Časopis Myslivost

Vážený pane prezidente UMO ČR,
velice si vážím všech pozitivních aktivit, které vedou ke zvelebování a posílení české myslivosti. V současné době, kdy se začalo objevovat opět mnoho snah, které mají za úkol destabilizovat funkční a postupně se uklidňující mysliveckou pozici na veřejné i politické scéně, jsem respektoval i vznik Unie mysliveckých organizací ČR. Vnímal jsem její založení jako pozitivní, jelikož dobrých bojovníků za tradiční českou myslivost není nikdy dost. Vážil jsem si i nabídky, aby Českomoravská myslivecká jednota, o.s. byla zakládajícím členem Unie. Nicméně po zvážení této nabídky na jednání Myslivecké rady ČMMJ bylo rozhodnuto, že ČMMJ nabídne UMO ČR spolupráci, ale nevstoupí do jejích řad. Vedl nás k tomu prostý důvod, který se vůbec netýkal často zdůrazňovaného nepoměru členské základny (kdy současné začleněné organizace UMO ČR oficiálně zastupují několik desítek členů, kdežto ČMMJ téměř sto tisíc), ale především to, že ČMMJ si vždy za své činy a aktivity nesla svou "kůži na trh" v plné výši, ale také za to vždy plně zodpovídala a zodpovídá. Těžko bychom se mohli podívat do očí našich členů, kdyby prostřednictvím a pod záštitou UMO ČR byly myslivecké veřejnosti předkládány názory bez mandátu naší členské základny. ČMMJ má ve smyslu svých stanov jasně zakotveno, jakým způsobem jedná a zodpovídá, proto s ostatními národními nevládními organizacemi spolupracujeme, ale nestáváme se jejich členy a nenecháváme se jimi řídit (nehledě ke skutečnosti, že UMO ČR nemá ani svou právní subjektivitu).
Hned v úvodu musím zdůraznit, že zcela zásadně vadí mě, Myslivecké radě ČMMJ a Sboru zástupců jako nejvyššímu orgánu ČMMJ, že UMO ČR zneužívá informační systém ČMMJ, kdy s OMS ČMMJ jednáte o nás, bez nás, ale přes nás! Žádám Vás, abyste v takových postupech již dále nepokračovali. OMS ČMMJ mají svou vlastní právní subjektivitu ve smyslu hospodaření a jsou ustanoveny ve smyslu stanov ČMMJ, nejsou ale žádnou informační složkou jiné myslivecké organizace.
To, že se zástupci ČMMJ zúčastnili svolaného "Shromáždění myslivců ČR" ve Velkém Meziříčí jako hosté nedalo nikomu právo je řadit ani mezi signatáře "Deklarace o myslivosti", jak je někdy Okresním mysliveckým spolkům ČMMJ podsouváno. ČMMJ trvale deklaruje svou práci ve prospěch české myslivosti a dlouhodobě spolupracuje se státními institucemi a subjekty a nepotřebuje se schovávat za líbivé a laciné fráze.
Zajímavá je otázka, co skutečně bylo za odvoláním vedoucích pracovníků odboru rybářství myslivosti a včelařství na Ministerstvu zemědělství. Unie mysliveckých organizací ČR podsouvá myslivecké veřejnosti ve svých sděleních, že toto odvolání je důsledkem tzv. "dlouhodobě nekvalitní činnosti MZe či nedostatků v myslivosti z předchozího období", na které sama také poukazuje, a že vedení MZe přistoupilo k těmto personálním změnám pro nápravu tohoto stavu.
Skutečnou příčinou odvolání těchto úředníků však byla "jejich údajná neposlušnost" ve správním řízení, kdy některé případy rozhodování o honitbách na MZe "nedopadly tak, jak měly". A to již v březnu roku 2008! Jen se hledala vhodná příležitost.
Ta se nakonec našla v souvislosti s tlakem některých menších organizací sdružujících soukromé zemědělce na otevření zákona o myslivosti a snížení minimální výměry pro uznání honiteb na 75 - 150 ha. Je zajímavé, že původní pozvánka organizátora setkání myslivců ve Velkém Meziříčí, Unie mysliveckých organizací ČR, měla být právě reakcí, jak sama UMO ČR uvedla, "na často neobjektivní a mnohdy nespravedlivé útoky na myslivce, na jejich činnosti v honitbách i na celé odvětví myslivosti v ČR" vedené právě ze strany zmíněných organizací sdružujících soukromé zemědělce a podporované především aktivní paní Mgr. Petrovou, předsedkyní Sdružení vlastníků honebních pozemků a demagogickými názory MVDr. Bláhy z DUHY.
