Časopis Myslivost

Na začátek bych Vás požádala o obvyklou statistiku - kolik myslivců je začleněno v OMS Kolín, v kolika honitbách a na jaké výměře honební plochy hospodaří? Mezi které pověřené obce je zde rozdělena státní správa myslivosti?
Máme 966 platících členů za rok 2008, z toho 720 řádných, 4 čestné, 2 lesníky, 11 studentů, 25 invalidů, 204 členů nad 65 let věku. Zdejší myslivci hospodaří v 58 honitbách na 62 956 ha honební plochy, které spadají teoreticky pod tři pověřené obce, praxe je ovšem trochu složitější. První pověřenou obcí je Kolín s 43 honitbami, z nichž je však stále jedna neuznaná, honitba Svojšice, sedm let se táhne proces jejího uvedení do souladu se zákonem, bohužel na úkor myslivosti. Pod druhou pověřenou obec - Český Brod - patří 12 honiteb. 6 honiteb bývalého okresu Kolín bylo na Říčansku, z toho nám tři zůstaly. Říčany jsou však pověřenou obcí pro okres Praha-východ. Jak je však psáno ve stanovách ČMMJ, může OMS působit i v rámci několika okresů. V praxi to v této přechodové oblasti, na Kostelecku, vypadá tak, že si navzájem přetahujeme lidi, pořádáme tam střídavě akce, třetina tamní členské základny si platí příspěvky u nás v Kolíně. Například honitba Stříbrná Skalice. Funguje to setrvačností dál stejbně jako před rokem 2002.

Kdo hospodaří v honitbách? Jsou převážně společenstevní nebo i soukromé?
Jsou tu velcí vlastníci, ale je jich minimum. Vlastně jen Franceska Sternberková a Školní lesní podnik. Po pozemkové reformě je vlastnictví půdy roztříštěné. Ale v poslední době hodně pozemků skupují zemědělci, takže je možné, že se vytvoří honitby ve vlastnictví zemědělských subjektů. Jinak jsou honitby spravované honebními společenstvy a mysliveckými sdruženími.
Bohužel honební plocha ubývá stavbou velkoplošných skladů, průmyslových závodů i obytných zón.

Vzhledem k poloze bývalého okresu Kolín, tedy převážně v rovinaté krajině Polabí, bych očekávala, že se zde bude vyskytovat převážně drobná zvěř. Je tomu tak?
Zlaté časy, kdy tu bývala drobná, v současnosti máme nejvíce srnčí a černé zvěře, i v polních honitbách. I když někde se ještě drobná udržuje, například Plaňany, Rostoklaty, Vitice, Veltruby a Ohaře, v těchto pěti honitbách se vyskytuje stálá populace zajíce, kmenové stavy jsou asi ve výši 50 % původních stavů. Jsou honitby, kde loví i 400 zajíců. Další zvěří, vypuštěnou zde v roce 1992, je daňčí. Je zde dokonce ustanovena oblast chovu daňčí zvěře, do které patří pět honiteb - Krakovany, Uhlířská Lhota, Radovesnice, Konárovice, Týnec n/L. Zasahuje sem i část Ohař. Kmenové stavy daňčí zvěře jsou v této oblasti okolo 20 kusů, skutečné stavy asi 60 kusů. Objevuje se tu i mufloní zvěř, která unikla před pěti lety z obory Svárava. Narůstají stavy černé zvěře, v honitbách, kde se dříve lovilo 30 kusů, se nyní loví 60.
Na srnčí zvěř je u nás asi nejlepší oblast v republice - Voděradské bučiny. Patří sem honitby Tuchoraz, Drahobudice, Zásmuky, Chvátliny. Každý rok se v těchto místech objeví nějaký medailový kus, většinou tři až pět. Nejsilnější trofej je z roku 1997, její hodnota je asi 170 bodů, je to tedy jedna z nejsilnějších trofejí u nás. Od roku 2000 do roku 2005 bylo uloveno v okrese Kolín celkem 9 medailových srnců. 3 zlatí v bodové hodnotě od 130 do 141 bodů, 4 srnci stříbrní od 115 do 125 bodů a 2 srnci bronzoví od 105 bodů do 107 bodů. Kvalita zvěře je zde dána geneticky i příhodnými podmínkami. Jedná se převážně o lesní honitby, s dobrou úživností. Směrem na Černokostelecko už se kvalita srnčí zvěře zhoršuje, současně tam přibývá černé. V režijních honitbách Školního lesního podniku se ulovilo přes 300 kusů černé zvěře. Oproti sedmdesátým létům, kdy byla hlavní složkou produkce drobná zvěř, je nyní největší příjem z černé zvěře. Pro porovnání jsme před třiceti lety měli výnos 1,2 kilogramu zvěřiny na hektar, v současnosti máme přes 2 kg. Tržby za zvěřinu spárkaté zvěře jsou vyšší než bývaly za drobnou.

