MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Nový zákon o myslivosti spatřil světlo světa oficiálně poslední den roku 2001, kdy vyšel ve Sbírce zákonů, v účinnost vstupuje s prvním dnem letošního července. Je mnoho názorů a stanovisek k zákonu mezi myslivci, vlastníky pozemků, lesníky, ochránci přírody a dalšími, jejichž činnosti se nový zákon dotkne. Jedno je ale nesporné – nový zákon je tu a je třeba se naučit s ním žít, přizpůsobit mysliveckou činnost nový požadavkům. Stejně tak je ale nesporné, že nemá cenu se trumfovat a dokazovat si, kdo co prosazoval a co pak vyšlo v zákoně jinak. Více >

Vilém Sallač se narodil 25. března 1852 v Poličce. Po studiích na gymnáziu a filosofické fakultě UK v Praze nastoupil jako středoškolský profesor na malostranském gymnáziu. V roce 1882 získal místo na německém lesnickém učilišti v Bělé pod Bezdězem jako nástupce botanika dr. Emanuela Purkyně (syna Jana Evangelisty Purkyně). Přednášel kromě botaniky též zoologii, mineralogii a geologii a vedl botanická a entomologická praktika. Více >

Honební společenstva. Ve dnech 1. a 2. Února uspořádala ČMMJ v Institutu pro veřejnou správu v Benešově u Prahy seminář k novému zákonu o myslivosti. Ve velmi živých diskuzích byla rozebrána řada problémů, které souvisí s uvedením nového zákona do praxe. Jedním z nejdůležitějších problémů je uvedení vnitřních předpisů honebních společenstev do souladu s ustanoveními zák. č. 449/2001 Sb. Více >

Lesy České republiky, s.p. požádaly předsedu Komise pro výstavy a hodnocení trofejí CIC M. Nolense o jmenování mezinárodní komise ad hoc k ocenění několika silných trofejí pocházejících z území České republiky, příp. trofejí ulovených českými lovci v zahraničí. Více >

Prevence a léčba parazitárních onemocnění u přežvýkavé spárkaté zvěře patří v našich podmínkách k základním úkonům veterinární prevence a terapie. Jejich význam stále stoupá ve zhoršujících se podmínkách životního prostředí, vyvolávajících stresové stavy u zvěře a následné snižování přirozené odolnosti vůči chorobám. Pozitivní výsledky antiparazitárních akcí, zajišťovaných odborně i organizačně na vysoké úrovni, se projevují nejen zlepšením zdravotního stavu zvěře, ale i její celkové kondice, hmotnosti apod. Více >

Do povánoční ještě slavnostní nálady přišel článek pana Jana Sommera jako na zavolanou, velice se mi líbil, přečetl jsem si ho několikrát, vždy pečlivě. Přijímám jeho výzvu napsat něco k dané problematice. Více >

Nejenom člověk, ale i zvěř potřebuje pro svůj život sůl. Každý zkušený myslivec ví, že každý "zvířecí" organizmus potřebuje pro svůj život vápník a fosfor, tedy nerostné látky, které působí jako posilové elementy organizmu. Tak je to tedy i u naší drahé zvěře. Ta potřebuje pro svůj život sůl, kterou se snaží vyhledávat v přírodě sama, pokud se tam vyskytují její přirozené zdroje. Více >

Zákon 449/2001 Sb., hlava V, § 45 odst.1 pís. k, zahrnuje mezi zakázané způsoby lovu odstřel srnčí zvěře jinou zbraní než kulovnicí s nábojem o dopadové energii střely ve vzdálenosti 100 m nižší než 1000 Joulů a ostatní spárkatou zvěř nižší než 1500 Joulů. Výjimku tvoří možnost lovit sele a lončáka prasete divokého na společných lovech jednotnou střelou do brokovnice. Více >

Dotaz: V souvislosti s novým zákonem o myslivosti nebude možné použít k lovu zvěře černé a vysoké některé ráže. Např. 6,5 x 52 R. Lze zbraň překomorovat na náboj, který by vyhovoval uvedenému nařízení? (Např. kulobrok Holek a další) Více >

"Na svatého Matěje skřivan pije z koleje". Svátek Matěje připadá na 24. února. V tu dobu paní zima obvykle ještě drží své bílé žezlo vlády, ale někdy není po sněhu ani památky a tažní ptáci se k nám začínají vracet. Dlouhozobky přilétají obvykle koncem března, když je počasí příznivé, jsou tu i dříve. Více >

