Časopis Myslivost

Nejinak je tomu i u nás na Olomoucku, a to převážně v polních honitbách, ve kterých se změny v životním prostředí nejvýrazněji zhoršily. To samozřejmě nenechává myslivecké kolektivy v klidu a hledají, tak jako i v jiných lokalitách, možnosti jak dosáhnout zlepšení současných stavů. Za takových podmínek má určitě každé opatření, které vede ke zlepšení tvárnosti a úživnosti krajiny svoji neodmyslitelnou cenu.
Jaké jsou naše zkušenosti na Olomoucku s řešením tohoto velmi vážného a dnes již naléhavého problému? Nám se potvrdilo, že nejpotřebnější a nejužitečnější jsou taková opatření, která tento problém řeší úplně, v celé šíři, aby opatření poskytlo nejen zvěři, ale celé živé přírodě, nezbytné životní podmínky. Připomeňme si, které jsou to životní podmínky, nutné k zachování jejich stavu a jejich rozvoje. Máme na mysli zejména tyto stavy:
- poskytnout celoročně přirozenou potravní nabídku,
- zabezpečit trvalý stav povrchové vody a zpřístupnit její využití,
- vytvořit klidové a krytové prostředí, které všechny živočichy ochrání před povětrnostními vlivy, predátory a lidmi,
- dosáhnout takové skladby krytu, který podpoří přirozenou reprodukci (hnízdění, kladení mláďat, vývoj obojživelníků, drobných druhů ryb a vodních živočichů a také zakuklení, vývoj hmyzu apod.),
- nezapomenout na to, že veškerá živá příroda má přirozenou potřebu migrace v krajině a pro jejich pobyt a pohyb jsou nezbytná orientační místa a orientační body.
Toto nejsou novodobé zkušenosti, to je ověřený a dlouhodobě vypozorovaný stav, který je popsaný v mnoha odborných pojednáních.
Olomoucko těmito problémy dlouhodobě žije. Naši oblast postihly všechny nežádoucí vlivy. Je jich tolik, že v této informaci není dostatek místa na jejich popis. To byl důvod, proč se u nás našel kolektiv, ochotný vzniklé problémy společně a odborně řešit. Výhodou nesporně je to, že Olomouc je univerzitní město s Přírodovědeckou fakultou s řadou vzdělaných a odborně disponovaných zástupců, bez nichž si nelze kolektivní práci tohoto typu představit.
Přesto všechno začátek zdaru společného úsilí jsme viděli v přispění a spolupráci řadových myslivců, kteří dlouhodobě znají problematiku svojí oblasti, umí porovnávat minulé se současností, ale především bylo třeba od nich získat konkrétní náměty řešení.
Se souhlasem rady OMS Olomouc byla využita přítomnost hospodářů a předsedů MS, kterým bylo vysvětleno, jak hodláme společně postupovat, aby účinnosti a cíle bylo dosaženo. Kdo jiný než člověk žijící na daném území, může upozornit na dispozice některé lokality, vždyť on jediný zná důvěrně současný stav. Proto ten odkaz na myslivecká sdružení. A účinnost se dostavila! Máme již vybraných pět prostorových námětů, které mají reálnou možnost být splněny a realizovány.
Pro představu o co nám jde, předkládáme jeden konkrétní příklad, jedno z navržených řešení. Místní členové MS spolu s aktivními občany obce upozornili po naší výzvě na oblast, kde je dosud zachovaný několikakilometrový odvodňovací příkop. Ten s odstupem času a vlivem změn ztratil svoji funkčnost. Dnes nemá stálou vodu, ale rozděluje dva velké zemědělsky obhospodařované lány polí. Obrázek číslo 1 to názorně ukazuje. Příkop vyúsťuje do řeky Moravy. Je ve vlastnictví obce, což je velmi výhodné a důležité zjištění.
