Časopis Myslivost

Také expozice nejsilnějších trofejí České republiky, převážně z posledních čtyřech loveckých sezon, byla velmi dobře připravena. Byla také jednou z nejatraktivnějších částí výstavy a bylo vidět mnoho návštěvníků, porovnávajících vystavené trofeje s údaji uvedenými v katalogu. Do tohoto katalogu, sestavovaného ve velmi krátkém časovém úseku, se celkem logicky vloudily drobné chybičky. Řada majitelů vystavených srnčích trofejí a také členů okresních hodnotitelských komisí musela však být překvapena značnými bodovými rozdíly mezi okresním hodnocením a oficiálním výsledkem z Lysé nad Labem.

S určitými rozdíly v hodnocení je nutno počítat, ale.
Náš okres Praha-východ určitě nepatří z pohledu chovu a dlouhodobé kvality srnčí populace mezi významné. Na výstavu Natura Viva v roce 2005 jsme poslali pět medailových trofejí. Naší, v bodovém hodnocení poměrně nezkušenou hodnotitelskou komisi, tehdy velmi potěšilo, že největší rozdíl u oněch pěti srnců mezi naším a konečným hodnocením byl 1,10 bodů CIC. A to byl mezi nimi i třetí nejsilnější srnec výstavy.
Letos, kdy byly vyžádány pouze zlaté a stříbrné srnčí trofeje, okres reprezentovaly, kromě dvou lebek jezevců a jedné lišky, tři srnčí trofeje. Jedna byla přitom poprvé hodnocena až přímo v Lysé. Přestože hodnocení dvou trofejí na okrese byli přítomni resp. přímo prováděli zástupci ÚHKT, rozdíly byly tentokrát enormní. Větší téměř o 13 bodů CIC! Takový rozdíl, přestože jsme o něco nižší výsledek očekávali, nás nepříjemně překvapil. Kde jsou pak skutečné hodnoty "bronzových" trofejí, které jsme zaslali k zařazení do katalogu a přidělení medaile?

Hledání chyby
Po uveřejnění katalogu na webových stránkách ČMMJ a zjištění uvedených odchylek, ale také po více méně náhodných setkáních a rozhovorech s myslivci z jiných okresů, kteří potvrzovali značné bodové rozdíly, jsem kontaktoval Ing. Králíčka s upozorněním a dotazem, zda se nemůže jednat o systémovou chybu například v počítačovém zpracování výsledků. Vzhledem ke skutečnosti, že v budově ČMMJ v Praze proběhlo ještě před zahájením výstavy dodatečné hodnocení trofejí jiné zvěře, byly při této příležitosti převezeny naše dvě trofeje z Lysé nad Labem a kontrolně ohodnoceny Doc. Feuereislem a Prof. Hromasem, tedy jistě jedněmi z nejzkušenějších členů ÚHKT. Jedna trofej se oproti hodnocení v Lysé lišila pouze o 0,1 bodu, druhá o necelé 4 body. Systémová chyba tím byla vyloučena. Porovnáním hodnotitelských tabulek však bylo evidentní, kde tak velké rozdíly vznikly - zejména při měření objemu.

Rozdíly jsou na řadě okresů
Neměl jsem šanci v krátké době porovnat detailně bodovací tabulky z jiných okresů, nicméně jedna možnost se nabízela. Po získání katalogu mezinárodní výstavy jsem mohl prolistovat poslední dvě čísla časopisu Myslivost a vyhledat články o okresních chovatelských přehlídkách trofejí za loveckou sezónu 2008. V některých byly vyjmenovány nejsilnější srnčí trofeje i s uvedením bodové hodnoty, honitby a případně i lovce. Ty bylo možno vyhledat i v katalogu a porovnat bodové výsledky z okresů a z Lysé nad Labem. Je to sice pouze nahodilý výběr, ale pro doložení skutečnosti, že rozdíly zdaleka nejsou výjimečnou záležitostí, to stačí. Ostatně v katalogu trofejí měřených v Lysé nad Labem je i 60 bronzových srnců, kteří byli na výstavu posláni jako stříbrní. Je pravděpodobné, že i na jiných okresech se na rozdílech v hodnocení rozhodující měrou podílela měření objemu. Výsledky porovnání jsou uvedeny v připojené tabulce.
Z tabulky je patrné, že shoda je někdy výborná, ale častěji nízká. Odchylky skáčou nahoru i dolů a bodové rozdíly někdy přesahují i 10 bodů, tedy rozpětí bronzové medaile. Stejný srnec tak může být při jednom hodnocení stříbrný a při druhém zůstane bez medaile. V pěti případech, tedy u více než čtvrtiny trofejí, došlo také ke změně medailového ocenění.

Jak se může měnit bodová hodnota trofeje
Pro ilustraci uvádím v další tabulce hodnocení jedné trofeje, jak se vyvíjelo od orientačního hodnocení na OMS, přes hodnocení na okresní přehlídce, na výstavě v Lysé n./L. a při ověření v budově ČMMJ. Je zajímavé, že body trofeje, kterou jsme orientačně bodovali při okresní přehlídce začátkem června 2008, tedy asi deset dní po ulovení, kdy jsme ještě ze zkušenosti odhadem odečítali 20 g na vysychání, "doputovaly" přes zlatou medaili (136,68 bodů) a 123,78 bodů CIC (oficiální a konečné hodnocení) nakonec zpět na asi 127 bodů CIC. Je zřejmé, že rozhodující rozdíly nevznikají při přidělování vzhledových bodů, kde by se určitý vliv subjektivního hlediska dal předpokládat (a kde se tradičně hodnotitelé na okresní úrovni drží spíše "při zemi"), ale částečně při měření hmotnosti a zejména při měření objemu.

