Novelu zákona jsem se snažil co nejlépe pročíst. Tak, jak už to v podobných případech bývá, některé pasáže se zdály být jasné od samého začátku, jiné si vyžádaly opakované a podrobnější prostudování. I přesto ale zůstaly sporné body a bylo více než jasné, že budou vyžadovat konzultaci s odborníkem.
S potěšením jsem proto uvítal odkaz Zpravodaje ČMMJ na webinář, který pro členy ČMMJ a mysliveckou veřejnost uspořádalo MV ČR v pondělí 8. prosince 2025 v přijatelném podvečerním čase. Po třech hodinách nabitých informacemi nezbývá než vyzdvihnout profesionalitu i erudovanost odborníků, kteří seminář připravili a vedli. Podle mého názoru a mých potřeb totiž zodpověděli drtivou většinu nejasností, které by mohly vyvstat po pouhém přečtení strohého textu zákona.
Obsah semináře mohu všem uživatelům honiteb doporučit ke shlédnutí, neboť i nadále je volně dostupný prostřednictvím kanálu youtube.com. V odpovídajícím vyhledávacím poli postačuje zadat například text:
„Školení k zákonu č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu určené pro ČMMJ" a kliknout na vyhledaný odkaz.
Školení k zákonu č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu určené pro ,,ČMMJ"
Následující text strukturovaný do podoby nejčastějších dotazů, které zaznívají ze strany jednotlivých myslivců, a které mě upřímně řečeno také z větší části napadly, jsem si dovolil zpracovat na základě žádosti redakce časopisu Myslivost tak, aby snad byly co nejvíce přijatelné z pozice řadových myslivců a běžné myslivecké praxe.
Na tomto místě velmi rezolutně zdůrazňuji, že se v žádném případě nejedná o právnický výklad zákona, nelze se o něj opírat během jakýchkoliv sporů, a že některé pasáže mohou být dále upřesněny ze strany odborníků, za což předem děkuji.
Stejně tak upozorňuji, že zde není možné rozebrat celou problematiku detailně a ve všech souvislostech.
Co se stane se zbrojními průkazy a průkazy zbraní?
Oba typy dokladů končí svoji existenci a můžeme si je uschovat jen jako nostalgickou vzpomínku nebo rovnou zahodit, určitě je nemusíme vracet PČR. V každém případě bych je osobně v případě likvidace vzhledem k všudypřítomnému GDPR skutečně fyzicky skartoval.
Těmito doklady se nemá smysl od 1. ledna 2026 vůbec prokazovat (opravdu ani na prvních naháňkách po Novém roce), protože již nebudou platit a jak bylo na webináři věcně konstatováno, dokazují pouze historickou skutečnost, že jsme měli do 31. prosince 2025 oprávnění držet zbraň, nic víc.
Co musíme po Novém roce udělat?
V podstatě nic, protože veškeré naše doklady nabývají novou, digitální podobu uloženou v Centrálním registru zbraní (CRZ).
Dosavadní zbrojní průkazy skupin A, B, C (sběratelský, sportovní a lovecký) přecházejí na tzv.
„obecné zbrojní oprávnění“, které nás opravňuje nakládat se zbraněmi (pouze určitými kategoriemi, viz. dále).
Průkazy skupin D a E (výkon povolání a ochrana života, zdraví a majetku) přecházejí automaticky na tzv.
„rozšířené zbrojní oprávnění“, které v sobě automaticky nese i vlastnosti obecného zbrojního oprávnění.
Tyto doklady ovšem ve fyzické (tištěné) podobě již nebudou existovat a ani je nebudeme podle zákona potřebovat.
V některých případech (prodej zbraní odpovídající kategorie mezi dvěma vlastníky) se můžeme dále prokázat tzv.
„zbrojním listem“, v němž jsou uvedeny buď všechny informace z CRZ (naše zbrojní oprávnění, zbraně, s nimiž můžeme nakládat, výjimky) nebo jen ty, které pro daný účel potřebujeme a v tisku je zviditelníme. Ke zbrojnímu listu vždy přikládáme občanský průkaz, který ověřuje identitu občana.