V celé lokalitě se hospodaří formou zemědělských monokultur. Po sklizni plodin vzniká holá naprosto neúživná plocha tzv. kulturní step. Do ozdravění tohoto prostředí se nikomu nechce. Ke změnám stavu chyběly dosud působivé argumenty a konkrétnost řešení. Na místě samém se uskutečnily pochůzky a seznámení s daným terénem. Poznání lokality obohatily letecké snímky z roku 1937 a letecké snímky současnosti (obr. Nahoře na protější straně). Bylo konstatováno. "To je přesně to, co je potřebné řešit!" Následně bylo doporučeno využít místní zdroje vody (lokalitou protéká řeka Morava, Oskava, Trusovický a Huzovický potok) a v I. etapě příkop revitalizačně upravit tak, aby měl stálou vodu, břehové části příkopu zpřístupnit (litorál), prostor využít pro založení několika mokřadních ploch, a v jednom místě vybudovat jednu stálou vodní plochu pro regulaci vodní hladiny.
Po dokončení tohoto revitalizačního opatření se zaměřit na II. etapu výstavby a to na zřízení ochranného podélného pásu po obou březích revitalizačního příkopu. Ochranný podélný pás osadit a osít doporučovanými dřevinami a plodinami, aby se získala trvalá krajinná zeleň, což lze chápat jako účinnou formu ekologické stability krajiny. Při výběru dřevin a plodin byla využita publikace prof. Hromase "Dřeviny pro včely a zvěř".
K dosažení úplné a plnohodnotné úživnosti vybudovaného prostoru je doporučeno realizovat i III. etapu úprav. Do této etapy je zahrnuto zřízení tzv. příčných ochranných pásů. Význam tohoto řešení je mimořádný. Příčné ochranné pásy, 12 m široké, mají užitečně rozdělit krajinu především v době po sklizni obilovin a mají poskytnout další plochu trvalé krajinné zeleně. Příčné ochranné pásy nejsou funkční novinkou, ale jejich zakládání je provázeno značnými organizačními problémy, a proto se od ruch často ustupuje. Potvrzujeme, že jednání o tomto problému je komplikované rozdílností názorů a ke shodě se dochází jen obtížně. I v tomto případě však pomáhají letecké snímky z roku 1937. Nejčastější oponenti jsou z řad zemědělských uživatelů. Rádi argumentují tím, že příčné ochranné pásy jsou v rozporu s užitím soudobé zemědělské techniky. K takovému tvrzení však nejsou žádné konkrétní důkazy. V našem článku nemáme prostor pro širokou diskuzi na toto téma, ale máme zkušenost, že se účastníci řízení dají přesvědčit působivými konkrétními argumenty. Pro naplnění našich cílů jsou ochranné pásy významné m, že rozčlení a zpřístupní prostorovou plochu od jednoho zdroje vody k druhému zdroji vody (v našem případě od vodní příkopy k břehovým částem řeky Moravy a Oskavy a z druhé strany od vodního příkopu k zamokřené ploše při železniční trati (nákres na protější straně dole).
Po realizaci všech tří uvažovaných etap výstavby očekáváme změny v druhovém zastoupení všech živočichů, což prospěje i stavům zvěře. Na tento vývoj se těšíme a je to pro nás silně motivující. Všechny zkušenosti s úplnou realizací každé komplexní akce budeme uplatňovat při řešení akcí následných. Samozřejmě počítáme s tím, že krajinu budeme postupně obohacovat i dílčími opatřeními např. výstavbou remízů, samostatných skupin stromů a keřů, založením zelených pruhů a pásů anebo vysazováním stromořadí. Tyto akce však chápeme jako doplňkové.
Nezmiňujeme se vůbec o způsobech financování takové činnosti. Záměrně se v popisu možnosti financování vyhýbáme, protože v každém regionu, lokalitě nebo místě jsou možnosti různé. Je to zcela individuální. Ubezpečujeme však každého, že se řešení vždycky najde. Záleží na iniciativě a dispozici jednotlivců a skupin. Osvědčuje se spolupráce se včelaři, ornitology, rybáři a jinými aktivitami. Zasednutí k jednomu jednacímu stolu je díl úspěšného jednání. Vzájemná vstřícnost, ochota vyslechnout druhou stranu, hledání společného řešení, vyhnout se vzájemnému urážení atd., to jsou nezbytné předpoklady úspěšných dohod. Naše cíle nelze chápat jako zištné, ale cílem je mít krásnou a zdravou přírodu.