Snížily se současně s množstvím drobné zvěře i počty predátorů?
Nesnížily, jsou spíše vyšší. Predátoři jsou hlavním faktorem ovlivňujícím stavy drobné zvěře. Vyskytuje se zejména liška a kuna skalní, také pernatí predátoři. Norovat chodí jen malá část členů sdružení, což jistě souvisí se stárnutím členské základny. Poplatkoví lovci se také lovu zvěře škodící myslivosti nevěnují.

Kromě predátorů se zřejmě na úbytku drobné zvěře podepsala i intenzifikace hospodaření v krajině..
Jednoznačně. Pěstují se na velkých plochách plodiny, které vyhovují především černé zvěři, kukuřice, řepka. Zemědělci zatím nevymáhají škody, což nám připadá správné, neboť tyto škody vznikají i jejich přičiněním, hlavně pěstováním atraktivních plodin na velkých plochách. Vždyť černá je celé léto od května až do sklizně schovaná v kukuřicích, kde se loví velmi špatně. Opatření k usnadnění lovu dělá minimum zemědělců, většinou jen ti, kteří jsou sami myslivci. To je třeba také brát při hodnocení škod v potaz.
Je pravda, že myslivci by mohli černou zvěř účinněji regulovat, ovšem pro mnoho honiteb je její lov a zvěřina hlavním příjmem. Podle toho se s ní také hospodaří. Například v režijních honitbnách Školního lesního podniku se hodně šetří bachyně, aby se udržovaly stále podobné stavy. Problém mají zejména polní honitby, v nich je velmi obtížné černou lovit a jsou tam největší škody. Zatím se vždy obě strany dohodly a škody se neplatily, teď však nastává těžké období, takže je možné, že někdo bude úhradu požadovat.

Myslivci také trpí škodami, zvěř hyne nejen při sklizních, ale zejména na silnicích. Váš okres je bohatě protkán silniční sítí, máte veliké ztráty?
Silnice jsou velký problém, obrovské ztráty byly také na nové dálnici než byla oplocena, korespondovali jsme s Ředitelstvím silnic a dálnic tři roky než ji oplotili, což měli udělat už ke kolaudaci. Za ty tři roky nám provoz na dálnici zlikvidoval základ populace zajíců. Do jednání vstoupil i Český svazu ochránců přírody, v rámci EIA byly vybudovány přechody, aby mohla zvěř přecházet na druhou stranu dálnice.
Velký problém však představuje také pytláctví, což je zde rozšířený fenomén. Loví se vše a všemi způsoby. Pytláci mají terénní auta, světlomety, noční vidění, jezdí po polích a silnicích a střílí všechno. Jsou organizovaní, jeden střelí a odjede, za půl hodiny přijede druhý, sebere zvěř a odveze ji, když ho někdo chytí, řekne že ji našel, zbraň u sebe nemá...

Podařilo se Vám někdy někoho přistihnout při činu nebo mu něco dokázat?
Měli jsme jen malé dílčí úspěchy. Je velké riziko za někým jít a chytit ho za ruku, když je ozbrojen. Pokud nebude lepší spolupráce s policií, nezlepší se to.

Zvěř má v dnešní krajině velmi ztížené podmínky k životu. Zkoušeli jste nějaké úpravy v honitbách, které by jí život zjednodušily nabídkou potravy a krytu - například biopásy, políčka, hnízdní budky? Čerpali jste nějaké dotace?
Dotace jsme čerpali hlavně na umělé nory, pak ve třech sdruženích na zvěřní políčka. Zde velmi záleží na tom, jestli jsou mezi myslivci vlastníci pozemků. V některých sdruženích jsou biopásy, kolem cest se vysazují dřeviny za pomoci obecních úřadů. Budky pro hnízdění vodních ptáků se nám také osvědčily a byly na ně čerpány dotace. Je dobré, že v budkách hnízdí i ostatní druhy vodního ptactva, nejen březňačky, první rok budky svítí novotou a není jich mnoho obsazených, v dalších letech už v nich ptáci hnízdí. Jeden vysokoškolák tu na obsazování budek dělal dokonce práci. My pomáháme zájemcům o dotace s administrativou, s vyplněním žádostí, poradenskou činností.