Ale proč vlastně nevyužít příležitosti a nezměnit operativně obsah jednání a nepostavit se do čela nositelů obrody myslivosti, když se objevila možnost obsadit volné místo po odvolaném úředníkovi. Stačí zkritizovat předchozí stav, vyzdvihnout své přednosti a slíbit úplně jiný přístup k řešení obecných problémů. Zkrátka, označit vše minulé za naprosto špatné a ani se nemusí zdůvodňovat reálnost nabízených změn. A tak, jak nás poučují dějiny, vždy se někdo najde, kdo si bez hlubšího se seznámení se situací emotivní návrhy rád poslechne. Komu však prospívá takovéto vytváření neklidu?
Není žádným tajemstvím, že protagonistou navrhovaných změn je Ing. Libor Řehák, Ph.D., prezident Asociace profesionálních myslivců ČR. Netuším, v čem všem je Ing. Řehák významný odborník a za co všechno bojuje, což rád a opakovaně ve svých dopisech používáte Vy i on. Jistě mu to nikdo neupírá a každý, ať si udělá na něho vlastní názor. Nicméně přesně vím, že je odborník především na rozbíjení a kritiku všeho, co bylo dosud vykonáno. Zbourat umí vše, ale nepostavil ještě ani centimetr. Neříkám, že má všechny názory špatné, to jistě ne, ale většina z nich je zásadně nerealizovatelných a popudila by nemysliveckou veřejnost proti myslivosti ještě více, než zákonné usmrcení toulavého psa v honitbě.
Když se Ing. Řehákovi, jakožto myšlenkovému tvůrci založení UMO ČR, nepodařilo ovládnout ČMMJ, svým připraveným a přesvědčivým vystupováním na Setkání myslivců ve Velkém Meziříčí si přichystal půdu na start do vysoké myslivecké pozice na MZe. Téměř bezprostředně po velkomeziříčském setkání byl bez výběrového řízení dosazen na post ředitele odboru rybářství, myslivosti a včelařství. Že to vzbudilo silnou nevoli všech nositelů české myslivosti, ať již šlo o ČMMJ, LČR, s.p., VLS, s.p., lesnicky i myslivecky hospodařící akciové společnosti, orgány státní správy myslivosti, OMS ČMMJ, myslivecká sdružení či jednotlivé myslivecké odborníky a myslivce, to snad nemusím ani připomínat. Ale respektovali jsme to.
Jaký byl skutečný důvod jeho následného odvolání z Ministerstva zemědělství, o tom nechci spekulovat. Jedno je však jisté, Ing. Řehák již na MZe působil v devadesátých letech minulého století, které teď rád s oblibou kritizuje ve svých projevech a prohlášeních jako dobou nečinnosti MZe. Jeho druhé působení na MZe bylo, pokud vím, ukončeno ještě ve zkušební době ze strany zaměstnavatele.
Ing. Řehák v době uvádění honiteb do souladu s novým zákonem o myslivosti po roce 2001 nabízel úplatně své poradenské služby v myslivosti. U podnikatelů je zcela legitimním názorem, že čím bude více práce, tím bude více zisku. Když tuto úvahu však převedeme na půdu myslivosti, tak získáme přímou úměru - čím bude více problémů, tím více bude požadavků na jejich řešení a tím se budou lépe nabízet poradenské služby. Dnes se však situace po dlouhých obdobích, které přinesly legislativní změny v letech 1992 a 2001, stabilizuje, problémů s honitbami ubývá a k dnešním dnům už zůstává nedořešeno pouze několik případů. A to není situace příznivá pro poradenské podnikání. Je potřeba roztočit nové kolo hysterie okolo myslivosti. A proč nezačít hned z gruntu, třeba koncepcí. Ta nastartuje požadované změny. Nejprve přijdou nabídky na zpracování nových koncepcí všeho druhu, vše se bude měnit. Pak bude nutno zpracovat nové učebnice, nově proškolit stávající myslivce, školit nové myslivce a samozřejmě nejlépe se zárukou odbornosti samotných zpracovatelů nových koncepcí a nových učebnic, nově uznat honitby, nově řídit myslivecké hospodaření atd., atd. atd. Opět dojde k oživení podnikatelského prostředí v myslivosti. A bude zase nejméně na 10 nebo 20 let co dělat, kde opět nabízet své poradenské služby. A myslivci budou platit. Dobře vymyšleno.
