Slovo balistika pochází z řečtiny a v doslovném překladu znamená „vrhat“. Základy této zajímavé disciplíny položil už Aristoteles, tj. zmínky nalezneme už v době asi 330 př. n. l. a nikoho nepřekvapí, že od samého vzniku je balistika pevně spojena s vojenským pokrokem.
Současná balistika se dělí na čtyři okruhy: vnitřní, přechodovou, vnější a terminální. Abychom zůstali u praktického využití, věnuje se tento článek jen balistice vnější, především v návaznosti na střelbu z kulovnice. Než vás téma vyděsí, rychle prolétnete nadpisy a přejdete na další článek, ujišťuji vás, že celou problematiku probereme především z praktického hlediska.
Nepřečtete si tu o složitých výpočtech, vzorečcích, ani fyzikálních teoriích, ale dostanete pár tipů, jak lépe porozumět vlastní kulovnici a využít základů balistiky ve svém prostředí. Poznatky můžete ihned aplikovat na střelnici i následně v praxi.
Proč bychom měli pochopit balistiku?
Třeba proto, abyste si nastřelili kulovnici ve správném nastavení s puškohledem a střelivem, nebo proto, abyste si uměli poradit v krajních situacích, kdy střílíte třeba pod strmým úhlem nebo na nestandardní vzdálenosti.
Jak chápat balistické tabulky z krabičky střeliva
Balistická křivka je v optimálním případě podobná parabole. Balistická tabulka je převedením této křivky do konkrétních bodů. Tabulku uvedenou na krabičce střeliva je třeba vnímat jako orientační vyjádření toho, jak výrobce náboj navrhl a otestoval. Vezměme kupříkladu náboj z české produkce, 9,3x62, střela SP, hmotnost 285 gr.
Na krabičce tohoto střeliva najdete rychlosti, energii i pokles střely ve vzdálenostech 0 (ústí hlavně), 100, 200 a 300 metrů.
Hodnoty jsou ale uvedeny pro testovací hlaveň 60 cm, takže pokud má vaše zbraň hlaveň dlouhou 52 cm, dosáhnete logicky se střelivem nižší úsťové rychlosti. Existují teoretické poučky o tom, jakou rychlost vygeneruje každý centimetr hlavně v různých rážích, ale s ohledem na obrovské množství ovlivňujících faktorů, neumím poradit lépe, než nechat si rychlost konkrétního střeliva na vlastní zbrani změřit.
S měření úsťové rychlosti vám pravděpodobně pomůže kamarád, který přebíjí náboje a má tak potřebné vybavení nebo si na některé z vybavenějších střelnic půjčíte hradla či „dopplera“ a zajistíte si měření sami. Jeden výstřel nestačí, skutečný obrázek si uděláte až po zprůměrování rychlostí z několika výstřelů.
Nutno podotknout, že naměřené rychlosti dosáhnete znovu jen za stejných teplotních a tlakových podmínek, ale pro potřeby lovu je jakákoliv hodnota v „neextrémním“ počasí dostatečná.
Po naměření úsťových rychlostí bude možné vygenerovat balistickou tabulku vaší zbraně, ale nepředbíhejme – tabulku vyrobíme až s použitím ONV.
Co je to ONV a jak ji využít
Na krabičkách střeliva najdete kromě rychlostí a poklesů též ONV – optimální nástřelnou vzdálenost (GEE německy, MRD anglicky). ONV, optimální nástřelná vzdálenost, je muničkou doporučená vzdálenost, při které nejlépe využijete náboj bez nutnosti přenášet záměrnou. U ONV vycházíme z toho, že střílíte na vitální zónu, v tom případě nebude hrát roli, zda se trefíte o několik málo centimetrů níž nebo výš od jejího středu.
Opět se ale vracíme k tomu, že ONV na krabičce je výrobcem doporučená hodnota pro jeho testovací prostředí. Nejčastěji na krabičkách střeliva z evropských muniček najdete údaj o 60 cm dlouhé testovací hlavni a výšce osy puškohledu 5 cm nad osou hlavně. Znamená to, že při střelbě střela protne vzdálenost ONV a současně ve svém nejvyšším bodě bude maximálně 5 centimetrů nad osou puškohledu. Tedy například střela je na ústí v ose hlavně, protíná osu záměrné, je obvykle 4 centimetry nad záměrnou ve 100 metrech, klesá a protíná osu záměrné ve vzdálenosti ONV.