Jak probíhá spolupráce s pověřenými obcemi při každoročním hodnocení chovu zvěře? Pořádáte hodnocení trofejí a chovatelskou přehlídku za celý okres najednou nebo odděleně?
Snažili jsme se pořádat chovatelskou přehlídku i po roce 2002 za celý okres najednou, což se nám však podařilo pouze jednou. První odpadly Říčany, v letošním roce od nich nemám ani výkazy ani statistiku, bohužel se tam často mění pracovníci, prostředky jsou omezené, takže přehlídkám není věnována velká péče. Dalo by se říci, že dobrá spolupráce s Říčany skončila dřív než začala. Dvakrát se nám poštěstilo uspořádat společnou přehlídku za Kolín a Český Brod, pak vše ustrnulo na antipatii mezi pracovníky státních správ. Nyní v Českém Brodě probíhá jednodenní chovatelská přehlídka, spojená s okresním sněmem. Kolín pořádá už podruhé akci Výstava myslivosti - je to vícedenní výstava práce myslivců, rybářů a ochránců přírody. Myšlenka je to pěkná, ale byli bychom mnohem raději, kdyby byla takováto výstava za celý okres najednou. Dokonce se nám už stalo, že nás státní správa myslivosti zde v Kolíně nepověřila hodnocením trofejí. Letos nás pověřila částečně, V Českém Brodě vše funguje podle našich představ, hodnocení a přehlídka je v naší režii.

Zmínil jste medailové trofeje u srnčí zvěře. Objevují se i u jiných druhů? Jak se vyvíjí kvalita zvěře v průběhu let, zlepšuje se nebo je tomu naopak?
Můžeme říci, že je tu vzestupný trend. Ovšem za předpokladu udržování přiměřených stavů zvěře. Kde je zvěře hodně, začínají se objevovat paličkáči o hmotnosti sedm nebo osm kilo. Zvěř je třeba nejen krmit, ale také lovit, o čemž je někdy těžké uživatele honiteb přesvědčit.
Kvalita daňčí zvěře také stoupá, nejen trofejové, zkvalitňuje se celá populace. V honitbě Radovesnice se nyní objevil daněk s bronzovou trofejí, první po letech. Je patrné, že je chov zdravý a zlepšuje se.
Mufloní zvěř utekla z obory, u sdružení se zatím lovila především holá, ale je vidět, že populace má dobré jádro, jsou vidět samci s trofejemi kolem 200 bodů. Zdejší populace netrpí přerůstavostí spárků ani odlučivostí toulců. Časem se asi rozšíří i do dalších honiteb. Je zde však úskalí v honitbě Kinských na Chlumecku, kde likvidují všechnu zvěř mimo černé nebo srnčí a mufloni přes jejich honitby přechází.

Vyskytují se ve zdejším okrese i oborní chovy zvěře nebo je všechna ve volnosti?
Máme tu dvě fungující obory. První je Nučická stráň, zde je chov daňčí a mufloní zvěře a druhá je režijní honitba Školního lesního podniku Aldašín, kde je chována černá zvěř, nově daněk a sika. Zavádí se tu řízený chov černé zvěře, byla dovezena z nejlepších oblastí ze Slovenska a od nás ze Sedlice.

Podílí se na zajišťění provozu myslivosti v honitbách Školního lesního podniku i studenti nebo je to čistě věc zaměstnanců?
Pouze zaměstnanci, těch, kteří mají myslivost v náplni práce, je tam celkem 25. Loví také poplatkoví lovci, hlavně srnčí zvěř a pak skupinově i individuálně černou zvěř.
Studenti se občas účastní naháňky, chodí troubit na různé akce. Dříve zde fungovala studentská honitba, hospodaření v ní však nebylo ideální.

Když mluvíme o praxi studentů v honitbě, kolik míváte ročně zájemců o zkoušky z myslivosti?
Bohužel čím dál méně a členská základna stárne. Mladí mají jiné zájmy a starosti než myslivost. Kdo nemá tradici v rodině nebo se k myslivosti nedostane třeba přes psy, těžko ho to chytne. Vloni jsme měli v kurzu 9 uchazečů, letos 8.

