti nevěnuje hromadná pozornost hned od začátku. Tradiční řemeslo se historicky spoléhá na zkušenost, intuici, tradiční hodnoty a práci v terénu. Ačkoliv ani jedna z těchto kvalit nesmí z myslivosti zmizet, nelze přehlédnout, že se do našeho oboru začínají promítat i prvky moderního světa. A právě drony jsou jedním z nástrojů, které mohou pomoci, aniž by narušily samotnou podstatu našeho vztahu k přírodě.
Dron v myslivosti neznamená odklon od tradice, ale rozšíření možností řádného hospodaření. Tam, kde dříve bylo nutné obcházet celou honitbu, nyní můžete za ideálních podmínek během několika minut získat přehled o stavu porostu, aktivitě zvěře nebo místech, která by vyžadovala zásah.
Nejedná se o náhradu přímého pozorování, ale o doplněk, který šetří čas, snižuje zátěž a nabízí nové způsoby dokumentace skutečného stavu. Především však může být užitečný při komunikaci s veřejností či vlastníky pozemků, kteří chtějí konkrétní důkazy – snímky, videa, analýzy. A právě v tom tkví největší síla dronu jako nástroje.
Prostor bez konkurence – ale s pravidly
V české myslivosti zatím drony nejsou běžnou výbavou. Možná i proto, že u nás chybí metodická doporučení a širší osvěta, jak s nimi pracovat. Na druhou stranu to znamená, že každý, kdo se do této oblasti pustí, má možnost stát se průkopníkem a přinášet reálný užitek své honitbě, spolku i krajině. Není cílem tohoto článku hodnotit různé komerční nabídky, výrobce nebo školitele. Časopis Myslivost není místem pro posuzování tržních vztahů a rozdílů mezi soukromými společnostmi či „nedejbože“ jejich zneužívání postavení a vztahů se státní správou. Chceme se soustředit výhradně na hodnotu pro vás, čtenáře – na praktické využití, možnosti a zkušenosti.
Proto vás zároveň vyzýváme – pokud máte otázky, nejistoty nebo byste rádi viděli zpracované konkrétní téma, neváhejte se obrátit buď na redakci časopisu, nebo přímo na autora tohoto článku. Můžete psát na adresu
info@jdulovit.cz a vaše podněty zpracujeme buď sami, nebo ve spolupráci s experty z oblasti bezpilotního létání.
Dron jako pomocník, ne jen sezónní hračka
V mysliveckém prostředí se dron často objevuje v souvislosti s vyhledáváním srnčat před sečením. Tato činnost je nesporně důležitá a přináší výrazný přínos z hlediska ochrany zvěře, ale je škoda omezit využití dronu pouze na několik týdnů v roce. Investice do kvalitního zařízení se totiž může vracet celoročně – při monitoringu stavu honitby, kontrole mysliveckých zařízení, pasportizaci stavu, porostů, monitoringu škod, dokumentaci stavu zvěře, prevenci kriminality nebo přípravě loveckých akcí. V mnoha ohledech je výhodné navázat spolupráci s obcí, honebním společenstvem nebo dalšími partnery v krajině. Dron tak může být pojítkem mezi myslivostí a ostatními obory – od lesnictví přes zemědělství až po ochranu přírody.
Pilotní oprávnění a cesta k legalitě
Pro provoz dronu nad 250 gramů je dnes v Česku potřeba mít pilotní průkaz, konkrétně minimálně základní certifikaci A1/A3. Tato certifikace je dostupná online zcela zdarma prostřednictvím webu Úřadu pro civilní letectví. Celý proces je srozumitelný, dostupný a zvládnutelný pro každého, kdo se o téma alespoň trochu zajímá.
Stejně jako u jiných technických dovedností – například u školy smyku – však platí, že kdo chce nejen projít zkouškou, ale porozumět i praktickým aspektům provozu, může využít školení. Některé společnosti nabízejí komplexní kurzy i bez ohledu na to, zda dron vlastníte. Zvláště zajímavý model vzniká tam, kde myslivecký spolek pořídí dron do svého vlastnictví a vyškolí jednoho či dva piloty, kteří pak zajišťují provoz po celý rok.
