Tiskové zprávy, především ministerstev životního prostředí a zemědělství u neznalých a do souvisejících aktivit nezainteresovaných osob vyvolávají rozporuplné reakce. Jedni na ně, s ohledem na frekvenci, vůbec nereagují, jiní, s ohledem na použitou terminologii, které nerozumí, rezignují.
Najdou se však také ti, které informace „osloví“ a jako „výzvu“ v rámci svých podnikatelských či jiných aktivit uchopí a následně, s ohledem na možnosti, zkušenosti a zájem do různé míry realizují. Úspěšnost, tedy míra realizace a kvalita souvisejících projektů, které jsou takto prováděny, je různá. Prim, z hlediska množství a kvality práce pro přírodu a krajinu můžeme najít u zkušených, především dlouhodobě a opakovaně úspěšných žadatelů a především realizátorů státem podporovaných opatření.
Otázkou ale je, jak jsou na tom myslivci, jejich spolky či jiná uskupení, v rámci kterých se myslivecky hospodaří, tedy také i pečuje o přírodu a krajinu.
Dostupné informace a tiskové zprávy
V únoru (12.2.2025) bylo možno zaznamenat tiskovou zprávu Ministerstva zemědělství (MZe) a Státního pozemkového úřadu s následujícím znění:
Na péči o krajinu a rozvoj venkova půjde 2,6 miliardy korun. Ministr zemědělství Marek Výborný schválil pravidla pro dotace na příjem žádostí na intervenci Pozemkové úpravy. Za specifikované finanční prostředky mohou být v obcích budovány vodní nádrže, biokoridory, protierozní meze, větrolamy, tůně nebo mokřady. Příjem žádostí začne 1. července 2025.
Přesně měsíc po vydání této zprávy (12.3.2025), byla do prostředí nejenom odborné veřejnosti nasměrována opět tisková zpráva Ministerstva zemědělství s novou informací:
MZe zavádí nové dotace pro zemědělce, které je mají motivovat k zakládání krajinných prvků, střídání plodin a zachování trvalých travních porostů na vybraných polích (dílech půdních bloků). Novinky o financích, jejichž příjem je podmíněn plněním požadavků na nové dotace, budou poskytovány zemědělcům v rámci vyplácení tzv. přímých plateb.
Co se podporuje a pro koho jsou finance určeny
Pokud tisková zpráva cílovou skupinu, respektive osobu, osloví, následuje její „studium“; pokud čtenář krátce v úvodu nerezignuje na diskutabilní terminologii, zjišťuje, pro koho finance jsou a především, na co jsou určeny. Například ve zmiňované zprávě MZe a SPU z 12.2.2025 jsou informace o tom, že
dotace jsou určeny Státnímu pozemkovému úřadu na realizaci plánů společných zařízení, respektive souboru opatření, která jsou projektována v rámci konkrétních, především již provedených komplexních pozemkových úprav. Tyto úpravy řeší a zajišťují také ochranu životního prostředí a zachování krajinného rázu. Při těchto aktivitách se budují též protierozní, vodohospodářská i protipovodňové opatření, která zvyšují ekologickou stabilitu a chrání území obcí před negativními dopady klimatické změny.
Další informace jsou o tom, co vodohospodářská a protipovodňová opatření představují; pro příklad autor zprávy (tiskový mluvčí poskytovatele) uvádí ochranné zatravnění, odvodňovací, sběrné a svodné příkopy a průlehy, také však mokřady a tůně, meze s retenčním prostorem jako ochrana před povodněmi a úpravy toků.
V rámci protierozních opatření se budují též ochranná zatravnění nebo se zalesňuje, tvoří zasakovací pásy, větrolamy, terasy, protierozní meze, nádrže (poldry), či příkopy.
Myslivci zcela jistě ocení také ekologická (ekostabilizační) opatření představovaná biocentry a souvisejícími interakčními prvky, biokoridory či malými vodními plochami.