Dokonce k realizaci tohoto záměru přispěl i jiný pracovník MZe, který na setkání myslivců ve Velkém Meziříčí přilil oleje do ohně s vyjádřením, že "na Ministerstvu zemědělství skončila doba nečinnosti a váhavých přístupů k řešení problémů". Vše dostane novou dynamiku, vše se bude řešit nově atd., atd., atd. - viz. předchozí.
Jsem přesvědčen, že období transformace myslivosti po roce 1990 se dostává do závěrečné fáze. Že je nutno dopřát myslivosti především prostor pro uklidnění rozjitřených vztahů, prostor pro opadnutí vášní, které přinesly změny myslivecké legislativy, změny územně správního členění státu, kdy zanikaly jednotlivé územní celky a jiné opět zase vznikaly, kdy se měnily kompetence orgánů státní správy, a kdy se měnila i ostatní legislativa doprovázející myslivost ve sféře ochrany přírody, správního řízení apod. Byly to však především změny dotýkající se každého myslivce - změny honiteb a mysliveckého hospodaření.
Bylo toho mnoho, co téměř 20 let působilo na myslivost a co se i osobně dotýkalo každého myslivce. Už se dávno zapomnělo, že v roce 2002 byla zpracována velice kvalitní Myslivecká politika ČR, kterou oficiálně vzala na vědomí tehdejší Vláda ČR, ale nikdy se bohužel plně neakceptovala.
Po těch letech neustálého tlaku na myslivost je potřeba získat nadhled nad těmi všemi hektickými událostmi, na které se dnes rádo zapomíná, že vůbec proběhly. Takovýto přístup předvídal i koncepční materiál "Zásady vývoje myslivosti po vstupu ČR do EU", který projednala myslivecká a ostatní odborná veřejnost na speciální konferenci věnované tomuto tématu v roce 2006, a která stanovila za svůj cíl v následujícím desetiletém období právě stabilizaci myslivosti jako nezbytný prvek, jehož úkolem je vytvořit základ pro následné úvahy o jejím dalším směřování.

Vážený pane Votavo, myslím si, že takovouto představu o spolupráci, jakou předvedla UMO ČR ve vztahu k ČMMJ, neočekával nikdo. To že hanebně pomlouváte mě, bych jako předseda ČMMJ jistě přežil - jsem na to již zvyklý, ale to že se pokoušíte diskreditovat a poškozovat, jako zodpovědný zástupce UMO ČR, celou ČMMJ, to je pro mě nepřijatelné. Věřím, že jste si jako prezident Unie mysliveckých organizací ČR, velmistr Řádu Svatého Huberta, místopředseda OMS ČMMJ Havlíčkův Brod a pravděpodobně i člen Asociace profesionálních myslivců ČR vědom své zodpovědnosti ke svým členům, kteří podle jejich reakcí často ani netuší, jakým způsobem je zastupujete.
Je opravdu jednoduché se schovávat za zvučné fráze a bojovné výkřiky, které všichni rádi slyší a kritizovat vše, co s plnou zodpovědností vykoná někdo jiný. Kde jste byl a kde byla UMO ČR, když se připravovaly a projednávaly zákony, které pokud by prošly, by tvrdě destabilizovaly celou českou myslivost (např. návrh zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny)? Zákony, které se týkají každého jednotlivého myslivce a každého jednotlivého občana ČR? Není to zbabělost nechat máchat ve "vlastní šťávě" někoho jiného a pak, pokud se to povede si hřát vlastní polívčičku, nebo pokud se to nepovede, řádně a veřejně to zkritizovat?!
Ze své pozice jsem zvyklý na různá jednání, ale pokud budu předsedou Českomoravské myslivecké jednoty - aktivity, které budou poškozovat naší organizaci a celou českou myslivost, zásadně nestrpím!
Věřím, že přehodnotíte své postoje k ČMMJ a naše spolupráce bude moci být v budoucnu obnovena.

Myslivosti zdar!
Ing. Jaroslav PALAS
předseda ČMMJ