MYSLIVOST / Stráž myslivosti

V rámci nového československého státu se počátkem dvacátých let minulého století také budovaly základy mnoha oborů lidské činnosti, myslivost nevyjímaje. Už v té době vedli myslivci debaty a polemiky týkající se vztahu myslivců k zemědělství, lesnictví a dalším aktivitám v přírodě. Jednotlivé regionální myslivecké spolky velmi záhy pochopily, že je třeba vytvořit strukturu, která bude hájit a zosobňovat zájmy všech myslivců. Více >

Před devadesáti pěti lety byla založena Československá myslivecká jednota „Českoslovenští myslivci! Dnem dvaadvacátého dubna t. r. konečně došla uskutečnění myšlenka osamostatnění československé myslivosti, po němž bylo z mnoha stran často a opětovně voláno. Československá myslivecká jednota tímto dnem byla uvedena v život!“ Tato slova jsou prvními řádky úvodníku prvního čísla prvního ročníku časopisu Stráž myslivosti, které vyšlo v červnu 1923 a podepsáni jsou pod nimi Zdenko Slanina, lesní rada v Židlochovicích, předseda Československé myslivecké jednoty, a Jan Začal, okresní lesní v Brně, jednatel Jednoty. Více >

O myslivcích coby konzervativcích bylo popsáno mnoho čtverečních metrů papíru. Zajímavé je, že obdobné výtky jsou samotnými myslivci přijímány se mhouřením očí, z něhož lze vyčíst přezíravou odpověď: „jen si pindejte, jedině my víme, co je správné…“. On se totiž ten konzervatismus projevuje ve dvou rovinách. Ta „příznivější“ v sobě obsahuje myslivecké tradice, myslivecké zvyky, mysliveckou mluvu, myslivecký kodex. Bude nutné zopakovat, že díky těmto „konzervativním“ tradicím byla česká myslivost zapsána coby nehmotné kulturní dědictví tohoto státu, tohoto národa. Více >

Myslivci s napětím sledují vývoj ve Zlínském kraji, kam byla zavlečena nebezpečná nákaza – Africký mor prasat (AMP). Osobně nepochybuji o zlém úmyslu, ať už byl pachatelem kdokoli. Stačí pohled na mapu se zákresem hranic bývalého Československa – a věc je jasná. Zlín je uprostřed. Od něho vedou přímé cesty šíření nákazy na sever (Morava a Slezsko), na západ (Čechy), na jih (Rakousko) a na východ (Slovensko). Více >

Českomoravská myslivecká jednota pokračuje ve svých aktivitách zaměřených na drobnou zvěř. Jak již bylo avizováno dříve, dlouhodobou vizí ČMMJ je zastavení poklesu a obnova odpovídající početnosti volně žijící populace drobné zvěře umožňující udržitelné hospodaření s druhy drobné zvěře. Více >

Nejen o sýčkovi, ale také o krajině, predátorech a ohrožených druzích Je to již v potřetí v krátké době, co se vážený čtenář setkává na stránkách časopisu Myslivost s problematikou vzácného sýčka. Zvýšené úsilí ochranářů se projevilo kromě jiného také tím, že Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila tuto malou, sympatickou a dnes v českých zemích výlučně synantropní sovičku ptákem roku. Více >

V lednovém čísle bylo shrnuto rozšíření, biologie a ekologie bobra evropského v ČR. Nyní se zaměříme na aktuální management tohoto druhu na našem území. Bobr je na našem území více než třicet let. Od této doby se dokázal, i za pomocí zpětné repatriace, rozšířit na nemalou část povodí. Jeho úspěšnosti napomáhá fakt, že se jedná o vysoce adaptabilní druh, dále absence přirozeného predátora, ale také samotná ochrana tohoto druhu. Více >

Porovnání vlivu přírodních podmínek a rozdílné strategie hospodaření se zvěří na složení potravy prasete divokého ve dvou honitbách Tímto článkem navazujeme na sérii článků publikovaných v časopise Myslivost v roce 2017 jako výsledky výzkumu nazvané Potravní strategii prasete divokého I – IV. V této další části výzkumu jsme se zaměřili na porovnání složení potravy prasete divokého na dvou zcela rozdílných lokalitách. Více >