Důvody vzniku chyb
Rozdíly při měření hmotnosti mohou vznikat v zásadě dvěma způsoby. Předně špatnou kalibrací vah. Dnes se asi při většině měření využívají digitální váhy. Digitální však apriori ještě neznamená přesné. Druhá možnost vzniku chyby je položení resp. zavěšení trofeje mimo střed nebo osu vah, což u některých vah znamená posun navážené hodnoty.
Složitější situace je u měření objemu. Ten se měří výtlakem vody a v metodice, např. v Klusákově "Hodnocení loveckých trofejí zvěře z celého světa" se uvádí, že paroží má být ponořeno až po spodní okraj růží, přičemž žádná část lebky se nesmí dotýkat vody. To jsou v některých případech vzájemně se vylučující požadavky, protože u části trofejí, zvláště u starých srnců s mohutnými růžemi a krátkými pučnicemi, pomyslná spojnice spodních okrajů růží hluboko protíná lebku. Krásným příkladem je nejsilnější srnec našeho okresu na přiložené fotografii. Přednost pak logicky a správně dostává požadavek nepotopení části lebky. V metodice však chybí upřesnění postupu, jak paroží potápět. Většinou se postupně ponořuje pod hladinu, až jsou splněny uvedené požadavky. Tím se ale může zahrnout do objemu i volný prostor mezi pučnicí a růží - zvláště u ideálně vodorovně postavených věnečkovitých růží. Jindy a jinde se trofej ponoří až nad růže a pak se vynořuje. Tím se naopak může do miskovitých růží nabrat voda, která po vyzvednutí nad úroveň okolní hladiny zvýší váženou hodnotu a tím zmenší výsledek měření objemu.
V případě, kdy se paroží nezavěsí vodorovně s úrovní spodních okrajů růží, nedá se ideálně najít úroveň ponoření. U některých hrubě perlených růží směřují jednotlivé výstupky směrem k lebce a určitě by se neměla trofej ponořovat až po tento "spodní okraj růží" a přidat tak k objemu paroží velkou část pučnic.
Je třeba také dávat pozor, aby se paroží nedotýkalo stěny nádoby s vodou a určitá složka hmotnosti se tak nepřenášela do strany.
Dalším problémem může být způsob zavěšení trofeje, kdy se většinou provléká šňůrka pod jařmovými kostmi, ale někdy se také zavěšují trofeje na háčky ve třech bodech. Zásadní vliv může mít uchycení závěsů na váhy, když není hmotnost trofeje přenášena na střed, resp. v ose vah.

Závěr a doporučení
Účelem tohoto článku není napadání hodnotitelských komisí, ani zpochybňování minulých výstav a hodnocení. Co bylo jednou oficiálně ohodnoceno, nebude se jistě revidovat. Skutečností však zůstává, že při hodnocení srnčích trofejí metodou CIC má rozhodující vliv měření hmotnosti a objemu. Proto je nutno tato měření provádět opravdu pečlivě. Do budoucna bude účelné maximálně sjednotit zejména metodiku měření objemu srnčích parůžků. Získáme tak opakovatelnější, přesnější a věrohodnější výsledky a asi tím i omezíme některá zklamání majitelů silných trofejí.
Zanedbatelné není ani finanční hledisko, když je bodové hodnocení trofeje podkladem pro vystavení účtu za poplatkový odstřel. Vždyť jen pohledem do ceníků na internetu je možno ověřit, že jeden bod nad 105 bodů představuje 600 až 850 Kč a jeden bod nad 130 bodů až 1600 Kč. Rozdíl deseti bodů kolem hranice zlaté medaile pak může obnášet odstřel jednoho medailového srnce navíc! Žádný uživatel honitby by asi nechtěl řešit reklamace ze strany poplatkového lovce po oficiálním ohodnocení trofeje.
Každé váhy bude tedy vhodné před měřením zkalibrovat, nejlépe závažím 500 g, což je hmotnost blížící se průměru hmotnosti silných srnčích trofejí. Vhodné je také vyzkoušet, jaký vliv má posunutí závaží mimo střed, resp. horizontální osy vah. Tam, kde posunutí vliv má, je třeba důsledně zatěžovat váhy jen ve středu jejich plochy. Hmotnost trofeje je správné zjišťovat stejným zavěšením trofeje, jaké se následně využije i při měření objemu ponořením do vody. Je také třeba upřesnit postup měření objemu, tedy ponořování srnčích trofejí do vody, kde při zdánlivě zanedbatelných odchylkách v hloubce a způsobu ponoření vznikají výrazné rozdíly. Ty se promítnou do výsledného bodového hodnocení. Je to logické vzhledem ke skutečnosti, že právě v oblasti růží bývá největší hmota trofeje. Úkol upřesnění metodiky by na sebe měla vzít Ústřední hodnotitelská komise trofejí.