Samozřejmě je třeba myslet i na to, že střela pokračuje i za ONV a ještě chvíli poletí, než protne -5 cm vůči ose puškohledu, což se označuje MPBR – maximum point blank range. V Čechách MPBR není nijak pojmenována a ani její hodnotu na krabičce bohužel nenajdete, o znalosti této vzdálenosti však nemůže být pochyb. Říká totiž, že když zvolíte maximální průměr vitální zóny (10 cm v našem příkladu s ONV), můžete bez přenášení nebo klikání mířit na zvěř ještě daleko za ONV s jistotou účinného zásahu.
Vlastní ONV a přizpůsobená balistická tabulka
Začneme tím, že si změříme úsťové rychlosti a pomocí posuvky výšku osy hlavně vůči ose puškohledu. Tyto hodnoty budou vstupovat do výpočtů jak ONV, tak do výpočtu balistické tabulky.
Změření výšky mezi osami se nejčastěji provádí od komorového odfuku (dírky v těle lůžka závěru) po střed kroužků puškohledu. Pokud nemáte ani odfuk, ani kroužky rozdělené na dvě půlky, musíte si poradit – například si načrtněte střed na závěr, měřte k základně kroužků a přičtěte poloměr tubusu puškohledu. Čím přesnější hodnotu získáte, tím přesnější bude výsledek výpočtu. Na své zbrani jsem naměřil 37,74 mm vzdálenost os a průměrnou úsťovou rychlost střeliva 760 m/s.
Určitě od nikoho nečekám, že nyní vezme do ruky učebnici balistiky a začne sám počítat. Pro výpočty jsou k dispozici různě propracované webové a mobilní aplikace. Osobně jsem si zvykl na aplikaci Strelok Pro v Android nebo její alternativu Chargun Elite v iPhone.
Webové služby mi připadají příliš složité a uživatele nevybaveného znalostí angličtiny pravděpodobně dost potrápí. Ti, kteří si sami přebíjí, vám určitě rádi doporučí své oblíbené aplikace. Jelikož mi nejlépe sedí právě Strelok (Charigun Elite), rychle naznačím postup v této aplikaci.
Až se s aplikací seznámíte, což jde velmi rychle, najdete v části
Rifle tlačítko MRD calculator. Do této kalkulačky vstupují jak parametry nastavení zbraně, optiky, tak hodnoty střeliva. Aby byl výsledek co nejpřesnější, je třeba nejprve vše připravit – zadat výšku osy puškohledu, úsťovou rychlost, vybrat střelu / náboj.
V MRD kalkulačce poté zadáte poloměr vitální zóny a dostanete zpět 4 hodnoty: MRD (ONV), MPBR (můžeme to nazvat česky třeba ONV-max), výšku trajektorie vůči ose ve vzdálenosti 100 metrů a vzdálenost nástřelu, kde střela protne osu puškohledu při jejím stoupání (near zero, blízká nula).
Hodnotu MRD si zapamatujte a přeneste ji do části
Scope jako nástřelnou vzdálenost. Pokud si podle tohoto výpočtu nastřelíte zbraň, nemusíte až do vzdálenosti MPBR řešit jestli „trochu nad či pod“ a vaše střely bezpečně zasáhnou vitální zónu.
Balistickou tabulku si můžete opět vygenerovat ve Streloku.
Zde bych ještě na chvíli odbočil.
K čemu je v lovecké praxi balistická tabulka?
Její hlavní přínos je v tom, že pro různá pevná lovecká místa můžete mít konkrétní tabulku. Kupříkladu u nás na „Liščí louce“ střílíme z vysokého posedu a ještě z kopce. Vzal jsem dálkoměr a proměřil si klíčová orientační místa. Do nejvzdálenějšího místa to je asi 200 metrů a klesání 10°. Udělal jsem si tedy balistickou tabulku pro toto konkrétní místo. Nastavil jsem ve Streloku, že chci tabulku od 25 metrů, krok 25 metrů a vypsal až do vzdálenosti 200 metrů. Střelbu ve vzdálenostech k orientačním místům ověřuji vůči vypočítané tabulce. Podobné tabulky si můžete vygenerovat pro veškerá pevná lovecká místa a třeba si je vytisknout a připnout uvnitř kazatelny.