Zbrojní list si budeme moci nechat vytisknout na kterémkoliv Czech Pointu nebo pracovišti PČR. Ve formátu .pdf si jej také můžeme stáhnout z Portálu občana (viz. dále). Pozor – prokazujeme se v tom případě pouze digitální podobou (například ukázáním v mobilním telefonu, tabletu či notebooku), pokud si stažený soubor vytiskneme třeba na domácí tiskárně, nemá tento výtisk žádný význam.
Při vyřizování jakékoliv žádosti již nemusíme na pracoviště Oddělení služby pro zbraně a bezpečnostní materiál PČR odpovídající našemu bydlišti, ale navštívit můžeme jakékoliv pracoviště PČR kdekoliv v rámci ČR, přičemž velká část úkonů půjde vyřídit elektronickou cestou.
Jak a komu se tedy prokazujeme?
Prokázat se z hlediska zbraní a střeliva musíme příslušníkům Policie ČR. Prokazujeme se přitom pouze občanským průkazem, PČR si už v CRZ sama ověří, na co máme a na co nemáme oprávnění.
Výrazně zjednodušené je v tomto směru prokazování se u prodejců zbraní a střeliva (jsou držiteli tzv. „zbrojní licence“ a do CRZ mají možnost nahlédnout). Nakupovat tedy nadále budeme pouze po předložení občanského průkazu.
Co v honitbě a na společných lovech?
Asi nejvíc (což vyplynulo z nesčíslněkrát opakovaných dotazů na webináři, u kterých projevili přednášející až neskutečnou trpělivost, za což mají můj největší obdiv) myslivce trápí prokazování se při výkonu myslivosti.
Jak tedy bude probíhat? Nijak. Nejjednodušší bude tuto otázku ve vztahu ke zbraním vůbec neřešit, protože oprávnění ani povinnost v tomto směru nemají ani myslivečtí hospodáři, ani myslivecké stráže.
To, že přijdeme na hon nebo do honitby s konkrétní zbraní, je plně v naší zodpovědnosti, stejně jako to, že opravdu máme odpovídající zbrojní oprávnění, případně výjimku (viz. dále). Hospodáři a stráže tak kontrolují pouze další obvyklé doklady – lovecký lístek, pojištění (případně povolenku k lovu v případě lovu individuálního). Podrobnou kontrolu zbrojních oprávnění a zbraní mají opět v kompetenci policisté PČR, kteří na společné lovy namátkově dohlížejí.
Přestože může být některými organizátory honů a naháněk teoreticky vyžadován jiný způsob prokazování (předložení zbrojního listu nebo nějakého typu čestného prohlášení z dílny typu lidová tvořivost), je to naprosto zbytečné a osobně toto nedoporučuji. Takže na nástupu zkontrolujme pouze lovecký lístek a pojištění. Tečka.
Jak je to s kategoriemi zbraní?
Nové pojetí kategorií zbraní zpřehledňuje dřívější označení, které se díky velkým písmenům (A,B,…) do jisté míry krylo s kategoriemi zbrojních průkazů. Z nového označení kategorie zbraně ihned vidíme, zda podléhají registraci (R1 až R4), podléhají ohlášení (PO) anebo nepodléhají ohlášení (NO). Podrobné zařazení je třeba prostudovat v zákoně, nicméně u stávajících zbraní proběhne vše opět automaticky a nemusíme se o nic starat.
Pravidla pořízení zbraní pak v rámci jednotlivých kategorií, pokud mohu soudit, víceméně kopírují dosud zažité zvyklosti.
