Nechybělo mnoho a mohl zde být jeden z mnoha nekrologů. Děje, osudy, konání, zájmy, vůle, činy, které by se jinak nikdy nesetkaly a když, tak ve vzájemném sporu a oslabení, se občas, velmi zřídka, protnou, setkají a spojí svá směřování a svá usilování často zcela nečekaným směrem. Vznikne tak moc srovnatelná snad jen s přílivovou vlnou tsunami - všechny ty síly najednou zmnohonásobí svou velikost, svou účinnost a vše před sebou drtí a ničí. Někdy to je dobré - pro člověka, pro skupinu, pro národ, pro lidstvo. Někdy je ale vzepětí a ničivost těch sil zlá a zůstává po ní poušť a spoušť. Už několik let se v našem státě takovéto nezvyklé a zdánlivě nesourodé společenstvo skupin, zájmů, institucí a sil sbíralo a připravovalo úder proti české myslivosti. Už asi nikdo nikdy nezjistí, proč se obětí této ničivé síly, všedrtící vlny, měla stát zrovna naše, mírumilovná, skromná, stranou stojící a laskavá myslivecká záliba. Nebo možná právě proto, že v bouřlivých dobách posledních let se myslivci jevili jako prostoduší, hodní, bodří, nezáludní a nevýznamní strejcové, kteří jsou vhodným hromosvodem, na který je lehké leccos svádět, ukazovat na něj prstem a odvracet jeho pohanou pozornost od jiných, vážných problémů, jejichž přikrytí je však zájmem mocných.
Více >