Škody působené zvěří postihují zemědělce od nepaměti. Jak je patrno z historie, zemědělci, nebo spíše rolníci, to neměli vždy jednoduché, jelikož zájmy šlechty musely být na prvním místě. Významnější ochrany polních plodin se rolníci dočkali až v době panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., kteří dokázali za pomoci celé řady nařízení významně snížit stavy nejen černé zvěře, a zajistit obživu pro stále narůstající počty obyvatel monarchie. Více >

Ochrana vlků složila zkoušku – říká Evropský parlament, přičemž konstatuje, že vlci nepotřebují dosavadní ochranu a nabádají Evropskou komisi k pragmatickému, individuálnímu a pružnému přístupu při nakládání s tímto živočišným druhem. Budeme tedy vlky lovit? Více >

Rozbeh s elánom, bez skúseností... Obce nitrianskeho regiónu, pod ktorý patria Mojmírovce, Poľný Kesov, Štefanovičová, boli v 19. storočí veľmi vyspelé z hľadiska poľnohospodárskeho, aj poľovníckeho. Už v časoch pôsobenia grófa Hunyadyho boli na území týchto obcí zriaďované bažantnice a zariadenia na zazverovanie malej zveri. Organizovali sa poľovačky s významnými zahraničnými hosťami, lovilo sa množstvo zajacov, bažantov, jarabíc, dokonca sú zaznamenané rekordné srnčie trofeje. Více >

Důvodem sepsání tohoto příspěvku je mnohočetnost dotazů objevující se v právní poradně na dané téma. Jednalo se zejména o dotazy směřující k problematice možného rozdělení honitby na úseky a okruhu problematiky vlastních vnadišť a posedů či kazatelen. Dané okruhy jistě vzbuzují nejedno rozhořčení mezi myslivci a stávají se nejčastějším důvodem sporů a dohadů v mysliveckých kolektivech. Rád bych se v tomto příspěvku pokusil vyjádřit svůj právní názor tak, aby do budoucna k těmto sporům nedocházelo. Více >

Africký mor prasat pochází z Afriky, kde jsou jím postižena prasata bradavičnatá. Prvně bylo toto onemocnění popsáno na počátku 20. století ve východní Africe. Hlavním přenašečem nemoci zde jsou klíšťáci rodu Ornithodoros. V Evropě nemoc postihuje domácí a divoká prasata, lidem nebezpečná není. Ve střední Evropě se po dlouhou dobu vyskytuje v populaci divokých prasat „klasický" mor prasat (KMP), který je přenosný i na prasata domácí. Víme, že populace divokých prasat jako taková není ohrožena klasickým morem prasat a že skutečné problémy s touto chorobou jsou ve velkochovech domácích prasat. Více >

V Polsku začala likvidace černé zvěře. Jsou obavy, že dojde téměř k zdecimování populace. Polští myslivci mají nařízeno do 30. března 2018 snížit stavy černé zvěře na 1 ks/1000 ha. Toto nařízení je opatřením proti nekontrolovaně se šířícímu africkému moru prasat (AMP). Jen za měsíc únor bylo nalezeno 280 ks černé zvěře, která byla na virus AMP pozitivní. Africký mor prasat se v Polsku vyskytuje hlavně na hranici s Běloruskem a Ukrajinou, nově však i na hranici s Kaliningradskou oblastí Ruska a v okolí Varšavy, kde AMP překročil řeku Vislu. Více >

Nový zákon v Polsku je katastrofou pro myslivce, kynology i sokolníky aneb když sousedům hoří dům, pomozme hasit, a nemysleme si, že oheň nemůže přeskočit i k nám Více >