Pracujete nějak s mládeží? Například v kroužcích mladých myslivců?
Máme jeden kroužek v Zásmukách, vede jej člen Myslivecké rady Ladislav Beran. Tento kroužek funguje velmi dobře, scházejí se v něm děti od 12 do 15 let, i oba synové pana Berana. Ten se dětem hodně věnuje. Pravidelně posíláme zástupce na Zlatou srnčí trofej, posílali jsme jednoho, nyní už dva.
Rádi bychom práci s dětmi více rozvinuli, ale není to snadné. Dříve bylo více mladších myslivců, kteří měli k dětem blíž, nyní jak stárne základna, slábne i zájem o tuto činnost.
Dvakrát za rok chodíme do základní školy dělat besdedy, ale děti nejeví moc velký zájem, poslechnou si nás a to je celé. Nedávno se byla jedna základní škola z Kostelce podívat na Školním lesním podniku, chteli vidět divočáky v oboře, čekal jsem že se třeba na něco zeptají, ale nedočkal jsem se. A není to jen otázka školních dětí. Když přijeli na praxi studenti z fakulty, proběhlo to stejně, okoukli oboru a šli.

To je škoda, že se děti "nechytají". Pořádáte nějaké myslivecké akce i pro dospělou veřejnost? Okresní ples nebo v poslední době rozmáhající se Svatohubertské mše?
Okresní ples nepořádáme my, ale pořádá ho pro celý okres zde v Kolíně Myslivecké sdružení Křečhoř. Navázali na tradici velkých okresních plesů, veřejnost to vítá, ples bývá vždy velmi zdařilý, samozřejmostí je bohatá zvěřinová tombola. Pořádající sdružení má slušný výdělek a hlavně je to příspěvek myslivců ke zdejšímu kulturnímu životu. Menší plesy nebo poslední leče probíhají v mnoha sdruženích.
Co se týká troubení, působí tu hlavně studenti. V Kostelci probíhá studentská soutěž v troubení a vábení jelenů - o řevnici a o lesnici děkana Lesnické fakulty.
Z našich myslivců trobí výborně předseda knologické komise, zahájí akci, přivítá přítomné, zatroubí...

Když má předseda takové nadšení pro věc, jistě jej bude mít i celá kynologická komise..?
Kynologická komise je velmi aktivní, pořádá 12 až 13 akcí za rok. Rádi bychom pořádali i výstavu, protože ta přináší do pokladny finance, na to však nemáme vhodné prostory. Veškeré akce připravujeme pro ohaře i pro ostatní plemena. Jako první po jarním svodu probíhají zkoušky vloh, dále lesní zkoušky, norování, všestranné zkoušky ohařů, pro malá plemena jsou klubové, dále organizujeme barvářské zkoušky a barvářské zkoušky honičů, dělali jsme i zkoušky honičů, ty převzal klub chovatelů jezevčíků. I klubové zkoušky se konají za naší spoluúčasti. Na svod se dostavuje kolem sedmdesáti psů, polovina ohařů, polovina ostatní plemena. Zkoušky děláme většinou od každých dvoje, aby měli všichni možnost se zúčastnit. Z větších soutěží tu probíhá Středočeský pohár klubu chovatelů ježevčíků. Působí tu velmi aktivně středočeská pobočka Klubu chovatelů jezevčíků, jejímž je náš pan předseda výcvikářem. Konala se tu také Mezinárodní honičská soutěž se zadáním titulu CACIT, potom Polabské derby ohařů, což jsou zkoušky vloh ohařů se zadáváním titulu CACT. Vybírají se nejlepší psi ze čtyř polabských okresů Kutná Hora, Nymburk, Mladá Boleslav, Kolín. Pořadatelé se pravidelně střídají. Ještě zde proběhl Memoriál Františka Horela, pro malá plemena. Tento memoriál zavedla Kutná Hora, po dvou letech zjistili, že je každoroční pořádání pro ně neúnosné, takže pořadatelství opět rotuje po okresech.
Kynologii se věnujeme opravdu naplno. Máme dostatek rozhodčích, jen na zkoušky honičů jsme pouze tři, protože v polabském okrese donedávna nebyl rozšířen chov malých plemen loveckých psů. Delegujeme je tedy v případě potřeby z jiných okresů. S Kutnou Horou si každoročně měníme rozhodčí, zkoušky tím získají lepší úroveň. Na vyšší akce zveme rozhodčí třeba i z Ostravy, nehledí se na náklady, ale na kvalitu. Stálou spolupráci máme i se slovenskými kynology.
Máme i čekatele, letos jeden úspěšně složil aprobaci na lesní zkoušky ohařů. Často je problém se splněním předepsaného počtu předvedených psů.