Velmi zjednodušeně se na konkrétních příkladech dá s ohledem na mysliveckou praxi říct, že:
- kategorie R1 zahrnuje automatické zbraně (střílející dávkami);
- kategorie R2 jsou zbraně vzniklé z automatických úpravou na střelbu jednotlivými ranami a zbraně s nadlimitními zásobníky (20 nábojů u pistolí, 10 nábojů u dlouhých zbraní);
- kategorie R3 pokrývá krátké zbraně (pistole a revolvery) a samonabíjecí zbraně;
- kategorie R4 zahrnuje ostatní zbraně podléhající registraci (zde tedy leží těžiště loveckých zbraní s lůžkovým závěrem - „zlamovacích“ i zbraní opakovacích) a pozor – nakládání s tlumičem hluku výstřelu odpovídá také této kategorii;
- kategorie PO zahrnuje například plynovky (včetně vzduchovek s ráží vyšší než 6,35 mm), plynové pistole, znehodnocené zbraně, signální zbraně;
- kategorie NO obsahuje kromě jiných zbraní klasické vzduchovky (do stanoveného limitu ráže maximálně 6,35 mm), historické zbraně (do roku 1890), paintballové a airsoftové zbraně.
Zákon pamatuje také na rozdělení střeliva na kategorie S1 až S4. Při zjednodušení snad mohu konstatovat, že pro lovecké účely se bude jednat o využití střeliva kategorie S3, kam patří běžně využívané náboje a S4, kam se řadí nezakázané komponenty střeliva. S1 a S2 pak zahrnuje střelivo zakázané (průbojné, zápalné, tříštivé,…).
Vzhledem k obecnému a rozšířenému zbrojnímu oprávnění lze pro myslivce snad opět zjednodušeně konstatovat, že obecné zbrojní oprávnění umožňuje nakládat s běžnými loveckými zbraněmi kategorie R4.
K nakládání se samonabíjecími zbraněmi kategorie R3, případně krátkými zbraněmi při lovu (lze je při dostatečném výkonu použít pro dostřelnou ránu nebo pro usmrcení zvěře v odchytovém zařízení), je potřeba rozšířené zbrojní oprávnění. Máme-li pouze obecné zbrojní oprávnění, musíme ke každé takové zbrani mít výjimku PČR.
Mohu zbraň někomu půjčit?
Je to jeden z nejčastějších dotazů – a ano, mohu. Ovšem za splnění dalších podmínek. Půjčím-li (v oficiální terminologii „přenechám“) bez dalšího jednoduše někomu loveckou zbraň, pak pouze kategorie R4. Musí se samozřejmě jednat o osobu, která má odpovídající zbrojní oprávnění a přenechání je časově omezeno dobou 30 dnů.
Ovšem pozor – většina rizik z toho vyplývajících (například ztráta) zůstává na majiteli zbraně, který ji má registrovanou. Vzhledem k nebezpečím s tím spojeným se toto půjčování ani na zmíněném webináři příliš nedoporučovalo. Jako určitá pojistka bylo zmíněno ošetření celého procesu písemným záznamem.
Zákon ovšem nabízí mnohem zajímavější způsob. Ke zbrani můžeme připsat kromě „
hlavního držitele“ zbraně ještě
„vedlejšího držitele“ (provádí PČR). Nasdílet si tak vzájemně můžeme zbraně například v rámci rodiny, opět za podmínek držení odpovídajících oprávnění pro manipulaci. Osobně to vidím jako nejelegantnější řešení a já osobně přistoupím k němu v naší rodině ihned, jak to bude technicky možné. Zde se opět nic vzájemně nevypisuje, nevyměňují se žádné průkazy zbraně ani jiná potvrzení, vše je zaznamenáno u dané zbraně v CRZ a dálkově přístupné pro potřeby PČR.
Zákon zná ještě jeden pojem, kterým je
„svěření zbraně k nakládání se zbraní“. Z praktického hlediska se v případě loveckých zbraní (vynecháváme kategorii R1, kde je vše komplikovanější) jedná zejména o výcvik v manipulaci se zbraní a ve střelbě na střelnici. Svěřit zbraň pod odhledem lze držiteli zbrojního oprávnění či plně svéprávné zletilé fyzické osobě. Jedná-li se o osobu nezletilou, musí jít o osobu přiměřeně rozumově a tělesně vyspělou a dohled musí zajistit fyzická osoba, která dosáhla věku 21 let a je držitelem zbrojního oprávnění po dobu delší než 3 roky.