V minulém ročníku časopisu Myslivost jsme mohli sledovat několik příspěvků týkajících se ochrany srnčat a dalších mláďat zvěře při senoseči. Články a následné diskuzní příspěvky se věnovaly hodnocení projektu na záchranu zvěře a zvířat Senoseč a iniciativě Zachraň zvíře před sekačkou. Na stránkách Myslivosti jsme se také mohli seznámit s využitím různých druhů plašičů, a nebo s nejmodernějším způsobem vyhledávání srnčat pomocí termovize a dronů. Využití těchto technických pomůcek doplňuje klasické metody, jako je procházení a vyhledávání srnčat před vlastní sklizní, případně vyrušování srn před dobou kladení v porostech, kde se předpokládá senoseč. Co je ale nejdůležitější, je skutečnost, že si myslivecká veřejnost uvědomuje, jak důležitá je ochrana srnčat při senoseči, neboť ztráty při sklizni pícnin patří kromě jiných mezi významné faktory způsobující pokles stavů srnčí zvěře. Více >

O nutnosti záchrany srnčat při senosečích již bylo napsáno desítky článku a prodebatovány stovky hodin, ale bez opravdové práce v terénu nebude výsledek nikdy pozitivní. Tímto článkem bych rád čtenáře Myslivosti seznámil ještě před nástupem senosečí s naší praxí při senosečích v naší honitbě. Naše honitba se nachází v jižních Čechách v nadmořské výšce 350 až 650 m.n.m na rozloze 2500 ha. Po změně zemědělské politiky, kdy hospodaření v naší oblasti přešlo výrazně na pastevní a luční hospodaření, došlo k nárůstu ploch, které jsou každoročně během června sečeny. V současnosti hovoříme již skoro o rozloze 500 ha, které jsou během dvou týdnu posečeny. Více >

Zbytečnost, nebo základní součást moderní lovecké zbraně? Palné zbraně nám při lovu slouží již několik století, a tak jako ostatní pomůcky se vyvíjejí v souladu s technickým pokrokem a znalostmi. Jejich vývoj je ovšem ovlivněn obecně kladným vztahem myslivců k tradicím a konzervatismu. Proto jsou některé novinky přijímány velmi pomalu. Navíc je mezi námi i dost těch, kteří nejenže novinky odmítají pro sebe, ale vadí jim i to, že je bude používat někdo jiný. Z posledních let si mnozí vzpomenou například na začátky používání reflexního oblečení na honech, první zbraně s plastovými pažbami a další vybavení, které dnes bereme jako samozřejmost. Více >

Říkal jsem to už mnohokrát, pokud jste Ital a vyrábíte palné zbraně, pak jste ze zřejmě z Lombardie, z okresu Brescia, velmi pravděpodobně z údolí (Val) Trompia. Tady sídlí všichni velcí italští hráči, v čele s Berettou. Výjimky jsou, ale je jich jako šafránu (z hlavy mě napadne jen Benelli z Urbina). Osídlení údolí Trompia, kterým teče říčka Fiume Mella dolů na jih do Brescie, nemá jasné hranice. Pokud pojedete podél toku bystřiny, tak vás napřed přivítá Brozzo. Na něj navazuje Marcheno, které plynule přechází do Magna a vlastního Gardone Val Trompia, srdce italského zbrojního průmyslu. Více >

Nejen o střelbě, zbraních, terorizmu a evropské směrnici Střelnice Skalka nedaleko Ostravy se stává skoro každé nedělní dopoledne místem, kde velmi rád zavítá sportovní střelec, příznivce zbraní, myslivec a rovněž znovuzvolený poslanec Parlamentu České republiky Leo Luzar. Při prohlídce střeleckého areálu jsme si povídali o zbraních, o směrnici Evropské unie o zbraních a zavítali jsme i k mysliveckým tématům. Více >

Africký mor prasat a přemnožená černá zvěř je doslova každodenní téma médií a diskuzí mezi mysliveckou a odbornou veřejností. Je to velký problém, který je zapotřebí urychleně řešit. Okamžitě dostupný lék je asi jediný, a to intenzivní lov, aby se dosáhlo snížení početních stavů černé zvěře a omezilo se další šíření nákazy. K tomu je ale zapotřebí dobrá výzbroj a výstroj. Jedním s pomocníků úspěšného lovu může být nový naháňkový zaměřovací dalekohled Fomei 1-6x24 Foreman HTC PRO se záměrnou osnovou German 4. Jedná se o puškohled s proměnným zvětšením v rozmezí 1-6x a velikosti objektivu 24 mm. Technická data jsou uvedena v připojené tabulce. Více >