V závěru zprávy jsou uvedeny preference pro cílení podpory (ochrana území před povodněmi, eroze v ohrožených oblastech, ale také území s vyšším ohrožením suchem, a především projekty zaměřené na zlepšení vodního režimu v krajině.
Novější zpráva ze dne 12.3.2025 pojednává o připravované podpoře směřující k lepší péči o krajinu, upravuje podmínky pro zemědělce, díky kterým jsou těmto vypláceny přímé platby na tzv. „udržitelnost“ a další podpory nazývané jako redistributivní platba a ekoplatba.
Ve zprávě je upozorňováno, že se jedná o novinku v tom smyslu s tím, že od letošního roku zemědělci mohou získat dotace za to, když založí nový krajinný prvek, jako je například mez, stromořadí nebo mokřad a také za to, pokud o něj budou pečovat. Tedy, pokud z něho odstraní invazivní rostliny (např. zlatobýly, křídlatky, bolševníky), posečou ho či odklidí nezákonně odložený odpad. Peníze jsou určeny na náhradu za to, že půda s krajinným prvkem prioritně poskytuje ekosystémové služby (ve zprávě nesprávně pojmenováno že půda je ponechána ladem) a zemědělec nemůže produkovat tržně obchodovatelné komodity.
Dalším opatřením, které je poptáváno, je pásové střídání plodin jako moderního způsobu hospodaření, které kombinuje výhody precizního zemědělství se zajištěním protierozní ochrany. Myslivci by měli u tohoto opatření přivítat rozčlenění velkých zemědělských pozemků do menších dílů půdních bloků, které se budou výrazněji podílet na adaptaci krajiny na klimatickou změnu a podporu biodiverzity.
Kromě vybraných specifických požadavků uváděných v závěru, každé sdělení možné zájemce informuje, kde je možné hledat další a bližší informace.
Mohou se na těchto „dotovaných“ aktivitách podílet myslivci?
Informace v takto podaných tiskových zprávách „svádí“ k různým úvahám a postojům možných příjemců a zainteresovaných skupin. U myslivců, kteří se velmi často pasují za správce krajiny (honiteb), když na základě takové výzvy úřad nebo zemědělec v jejich honitbě nějaká opatření zrealizuje, to velmi často vyznívá jako by
„opět u nás někdo rozhoduje, ale bez nás“, resp.
„v naší honitbě se bude vytvářet biocentrum, ale bude to řídit a provádět někdo jiný, my to nebudeme…“ A tak někteří rezignují a bez zájmu pasivně sledují, co se v „jejich“ honitbě provádí, ale jsou však i takoví, kteří se přihlásí alespoň k následné péči o nové společné zařízení.
O podpoře myslivců ve zmíněných výzvách sice není ani zmínka, ale je tomu skutečně tak?
Jistí čitatelé z řad myslivců skutečně rezignují, jiní, kteří mají zájem či jsou jinými vybízeni k péči o krajinu, čtou dál. Bohužel, významná část o dotace rezignuje, protože pochopení souvislostí, proč o dotaci žádá a následně bude „tvořit“ pobočka Státního pozemkového úřadu v naší honitbě nebo proč mají nárok na založení krajinného prvku pouze zemědělci není z tiskové zprávy jasná.
Díky znalosti procesu komplexních pozemkových úprav, pozici Státního pozemkového úřadu, pravidlům zemědělského podnikání a souvisejícím podmínkám jsou však i mezi myslivci takoví, kteří dokáží i takové výzvy uchopit a z nich profitovat; ať je to z pozice občanů obcí, ve kterých pozemkové úpravy již proběhly nebo z pozice vlastníků zemědělských pozemků, kteří se rozhodnou na vlastní půdě mimo produkci potravin a krmiv podporovat také přírodu.
Podmínkou aktivní účasti na těchto výzvách je však kompetence mysliveckých hospodářů, kteří, pokud chtějí v dnešní společnosti obstát, musí možnostem pozemkových úprav a systému a podmínkám úspěšného zemědělského hospodaření věnovat stejný čas, který věnují péči o zvěř.
doc. Dr. Ing. Petr MARADA
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky,
Mendelova univerzita v Brně
Mají myslivci možnost získat odpovídající kompetence?