V době tvorby nového zákona o myslivosti se vedou polemiky o tom, který druh volně žijících živočichů zařadit do tohoto zákona jako zvěř a který nikoliv. V případě koroptve polní jakožto kriticky ohroženého druhu zvěře nám myslivcům pak přímo vyvstává povinnost o ni řádně, odborně a celoročně pečovat. Jestliže se nám podaří za pomoci běžných mysliveckých praktik koroptve v přírodě udržet a případně jejich stavy zvednout z kritických alespoň na záchovné, bude to pádný argument našim oponentům z řad ochránců přírody a zároveň tím dokážeme, že myslivost je prostředkem ochrany zvěře a jejího životního prostředí. Více >

V letošním roce vstoupíme do desátého roku existence Asociace střelců na asfaltové terče. Za uplynulá období se leccos podařilo, leccos ne. Více >

V letošním roce slaví 160. výročí Lesnické, myslivecké a rybářské muzeum Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Letos připadlo také na Českou republiku, resp. Českomoravskou mysliveckou jednotu pořadatelství již IV. Mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Na tento rok byl stanoven termín Mezinárodní soutěže trubačů. A červen je již tradičně nazýván Měsícem myslivosti. S vědomím těchto faktů a se znalostí prostředí loveckého zámku Ohrada nebylo daleko k myšlence vše účelně spojit a podpořit. Vždyť kolikrát se již diskutovalo o tom, že by bylo dobré pro propagaci myslivosti jednotlivé akce sdružovat. Více >

Před časem na mne padl smutek, na televizní obrazovce jsem zhlédl debatu o myslivosti a při ní hlasování občanů, zda ji u nás zrušit. Nadpoloviční většina byla pro zlikvidování v představě, jak přírodě poslouží. Ve skutečnosti jí prokazovali “medvědí službu”. Domnívám se, že by hlasování určitě dopadlo jinak, kdyby se spoluobčané trochu více staralo o zdravou přírodu v naší přeměněné kulturní krajině, jejíž rovnovážnou složkou je i nutná a řízená myslivost. Téma o našem přírodním kapitálu je příliš složité a k ujasnění by bylo třeba mnoho povídání, aby se pochopilo to, že myslivost není jen lov. Nechci dále moralizovat, moje snaha je ukázat krátkou reportáží užitečnou práci myslivců, která prospívá nejen lovné zvěři, ale i praktické ochraně mnoha ostatních tvorů přírody. Zapochybuje-li někdo o tom, doporučuji mu teď v zimním čase se teple obléci, vzít dalekohled a skrýt se za humny poblíž bažantího zásypu. Určitě ho překvapí, jak živo je tu celý den, nejen slétlými bažanty, ale i všemožnou ptačí drobotinou. Zadina obilí plná plevelných semínek, kterou tu myslivci zvěři pravidelně zasypávají, je neustále prostřeným stolem pro všechny opeřence. Mnoho ptáků u nás zůstává v zasněžené krajině a převážně se živí rostlinnou stravou; semeny rostlin nebo plody keřů či stromů. Jejich ryze přírodní úroda nebývá každoročně bohatá a také je využívána hned od podzimu. Uprostřed a ke konci tuhé zimy potom bývá už spotřebována a opeřenci začnou hladově bloudit krajinou. Všechny bažantí zásypy se stanou pro ně cennou oázou k přežití. Zcela pravidelným spolustolovníkem bažantů je strnad obecný. Poznáme ho podle nápadně žluté hlavy a bříška. Pro svou ostražitost a bázlivost každou chvíli vyletuje na okolní křoviny a sleduje bezpečnost. Strnadi jsou specialisté na drcení nejtvrdších semen. Čelisti okrajů zobáků mají ohnuté dovnitř se zoubkem u kořene. Ten jim pomáhá houževnaté obilky rozlupovat a drtit. Více >

Rozmanitosti tvarů parůžků je u srnčí zvěře tak bohatá, že obdobu bychom u jiného živočišného druhu hledali jen ztěží. Uváděný příspěvek se zabývá abnormalitami v průběhu parožení srnčí zvěře a jejich příčinami. Úvodem mi dovolte několik všeobecně známých skutečností. Více >