Předsudky kolem ranivosti šípů „Lovil jsem jednou v jižní Africe z treestandu antilopu skákavou,“ vzpomíná bowhunter Pavel Radda. „Tlupa se pohybovala kolem vnadiště, vybral jsem si jednoho samce s krásnou trofejí ve vzdálenosti asi čtrnácti metrů. Natáhl jsem luk. Antilopy přetlačovaly jedna druhou kolem připravené pochoutky. Pořád jsem neměl ideální pozici k výstřelu, ale už jsem dlouho držel natažený luk a musel vystřelit. Šíp proletěl celým tělem zešikma dopředu. Antilopa ušla ještě pět metrů, ostatní šly s ní. Když si lehla, ostatní čekaly. Netušily, co se děje a začaly ji pobízet k odchodu. Jakmile zhasla, ztratily o ležící kus zájem a všechny naprosto klidně odešly.“ Více >

Treestand neboli přenosný stromový posed je symbolem lovecké lukostřelby. Z jediného důvodu: bowhunteři ho v zemích, kde je lov lukem povolen, velice často a s úspěchem využívají. Co takový treestand umožňuje? Za prvé není potřeba v honitbě vyrábět desítky různých posedů, které jsou často jednoúčelové a neumožňují práci s lovenou zvěří. Treestand se může přenést na zádech, je k tomu určen z hlediska hmotnosti a konstrukce. Dá se operativně postavit téměř kdekoliv. Stačí najít vhodný strom na vhodném místě, kde je ochoz nebo spád, kde je stávaniště zvěře. Využije se pro konkrétní účel lovu, a pak se zase jednoduše sbalí a odnese. Více >

Kdy povinnost odpadá a kdy naopak hrozí vysoké pokuty? Problematika vedení účetnictví v honebních společenstvech a dodržování s tím spojených povinností se zajisté dotýká mnoha čtenářů tohoto časopisu. I přesto však bývá v praxi na tyto povinnosti mnohdy zapomínáno. Taková opomenutí pak mohou přinést značné nepříjemnosti, a to dokonce v podobě vysokých finančních sankcí. Členové mnohých honebních společenstev často netuší, že i jich se může týkat povinnost sestavovat každoročně účetní závěrku. Pakliže honební společenstvo tuto svou povinnost neplní, vystavuje se riziku uložení vysoké pokuty ze strany finančního úřadu, a to pochopitelně i v případě, že o ní jeho zástupci nevěděli. Ostatně jak praví prastará právní poučka – ignorantia legis non excusat, tedy neznalost zákona nikoho neomlouvá. Více >

Som presvedčený o tom, že takmer každý poľovník aj v Českej republike počul, či dokonca osobne zažil neopakovateľný zážitok poľovačky na srnca v Maďarsku. Poľovná sezóna na srnca tu začína už v polovici apríla a často je u poľovnej verejnosti témou rôznych diskusií o tom, či to nie je priskoro, alebo či komercializácia poľovníctva neprevýšila nad etikou lovu. Nakoľko mám osobné skúsenosti s lovom srnca v rôznych oblastiach celého Maďarska, dovoľujem si konštatovať, že z hľadiska povolenia lovu tento termín nie je vôbec preexponovaný. Na nížinných, južných oblastiach Maďarska, sú zimy omnoho miernejšie, a taktiež teplé jarné dni tu prichádzajú skôr. Vegetácia tam rastie rýchlejším tempom ako u nás, a preto sa často stáva, že už začiatkom mája je repka, obilie či ďatelina tak vysoko, že znemožňujú poľovačku na srnca. Více >

Jako člen redakční rady časopisu Myslivost jsem i já pozorně sledoval výsledky ankety našich čtenářů. Začít bych mohl vlastně tam, kde šéfredaktor v minulém čísle skončil. V červnu oslavíme úctyhodné 95. narozeniny tohoto periodika, a to už je tradice, která opravdu zavazuje. Teď je na nás, abychom poponesli štafetu těch, kteří časopis založili a vtiskli mu osobitý charakter, který oslovuje čtenáře bezmála sto let. Je na nás, abychom dokázali rozvíjet to dobré a životaschopné, ale také změnit to, co se už přežilo, nebo co díky novým technologiím umíme dělat lépe. Více >