Součástí výzev jsou kromě informací o možném spolufinancování také informace o podmínkách řešení vybraných a již diskutovaných opatření. Proto pro pochopení a podporu všech, kteří chtějí být úspěšní, tedy pro všechny aktéry venkova, zemědělce, lesníky i myslivce připravil spolek PRO PŘÍRODU A MYSLIVOST tak jako každoročně i v tomto roce vzdělávací projekt
„Jak na biodiverzitu, klima a ochranu přírodních zdrojů v zemědělství v roce 2025“.
Jedná se o blok tematicky na sebe navazujících vzdělávacích akcí cílených právě na získání výše řešených kompetencí, který je zaměřen k naplnění specifického cíle „
přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny“.
Cílem projektu je přispět a napomoci zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v rámci konkurenceschopného zemědělství. Projekt řeší odborné vzdělávání zvyšující kvalifikaci osob zaměřené na ekologizaci zemědělství, adaptaci zemědělské krajiny na klimatickou změnu a současně obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti agroekosystémů. Současně s tímto cílem je zájmem přispět ke zmírňování klimatické změny a přizpůsobení se této změně.
V rámci projektu se uskuteční
10 jednodenních vzdělávacích akcí (v rámci vzdělávání bude vždy i krátká exkurze v docházkové vzdálenosti ekocentra, kde bude projekt realizován)
Místo realizace:
Ekocentrum pro informace a poradenství, 696 13 Šardice 823 - okres Hodonín
Stěžejními tématy budou:
* Hodnocení biodiverzity agroekosystému, faremní a myslivecké plánování, pozemkové úpravy a jejich uplatnění v zemědělské praxi pro adaptaci na klimatickou změnu a podporu biodiverzity (termín 4.4.2025)
* Krajinné prvky podporující adaptaci na klimatickou změnu - jejich zakládání, následná péče a údržba (25.4.2025)
* Agroenvironmentální a klimatická opatření - metodika, zakládání a následná péče a údržba (23.5.2025)
* Obnova krajinné struktury výsadbou soliterních stromů a extenzivních sadů podporující biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatickou změnu- zakládání, následná péče a údržba (20.6.2025)
* Biopásy, meziplodiny a jiné ekologicky zaměřené kompenzační plochy podporující biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatickou změnu- zakládání a související management (11.7.2025)
* Mokřady a tůně pro retenci a akumulaci vody v zemědělské krajině - postupy zakládání, následné péče a údržby (25.7.2025)
* Ekologické zemědělství zaměřené na podporu biodiverzity a adaptaci krajiny na klimatickou změnu (8.8.2025)
* Agrolesnictví a jeho uplatnění v agroekosystému (22.8.2025)
* Zemědělská technika a mechanizace pro správu a údržbu krajinotvorných prvků a agroenvironmentálních opatření, praktická ukázka (19.9.2025)
* Asistenční systémy využitelné v precizním zemědělství zaměřené na předcházení škod působených zvěří a na zvěři (24.10.2025)
Na každou vzdělávací akci je omezena
kapacita na 12 posluchačů.
Účast na vzdělávání je bez poplatku!
Projekt je spolufinancován EU v rámci Strategického plánu SZP
Vzdělávací subjekt je akreditovaný Ministerstvem zemědělství.
Lektorem odborného vzdělávání je doc. Dr.Ing. Petr Marada (poradce akreditovaný MZe, zemědělec, akademický pracovník MENDELU).
Zájemci (účastníci) vzdělávací akce se musí na vzdělávací akci přihlásit prostřednictvím aplikace „Vzdělávací akce PRV a SP SZP“.
Bližší informace podá Bc. Alexandra Maradová (manažer vzdělávací akce) – tel: +420 775 938 638; e-mail:
alexandra.maradova@yahoo.com; www.proprirodu.cz