Jak zabezpečit zbraně během poslední leče?
Velkou praktickou otázkou je obvyklé uložení zbraní po společném lovu. Zákon pro jakoukoliv manipulaci zná pouze nulovou toleranci vůči návykovým látkám. Je zde proto pouze jedno řešení – uložení zbraní na zabezpečeném místě a dohled nad nimi ze strany držitele odpovídajícího zbrojního oprávnění.
Fajn řešení, ale osobně si nedovedu představit následující přejímku zbraní tak, aby vše bylo plně v souladu se zákonem. I na webináři v tomto směru zaznělo jednoznačné doporučení – odneste zbraně nejdříve domů, teprve pak se věnujte oslavě…
Jak budeme prodlužovat zbrojní oprávnění a co je Portál občana?
Nijak. Jednou vydané oprávnění platí neomezeně. Co však budeme dokládat každých 5 let, je potvrzení od lékaře. Zde doporučuji jednoznačně – zařiďte si opravdu Portál občana a aktivujte si upozornění.
Vím, že zejména starší kolegové nyní doslova vržou zuby. Přenesme se přes to, prosím, a požádejme někoho v rodině o aktivaci této služby. Není to nic složitého, vše jde rychle, stačí vám přístup k internetu, bankovní identita (přístupové údaje do banky, které vás z hlediska systému ověří) a na jednom místě budete mít online dostupné veškeré informace, které o vás státní správa vede. Můžete si zde vytisknout Výpis z rejstříku trestů, podívat na všechna auta, jejich prohlídky STK, stav platnosti jednotlivých dokladů a mnohé další.
V souvislosti s prodlužováním platnosti zdravotního posudku pak stačí aktivovat odpovídající tlačítko na Portálu. Všichni dnes máme mobilní telefon a mail. Na tyto kontakty nám zavčas přijde upozornění o konci platnosti dokladů, nejen výše uvedeného zdravotního potvrzení.
Co ještě platí pro manipulaci se zbraněmi?
Jak pozorný čtenář zajisté zaregistroval, pracuje nový zákon s pojmy
„nakládání se zbraní“ a
„nošení zbraně“, které jsem se snažil v textu dodržet. K jejich popsání je nejjednodušší citovat výňatek ze zákona.
„Nakládáním“ se zbraní nebo střelivem je myšleno jakékoli fyzické zacházení se zbraní nebo střelivem, a to včetně zajištění jejich přepravy nebo uložení; právní jednání se považuje za nakládání se zbraní nebo střelivem, upravuje-li jej výslovně tento zákon.
„Nošením“ zbraně je míněn způsob nakládání se zbraní, při kterém ji fyzická osoba má na místě veřejnosti přístupném při sobě nabitou nebo viditelně.
Z uvedeného pro mě vyplývá, že do režimu nošení zbraně patří nejen manipulace v rámci lovu v honitbě, ale také její doprava do honitby. Zde zákon opět pamatuje na myslivce podle mého názoru v rozumné míře, neboť uvádí, že
„…nenabitou zbraň je osoba, která se účastní akce…(předpokládám lovu)…
oprávněna přepravovat na místo a z místa konání viditelně, připouští-li to zvolený způsob přepravy, a pokud je to s ohledem na místní podmínky obvyklé anebo lze-li takovou přepravu považovat za přiměřenou povaze této akce nebo činnosti…“
Jak bylo i na školení konstatováno, je v případě myslivosti nutno použít na prvním místě zdravý rozum. V praxi to podle mého názoru znamená, že by neměl být problém dovést nenabitou zbraň do přilehlé honitby na sedadle automobilu, případně ji přenést přes vesnici na rameni. Postupovat ale stejně při použití prostředků hromadné přepravy osob mi už tak logické nepřipadá…
Co zbraně v autě?
Jako velmi zajímavá (a také poněkud diskutabilní z hlediska technického provedení) je možnost krátkodobého uložení zbraně (mimo kategorii R1) do 4 hodin času a do 2 kusů zbraní v autě.