Doplňkově existují i školení zaměřená na širší využití dronů – nejen v myslivosti, ale i pro technické a dokumentační práce. Tento model je ideální pro jednotlivce, kteří chtějí dronem pokrýt více oblastí – například natáčení, inspekce objektů nebo práce ve stavebnictví. Významným benefitem může být i možnost financování školení z fondů Úřadu práce. Při splnění podmínek lze dosáhnout podpory až 82 % nákladů. Konkrétní podmínky nasazení v myslivosti však zůstávají v rukou samotného pilota.
První kroky v terénu: rady z praxe
Následující odstavce jsem si zaznamenával po dobu minulého měsíce. Jsou to praktické poznatky, rozdíly mezi létání s hračkou a profesionálním dronem. Něco se dozvíte na školení, něco jsou postřehy, které jsou pro experty samozřejmostí, už je přehlíží a většinou o nich ani nemluví. Vzpomeňte si na tyto základní tipy, než půjdete samostatně létat.
Záchranná brzda
První lety s dronem v honitbě mohou být stresující, zejména pokud jste zvyklí na lehké hračky za pár tisíc korun. U profesionálního zařízení, jehož cena často přesahuje několik desítek tisíc, už si každý rozmyslí riziko kontaktu s větví, plotem nebo elektrickým vedením. Moderní drony, jako například u nás nejrozšířenější modely od společnosti DJI, naštěstí disponují celou řadou bezpečnostních prvků. Například tzv. „záchranná brzda“ – v nouzi stačí pustit ovládací páčky, a dron se zastaví a vznáší se na místě. To dává pilotovi čas se zorientovat a situaci vyřešit.
Létejte v pomalém režimu
Všechny drony mají přednastavené profily letu a zohlednění varování ze svých bezpečnostních senzorů. V režimu sport je dron nejrychlejší a má vypnuté všechny záchranné prvky. Doporučuji dron pro začátek ale přepnout do režimu Cine (Tripod), kde je dron pomalý a neškolený pohyb ovládací páčky jej nepošle do větví tak rychle, aniž byste nestačili zareagovat.
Až budete komfortně dron ovládat, můžete přejít do režimu Normal, ovšem režim Sport bych v kontextu myslivosti nikdy nepoužíval – stačí malá chyba a nehoda je na světě.
Nastavte si jednotné ovládání
Drony mají režimy nastavení ovládacích páček. Nejčastěji se používá režim, při kterém levou páčkou ovládáte výšku a rotaci okolo svislé osy, pravou páčkou letíte v aktuální výšce zpět, vpřed a do stran. Není jistota, v jakém režimu přijde dron nakonfigurovaný nebo jak ho má nastavený kolega z druhého spolku. Než vzlétnete, upravte si režim na takový, jaký znáte.
Pracovní výška dronu
Důležité je rovněž správné nastavení výšky letu. Pokud běžně operujete ve výšce kolem 40 metrů, nemá smysl nastavovat maximální pracovní výšku na 120 metrů – zbytečně tím plýtváte baterií. Stejně tak výška návratu domů (tzv. Return to Home) by měla být přiměřená okolnímu reliéfu – není nutné, aby dron stoupal do výšky 80 metrů, pokud se pohybujete v otevřené, rovinné krajině. Prodloužíte tím dobu, než začne dron hlásit návrat domů.
Plánování tras vám ušetří čas
Zásadní výhodou moderních dronů je možnost plánování tras pomocí tzv. waypointů. Při monitoringu konkrétního úseku si trasu jednou zaznamenáte, a příště už jen spustíte automatizovaný let – což šetří nejen čas, ale i koncentraci. Pilot pak jen sleduje parametry letu a nemusí se věnovat ovládání – to dělá „automat“.
Silný signál
V porostu nebo v kopcovitém terénu může být signál mezi dronem a ovladačem rušen stromy nebo sklonem terénu. Pomáhá jednoduchý trik – otočit se směrem za dronem, čímž se zlepší přímá viditelnost a síla signálu.
