Časopis Myslivost

Vážený pane řediteli, jste sice ve funkci krátce, nevím jak důkladně jste se stačil seznámit se všemi detaily, na druhou stranu je ale Váš pohled nezatížen minulostí. Jaké je tedy Vaše současné hodnocení podniku?
Stručně mohu konstatovat, že Interlov Praha má v současnosti vážné problémy s rentabilitou, výrobním programem a využitím vlastního hmotného investičního majetku. Jak jistě myslivecká veřejnost ví, v posledních čtyřech letech je dosahován záporný hospodářský výsledek. Na rozdíl od většiny problémových firem v ČR ale má Interlov dostatek finančních zdrojů. Je bez problémů schopen hradit svoje závazky. Záporná rentabilita je navozena vysokou režijní nákladovostí. Jsou odpisovány minulé investice, které nemají využití a v podniku bylo doposud zaměstnáno velké množství pracovníků s nejasnou pracovní náplní. Naopak značnou předností Interlovu je dokonalá vybavenost nákupních míst a zpracovatelských kapacit pro obchod se zvěřinou. V minulém období totiž vedení podniku věnovalo v očekávání vstupu do EU a zavedením evropských norem pro manipulaci a zpracování zvěřiny těmto investicím značnou pozornost a velké finanční prostředky. V současnosti jsou v provozu tři zpracovny (Tři sekery, Spořilov, Přerov), které bez problémů splňují přísná evropská kritéria, jsou kontrolovány Státní veterinární správou ČR a veterinárními orgány EU a je možno z nich přímo vyvážet zvěřinu do obchodní sítě jakékoliv evropské i zámořské země. Bohužel tyto kapacity nejsou využity, protože podnik nemá dostatek zvěřiny ke zpracování.

Do výběrového řízení jste se jistě přihlašoval s nějakými představami a plány co dál. Po jmenování do funkce ale muselo nutně dojít od představ a plánů k realitě, k pomyslnému nakročení na cestu dál. Jaké jsou momentální priority Interlovu, kudy vedou cesty a směry ke zlepšení fungování a dalšímu rozvoji?
Po nástupu do funkce jsem si stanovil cíl se do konce roku 2005 dokonale seznámit s Interlovem, vytipovat majetek, který je pro další využití nepotřebný a stanovit výrobní programy, kterými se bude zabývat. V současnosti je jasné, že až na výjimky budou prodány veškeré byty, objekty pro chov tetřevovitých, obora Strážovice a několik starších dopravních prostředků. Z výrobního programu se zatím rýsují čtyři hlavní směry - výkup a zpracování zvěřiny, produkce bažantích kuřat a obchod se zajíci, výroba asfaltových terčů a obchodní činnost. Naopak ke konci roku 2005 bude končit lovecká turistika a prodej loveckého oblečení. Celý výrobní program je velice úzce spojen s mysliveckými aktivitami a jeho úspěšnost je na obchodní spolupráci s širokou mysliveckou veřejností zcela závislá.

Pod značkou Interlovu asi každý nejprve představí obchodování se zvěřinou. Jak si podle Vás stojí podnik právě v této hlavní činnosti a které nejpalčivější problémy musíte nyní řešit?
Dlouhodobě je nejvážnějším problémem nedostatek nakupované zvěřiny, a to jak pro obchod, tak pro zpracování. Ročně se v posledních letech nakoupilo 570 - 600 tun zvěřiny, což je z hlediska celkové produkce zvěřiny v ČR přibližně jen jedna desetina celorepublikové produkce. A to je podle mne málo a je šance vykoupit více a zvýšit podíl na trhu.

A nejsou na vině nízké nákupní ceny zvěřiny?
Myslivecká veřejnost většinou nízkou nabídku zdůvodňuje nízkou nákupní cenou, kterou Interlov oproti svým konkurentům v minulosti nabízel. Do takto nízké ceny byl Interlov jako výkupní organizace nucen, vzhledem k tomu, že byl a je vybaven nákladnými skladovacími a zpracovatelskými zařízeními, která jak už jsem výše uvedl zvyšují významně režijní náklady. Ostatní výkupci a zpracovatelé zvěřiny se tímto výrobním programem zabývají pouze doplňkově, většinou nejsou důsledně kontrolování veterinárními orgány případně Českou zemědělskou inspekcí a vzhledem k takto dosaženým nižším nákladům jsou schopni nabídnout výkupní vyšší cenu. Některé z těchto obchodních společností rovněž neúměrně prodlužují dobu úhrady za vykoupenou zvěřinu a tím získávají další prospěch. V měsíci září se vedení Interlovu rozhodlo zvýšit nákupní ceny zvěřiny a očekává od tohoto kroku výrazné zvýšení objemu nákupu. Dále hodlá rozšířit zpracování zvěřiny až do úrovně balení pro maloobchod a snížit méně výnosný obchod s nezpracovanou zvěřinou prodávanou v kůži.

Proběhly už nějaké podobné změny i v jiných komoditách a částech výrobního programu?
Z ostatních částí výrobního programu se podnik zaměří na obchodní činnost, kterou představuje prodej běžného loveckého střeliva, krmiv pro zvěř, lovecké psy, krmnou sůl a veterinární léčiva. V jednotlivých regionech budou působit obchodní zástupci Interlovu, kteří budou oslovovat jak profesionální, tak zájmové myslivecké organizace a budou obchod jak se zvěřinou, tak i s ostatními komoditami zprostředkovávat.

Interlov je ale především obchodní organizací Českomoravské myslivecké jednoty, vlastně většiny českých myslivců. Jak by jste hodnotil spolupráci s orgány ČMMJ a s mysliveckou veřejností?
Mohu-li hodnotit za měsíc působení ve funkci spolupráci s ČMMJ jako s majoritním majitelem firmy Interlov, tak řeknu, že je velice dobrá. Již samotná organizace výběrového řízení byla na vysoké úrovni a také spolupráce při řešení problémů s Mysliveckou radou a Dozorčí radou je velmi dobrá.

A spolupráce s řadovými členy ČMMJ a mysliveckými sdruženími?
V plné míře si uvědomuji, že myslivecká veřejnost, zvláště pak asi prostí členové ČMMJ, nehodnotí v současnosti činnost Interlovu příliš pozitivně. Je nutno chápat jejich postoje vyplývající z obchodní politiky minulého období, kdy v důsledku nízkých výkupních cen nebyly dostatečně plněny finanční potřeby mysliveckých sdružení, ale ani tyto nízké ceny nevedly k dosažení zisku u Interlovu. Tato situace vyústila ve stav, kdy není nabízena zvěřina k výkupu a zpracování a nejsou odebírány výrobky Interlovu (bažanti, terče, střelivo). Tento začarovaný kruh se bude Interlov ještě do konce roku 2005 a v roce 2006 snažit vyřešit výrazně aktivnější obchodní politikou. A to nejen prostým zvyšováním výkupních cen, ale i využitím moderních způsobů obchodu a prodeje. Dále se zaměříme na odstranění některých dílčích nedostatků v produkci bažantích kuřat (nízká líhnivost) a na zvýšení kvality vyráběných asfaltových terčů. Věřím, že při dlouhodobém a cílevědomém úsilí jak pracovníků Interlovu, tak i pochopení myslivecké veřejnosti se podaří dosáhnout kladných ekonomických výsledků a tím snad i částečně přispět k řešení finančních problémů české myslivosti.
Děkuji za rozhovor
Ing. Jiří KASINA