Jak bylo na webináři vysvětleno, je tento postup podmíněn uložením zbraně tak, aby nebyla z vnějšku vidět. Musí být navíc uzavřena v kovovém nebo plastovém pouzdru na zbraně, které je připevněno ke karoserii auta tak, že jej není možné oddělit běžnými prostředky (například nožem), nebo bylo-li by k tomu potřeba další nářadí. Z toho je zřejmé, že klasické textilní pouzdro na zbraně volně položené na zadním sedadle tuto podmínku určitě nesplní.
Jak s ukládáním zbraní?
V daném směru se na dosavadních principech až tolik nemění. Bavíme-li se o zbraních podléhajících registraci, tedy všech našich běžných loveckých zbraních, ukládá se nejvýše 10 kusů do uzamčené ocelové schránky nebo uzamčené ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení.
Při počtu 11 až 20 kusů se zabezpečuje uložením v uzamčeném skříňovém trezoru, uzamčené místnosti nebo samostatném objektu.
K uložení více než 20 kusů potřebujeme uzamčený skříňový nebo komorový trezor, uzamčenou místnost nebo samostatný objekt, které jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením. Obdobný výčet podmínek bychom našli v zákoně pro uložení střeliva.
Ukládáme-li pouze 2 zbraně (jiné kategorie než R1) dočasně, postačuje bezpečné uložení uvnitř obydlí. Zde je zřejmě pamatováno na krátkodobé lovecké pobyty, lovecké chaty apod.
Závěrem
Mám-li ohodnotit prvotní pocity z nového zákona o zbraních a střelivu, působí na mě, přestože se mnou někteří starší myslivci nebudou zřejmě souhlasit, jako jednoznačný krok vpřed. Vznikla novodobá norma, která respektuje moderní postupy, trendy a technologie. Mnoho úkonů v oblasti manipulace se zbraněmi, souvisejícími doklady i nákup zbraní a střeliva zjednodušuje, dává plnohodnotný prostor pro využití digitalizace a zbavuje další administrativní zátěže jak myslivecké stráže, tak i myslivecké hospodáře při organizaci společných lovů.
Přestože jsem se v předchozím textu pokusil zprostředkovat odpovědi na některé otázky, které se zajisté derou na mysl nejednoho mysliveckého kolegy, znovu opakuji, že jsem neměl za cíl vytvořit komentář k zákonu, ani jeho rozbor. Na to nemám vzdělání ani erudici. Pouze jsem se z něj podle svého nejlepšího vědomí pokusil vypíchnout body podstatné z hlediska myslivecké praxe a rozptýlení obav z nejbližších dnů. Další ukáže teprve čas.
Apel na kolegy lektory a zkušební komisaře
Na úplný závěr se dovolím obrátit na kolegy lektory a zkušební komisaře v rámci ČMMJ připravující uchazeče o první lovecký lístek. Novela zákona se samozřejmě promítá i do obsahu kurzů uchazečů o první lovecký lístek. Je celkem logické, že vzhledem k datu platnosti novely, tedy 1. lednu 2026, dochází u mnoha okresních mysliveckých spolků k souběhu termínů zahájení dalšího kola kurzů, stejně jako zkoušek kurzů probíhajících v roce 2025.
Zkoušející musí zkoušet podle aktuálně platných právních norem. Je proto více než žádoucí, aby na danou skutečnost dokázali jednotliví lektoři zavčas zareagovat a operativně uchazečům dané pasáže související se střeleckou legislativou aktualizovali, například v rámci opakování před zkouškami. Jednou z možností je postupovat podle obdobné struktury, kterou nabízí předchozí text, a především důsledně odkázat uchazeče na výše uvedený webinář MV ČR. Rovněž tak by v případě akutní potřeby měli být zkušební komisaři schopni případně upravit odpovídající zkušební otázky nové terminologii, dokud nebude ze strany ČMMJ zajištěno nové oficiální znění otázek.
Josef DRMOTA