Časopis Myslivost

Členové Ústřední hodnotitelské komise jsou s těmito změnami průběžně a prakticky každoročně seznamováni. Jsou s nimi seznamováni i zástupci jednotlivých okresních mysliveckých spolků, pokud se ovšem těchto školení vůbec zúčastňují (poslední byla zorganizována před letošní výstavou Natura viva v Lysé nad Labem). Na těchto školeních mají všichni příležitost se vyjádřit k celé problematice hodnocení trofejí - nejen srnčích parůžků, vznášet připomínky a dotazy.
Navíc byla na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně již několikrát organizována společná školení pro naše i zahraniční zájemce, na nichž byla probírána upřesnění v hodnocení, aby byl ujednocen pohled na trofeje ulovené nejen v České republice, nýbrž přinejmenším v celé Evropě. Další takové "školení" spojené s praktickými ukázkami a diskusí plánujeme ve spolupráci s CIC, Ministerstvem zemědělství a pochopitelně i s ČMMJ přibližně v březnu příštího roku a předpokládáme, že se na ně opět přihlásí řada zájemců o tuto problematiku.
Jaká je však současná situace. Předložit na výstavu všechny trofeje, které mají šanci získat po ocenění některou z medailí, není dost dobře možné. Znamenalo by to totiž buď podstatně rozšířit počet odborných hodnotitelů se všemi zejména ekonomickými důsledky (i když za vlastní hodnocení nejsou honorováni), anebo prodloužit celé hodnocení o neúměrný počet dnů (přičemž víme, že většina hodnotitelů přijíždí na úkor svých dovolených a svého volného času). Takto jsme hodnotili trofeje naposledy před mezinárodní výstavou myslivosti v Brně roku 1985, což byla zatím naše nejpočetněji obeslaná výstava. Proto byly bodové hodnoty "slabších" trofejí některých druhů zvěře letos převzaty z okresních chovatelských přehlídek v domnění, že tamní hodnocení je na úrovni - zejména účastní-li se ho člen Ústřední hodnotitelské komise.
Na vzpomenutých školeních jsme ovšem upřesňovali podmínky pro hodnocení, zejména také v otázce měření objemu u srnčích parůžků, o němž víme, že se v něm dělá nejvíce chyb. Především nelze tolerovat hodnocení srnčích trofejí podle tzv. Volzova koeficientu bez konkrétního měření objemu ponořením do válce s vodou. Takové váhy a možnosti by měl mít každý okresní myslivecký spolek. Vlastní ponoření parůžků pod vodu bývá někdy problematické pro střechovité postavení růží, kdy musí hodnotitel opticky (a ze zkušenosti) posoudit kolik hmoty růží je pod vodou a kolik hmoty nad vodou, kolik je možno vykompenzovat ponořením pučnic. Lebka nesmí být ponořena v žádném případě. Ponořování trofeje se děje postupně shora, aby se do růží nenabrala voda a nezkreslila výsledek.
Současně je třeba si uvědomit, že trofeje by se měly s konečnou platností hodnotit teprve za tři měsíce po ulovení - když vyschnou, což se týká nejen hmotnosti samotné, nýbrž i obvodů u muflonů apod. Hodnotí-li se trofeje dříve, musí se odečítat 10 % z jejich hmotnosti, což ještě stále nemusí být v praxi konečný výsledek (záleží totiž také na tom, kde je trofej po preparaci uložena).
Otázkou stále zůstávají také hmotnosti lebek, které jsou zvláště u medailových srnců vždy vyšší než je dosud odečítaných 90 g. Ostatně někdy při hodnocení trofejí v euforii brzy po odstřelu se třeba nechtěně nadhodnocuje, takže konečné místní výsledky při oceňování trofejí se mohou poněkud lišit od výsledků oficiální Mezinárodní hodnotitelské komise, které teprve jsou považovány za definitivní.
Přítomnost členů Ústřední hodnotitelské komise při hodnocení trofejí a jejich potvrzování hodnotitelských tabulek na okresních chovatelských přehlídkách by proto měla být samozřejmostí. Samozřejmostí zatím není jejich účast při hodnocení trofejí brzy po lovu, kdy jsou trofeje dosud "čerstvé". Takové hodnocení není a ani nemůže mít definitivní platnost a může se (a někdy dost podstatně) lišit od hodnocení konečného. Mnozí uživatelé honiteb si proto předběžně vymiňují ve smlouvách o poplatkových lovech, že bude cena za odstřel trofejové zvěře hrazena podle okamžitého hodnocení, bez ohledu na konečnou bodovou hodnotu trofeje z jejího oficiálního ocenění před mezinárodní komisí CIC.
Vrátíme-li se k letošní mezinárodní výstavě Natura viva v Lysé nad Labem, potom nad některými rozdíly mezi hodnoceními trofejí na okresních chovatelských přehlídkách (zejména na okresech Svitavy, Kroměříž, Praha-východ či Ostrava) a na výstavě v Lysé nad Labem, na níž výsledky přizvaných hodnotitelů zaštítila Mezinárodní hodnotitelská komise CIC (prof. Ing. N. Ninov a další) by se měli zamyslet především hodnotitelské komise jak výše uvedených, tak ale i dalších okresů.
Vždy se nám totiž musí jednat o co nejobjektivnější hodnocení trofeje, které ale vyplývá především z praktického hodnocení mnoha desítek, či ještě lépe stovek trofejí. To se týká nejen měření hmotností a objemů trofejí, především však vzhledových bodů. Teorie je totiž důležitá, ale ještě důležitější je praxe, bez níž se dobří hodnotitelé nemohou obejít.