Poskytují své honitby pro zkoušky stále stejná sdružení nebo se střídají?
Každoročně žádáme o prostory na pořádání kynologických akcí. Honitby nám vycházejí převážně vstříc, ale už se stalo, že nám někdo odřekl. Záleží to hlavně na lidech, kde je nějaký velký fanda do kynologie, tam není problém. Většina honiteb už je stálých, máme jen trochu problémy s umístěním podzimních zkoušek, aby byl nejen zájem ze strany sdružení, ale i vhodné podmínky.

Pracuje podobně pilně i střelecká komise? Máte okresní střelnici? Probíhají nějaké celookresní střelecké akce?
Okresní střelnici jsme měli, fungovala docela slušně, dokud ji mělo ve své správě MS Kolín. Toto sdružení však od provozu střelnice odstoupilo, našel se nový provozovatel a nastaly problémy. Zvýšený provoz střelnice se dostal do střetu s novou zástavbou a jejími obyvateli. Střelnice byla zrušena. Byly potíže i s majetkovým vypořádáním a špatným zápisem do katastru.
Povinné střelby se tedy konají na schválené střelnici Mysliveckého sdružení Uhlířská Lhota. Postupem času klesal zájem o okresní střelecké přebory, v současnosti probíhají hlavně střelby v rámci sdružení nebo sousedská klání.

Problémy s vlastnictvím střelnice má bohužel více okresních mysliveckých spolků.
Jak máte vyřešen vztah k sídlu OMS - jste vlastníci nebo nájemníci?
Jsme vlastníci budovy. Při delimitaci sedm dílů zůstalo ČMMJ Praha a my jsme se jako myslivecká rada dohodli, že je vykoupíme. Paradox je, že celá budova se koupila v roce 1978 za 76 000 Kč a odkup podílu ČMMJ probíhal již v cenách současných, tedy za 860 000 Kč. Letos máme poslední splátku, dost nás však splácení vyčerpalo, takže na podporu činnosti nám letos prostředky takřka nezůstaly. Přistoupili jsme k odkoupení hlavně proto, abychom se nemuseli s ČMMJ dělit o nájem, který máme od nájemníků. Budova leží v lukrativní oblasti kousek od centra a kousek od úřadu, takže určitě brzy nějaké zájemce seženeme. Ještě jsou nevyužité prostory na půdě, nejdříve ji však musíme zvelebit, pak nám snad bude přinášet další pravidelný výdělek. Pro potřeby OMS máme kancelář, zasedačku a archiv. V přízemí je byt, jehož nájemci nám uklízí, udržují v zimě chodníky, starají se o dům. Hlavně je objekt zajištěný tím, že tu pořád někdo je.

Určitě je výhoda být ve svém.. Kromě nájmu máte hlavní příjem z členských příspěvků, zaznamenali jste nějaké pobouření z jejich zvyšování?
Vůbec ne, asi čtvrtina lidí si i připlatila na více let dopředu, ti, kdo si předplatili postaru, nám chodí doplatit zbytek, je to bez problémů. Stav členů zůstává stejný.

Na závěr bych se Vás zeptala, jak dáváte vědět o dění na OMS vašim členům i nemyslivecké veřejnosti?
Informace a zprávy z akcí se objevují v Myslivosti, někdy ve Světě myslivosti, máme pravidelně aktualizované webové stránky, dvakrát do roka vydáváme zpravodaj, vždy přemlouváme předsedy komisí, aby psali o činnosti.
Víme, že médiální prezentace je slabinou myslivců. Ochranáři jsou hodně vidět ve všech možných médiích, ale v lese zřídka, naproti tomu myslivci odvedou kus práce v lese, ale na zviditelňování jim nezbývá čas a energie. Pak mohou probíhat v tisku články, že zvěř ničí lesy a myslivci ji schválně nechávají přemnoženou. Je jisté, že každý slyší to, co chce slyšet, ale zvěř do lesa patří a myslivci také, jen tak lze zajistit trvale udržitelné hospodaření a rozmanitost druhů i pro naše nástupce.

Díky za rozhovor!

Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Snímky archiv OMS