Měření vzdálenosti dálkoměrem bude samozřejmě nejpřesnější, ale obejdete se i bez něj – využijte pro měření vzdálenosti třeba mapy.cz, kde bude výsledek sice orientační, ale opět dostatečný.
Střelba do kopce a z kopce
Znáte starou mysliveckou poučku
„když střílíš do kopce, miř níž, a když z kopce, miř ještě níž“? Toto osobně považuji za jednu z největších mysliveckých dezinformací, která reprezentuje neznalost alespoň základů vnější balistiky. Informace je přenášena na myslivecké novice a ti vystresovaní ze svých prvních lovů zbytečně zvěř potlučou nebo, v lepším případě, úplně minou.
Ano, střelba pod úhlem skutečně projektil ovlivňuje, ale v běžných mysliveckých kulových rážích, ve standardních podmínkách máte desítky metrů, než se vás to začne týkat.
Příklad: střelba s 9,3x62, hmotnost střely 220 gr/14,3 g, balistický koeficient 0,291 (G1), úsťová rychlost 760 m/s, nastřeleno na ONV 162 m, střelba na 100 metrů
0° (střelba na rovině): korekce 5 cm dolů
+-30°(střelba do kopce nebo z kopce, vliv je stejný, 30°): korekce 6 cm dolů, tj. rozdíl 1 cm
+-60° (střelba do kopce nebo z kopce, vliv je stejný, 60°): korekce 9 cm dolů, tj. rozdíl 4 cm, současně hovoříme o extrémním svahu!
Opravdu bude při 30° hrát roli rozdíl 1 cm ve 100 metrech? Myslím, že nikoliv.
Co je třeba si při střelbě v běžných vzdálenostech spíše uvědomit, je střelný kanál v těle zvěře. Když budete střílet z vysokého posedu na krátkou vzdálenost a posadíte kříž na nízkou komoru, velmi pravděpodobně prostřelíte zvěři hrudní kost, ale nezasáhnete žádný životně důležitý orgán.
A jak je to se střelbou pod nohy?
Z několika míst jsem slyšel příběh, kdy myslivec střílel lišku přímo pod nohami a minul. Za viníka byla označena gravitace a vypravěč se nechtěl nechat přesvědčit, že za těch 8 až 10 metrů letu nemá gravitace skutečně žádný vliv. Je třeba si uvědomit výšku osy puškohledu a osy hlavně. V tomto případě měla liška štěstí, že myslivec mířil sice přesně, ale střela šla 5 cm pod kříž a lišku maximálně škrtla. V jakémkoliv scénáři střelbu pod nohy nedoporučuji, i kdybyste měli před sebou životní trofejní kus. Nechtěné odrazy projektilu dokážou člověku v okamžiku otočit život naruby.
Co si z toho tedy odnést?
Zkuste si vypočítat ONV a nastřelit si na tuto vzdálenost zbraň. Jestli nemáte k dispozici dostatečně dlouhou střelnici, nastřelujte ve 100 metrech ale tak, aby střela doletěla nad kříž o vypočítanou odchylku, kterou ukáže balistická tabulka. Jestli vlastní ONV počítat nechcete, pořád budete mít život jednodušší, když nastřelíte na ONV psanou na krabičce – bude to lepší než nastřelovat naprosto náhodně na vzdálenosti, při kterých ani nevíte, jak vysoko bude výsledný nejvyšší bod balistické křivky vůči záměrné.
A jestli vás stresuje střelba pod úhlem, tak osobně radím ignorovat vliv úhlu v běžných podmínkách a vzdálenostech; podle ráže asi do 100 až 150 metrů. Daleko důležitější je vizualizovat si, kam vůči ose puškohledu letí mnou vyslaný projektil, přemýšlet o střelném kanálu při zásahu zvěře, a především důsledně vypracovat každou ránu.
Myslivosti a lovu zdar!
Ing. Martin BROŽEK
Autor projektu JduLovit.cz
Najdete nás na YouTube a sociálních sítích
Co je ONV a MPBR (ONV-max)
Hlavní stránka aplikace StrelokPro
Profil zbraně, umístění funkce výpočtu ONV
Profil náboje – je možné vybrat z databáze střeliva
Profil puškohledu – vložit výšku osy puškohledu vůči hlavni
Výpočet ONV, následně hodnotu 162 m vložit do profilu puškohledu