Zrcadlové ovládání
Když manipulujete s dronem na krátkou vzdálenost, je lepší se postavit za něj. Pokud se totiž díváte na dron, který je natočen čelem k vám, ovládání se stává „zrcadlovým“ – levá je vpravo, vepředu je vzadu. Když stojíte za dronem, vše funguje přirozeně a intuitivně, takže přeběhněte nebo jej otočte o 180°.
Nešetřete na přistávací ploše
Velmi užitečným doplňkem je kvalitní přistávací plocha. Může to znít jako detail, ale levné podložky bývají lehké, snadno se posouvají a v terénu je často nelze připevnit. Robustní, zatížená plocha široká alespoň dva metry výrazně zvyšuje bezpečnost přistání a chrání dron před prachem, kamínky nebo vlhkostí. Přistávat „do trávy“ se sice dá, ale proč riskovat?
Pozor na senzory
Jedno důležité varování – nestartujte z auta. Kovová konstrukce a elektronika mohou negativně ovlivnit GPS signál dronu a vyhodnocení náklonu těla, což má za následek chyby v navigaci. Stejně tak se důrazně nedoporučuje podlétávat kovové stavby jako jsou mostní konstrukce. V extrémním případě může dojít až k úplnému zmatení elektroniky a pádu.
Mobilní aplikace
Moderní pilotní praxe se neobejde bez aplikací. Pro kontrolu bezletových zón doporučuji aplikaci DronView, která přehledně zobrazuje aktuální omezení. Kromě ní se vyplatí mít i aplikaci na počasí – například Windy nebo jinou. Vítr je totiž zrádný faktor. Nejlepší je měřit ho anemometrem na nejvyšším místě v okolí. Pokud anemometr nemáte, pozorujte koruny stromů – napoví, zda se podmínky u země liší od podmínek ve výšce. Kontrola letových zón a vítr by měly být nedílnou součástí předletové přípravy.
Nakonec to nejdůležitější
Létejte pro radost a bez stresu. Dron je nástroj, který vám otevře nové obzory – doslova i obrazně. Užívejte si to. Všechno se dá naučit.
A co bude dál?
V časopisu Myslivost tímto článkem téma dronů nekončí. Naopak – vstupujeme do oblasti, která si zaslouží detailní rozpracování. V dalších číslech se zaměříme na některé konkrétní drony vhodné pro myslivost, vyzkoušíme si mapovat honitbu a půjdeme do hloubky v jednotlivých činnostech pro myslivecký spolek. Vaše dotazy a podněty budou důležitou součástí tohoto seriálu.
Drony v myslivosti nejsou budoucnost – jsou současnost. A kdo se naučí je používat, získá náskok. Těšíme se, že půjdeme touto cestou společně.
Dron DJI Matrice 4T zapůjčila společnosti DroneTech s.r.o.
Ing. Martin BROŽEK
Autor projektu JduLovit.cz
pro další obsah mě vyhledejte na sociálních sítích,
vyzkoušejte aplikaci JduLovit
1 – Pro kontrolu větru je dobré použít anemometr a ověřit poryvy pohledem na koruny stromů. Drony mají určenou maximální rychlost větru, aby je bylo možné bezpečně pilotovat.
2 – Řízení dronu je vždy snazší, pokud stojíte za ním. Jestliže na vás dron „kouká“, je jeho ovládání zrcadlové. Vpředu je vzadu a pohyb do stran je též naopak.
3 – Létejte pro radost. Všechny aspekty letu a použití v myslivosti se rychle naučíte.
4 – Součástí předletové přípravy je kontrola bezletových zón. Aplikace DronView vám je ukáže a je ke stažení zdarma.
5 – DJI Matrice 4T je letošní novinkou a špička v oboru bezpilotních letounů. Při ceně nového dronu je třeba začít uvažovat, že jej lze používat po celý rok, a nejen několik týdnů při vyhledávání srnčat.